ECLI:CZ:NSS:2006:3.ADS.86.2005
sp. zn. 3 Ads 86/2005 - 69
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce
P. P., zastoupeného JUDr. Kateřinou Vodičkovou, advokátkou se sídlem Vodičkova 40,
Praha, proti žalovanému Magistrátu hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2,
Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 12. 2004, čj. SOC
146810/2/2004, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 Cad 11/2005, o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 7. 2005, č. j. 1 Cad
11/2005 - 33,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku bylo zamítnuto
odvolání žalobce (dále též „stěžovatel“) proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 5 ze dn e
22. 9. 2004, čj. OSZ/DP-1397/2004, jímž nebyla žalobci přiznána dávka sociální péče, a toto
rozhodnutí bylo potvrzeno.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce v zákonné lhůtě správní žalobu
k Městskému soudu v Praze, v níž požádal o ustanovení zástupce pro řízení o této žalobě.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 7. 2005, čj. 1 Cad 11/2005-33, byl návrh
žalobce na ustanovení zástupce zamítnut. V odůvodnění soud uvedl, že žalobce nesplnil
předpoklad osvobození od soudních poplatků vyžadovaný v §35 odst. 7 s. ř. s. Soud zjistil,
že žalobce pobírá od České správy sociálního zabezpečení starobní důchod ve výši 834 Kč
měsíčně. Kromě toho mu byla přiznána rakouským nositelem pojištění od 1. 7. 2001 záloha
na invalidní důchod: od 1. 7. 2001 do 31. 12. 2001 mu bylo vyplaceno 1986,67 EUR,
od 1. 1. 2002 do 30. 9. 2002 pak částka ve výši 2582,37 EUR; zvláštní příplatek za rok 2002
byl žalobci vyplacen ve výši 645,38 EUR, celkem bylo žalobci vyplaceno 5214,42 EUR.
Od 1. 1. 2004 pak výše žalobcova invalidního důchodu vypláceného v Rakousku činí
292,69 EUR měsíčně. Soud konstatoval, že není-li splněna jedna podmínka pro ustanovení
zástupce – v daném případě předpoklad osvobození od soudních poplatků – není třeba
zkoumat podmínky další a proto návrh žalobce na ustanovení zástupce zamítl.
Proti tomuto usnesení podal žalobce v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž značně
nevybíravými výrazy toto usnesení napadl. Stěžovatel namítl, že nikdy nebyl příjemcem
rakouských dávek důchodového pojištění a že jeho jediným příjmem je částka 839 Kč
měsíčně. V doplnění kasační stížnosti zástupkyně stěžovatele uvedla, že v soudním spise není
založena zpráva potvrzující, že žalobce pobírá invalidní důchod od nositele pojištění
v Rakousku. Skutečnost, zda žalobce je či není poživatelem tohoto důchodu, je navíc
předmětem soudního sporu, přičemž napadené usnesení předjímá výsledek tohoto sporu.
Zástupkyně stěžovatele dále odkázala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne
30. 9. 2003, sp. zn. 1 Azs 5/2003. Stěžovatel označil usnesení Městského soudu v Praze
ze dne 4. 7. 2005, č. j. 1 Cad 11/2005 - 33, za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů
a navrhl jeho zrušení a vrácení Městskému soudu v Praze za účelem ustanovení zástupce.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu, na něž je v kasační stížností poukazováno, pojednává o ustanovení zástupce za zcela
odlišných okolností. Žalovaný shledal kasační stížnost nedůvodnou a navrhl její zamítnutí.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody
podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.; rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní
soud podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle
§109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
Důvod podané kasační stížnosti je uveden v §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Podle tohoto
ustanovení lze kasační stížnost podat z důvodu nepřezkoumatelnosti spočívající
v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před
soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Stěžovatel
uvedl, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť v něm není
vyloženo, z jakých zdrojů pocházelo zjištění soudu ohledně pobírání dávek důchodového
pojištění z Rakouska; tato skutečnost podle něj není obsažena v soudním spise. Kromě toho
stěžovatel popírá, že by byl poživatelem dávek důchodového pojištění v Rakousku.
Nejvyšší správní soud neshledal důvodnou námitku týkající se nepřezkoumatelnosti
napadeného usnesení pro nedostatek důvodů, neboť při rozhodování o ustanovení zástupce
podle §35 odst. 7 s. ř. s. je zapotřebí zkoumat předpoklad osvobození navrhovatele
od soudních poplatků, což je jednou z podmínek nezbytných pro posouzení, zda je možné
účastníku řízení ustanovit zástupce. Při posuzování této skutečnosti nemusí soud vycházet
toliko z navrhovatelem vyplněného formuláře prohlášení o osobních, výdělkových
a majetkových poměrech, nýbrž může vycházet i ze skutečností jiných. V daném případě soud
při rozhodování vycházel nejen ze žalobcem předloženého formuláře, nýbrž i z informací
poskytnutých Českou správou sociálního zabezpečení, z nichž vyplynulo, že stěžovatel
je poživatelem rakouského invalidního důchodu. Sdělení České správy sociálního
zabezpečení o dostatečných příjmech stěžovatele, založená v soudním spise sp. zn. 1 Cad
11/2005 pod č. l. 29 a 32, vyvrací tvrzení, že v soudním spise není založen doklad o tom,
že stěžovatel je poživatelem rakouských dávek důchodového pojištění. Odkaz stěžovatele
na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2003, sp. zn. 1 Azs 5/2003, není
případný, neboť v uvedené věci soud akcentoval zejména skutečnost, kdy navrhovatel –
žadatel o udělení azylu – je cizím státním příslušníkem neovládajícím český jazyk
a neorientujícím se v českém právním prostředí. Nejvyšší správní soud uzavírá,
že napadenému rozhodnutí, jímž byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení
o žalobě, nebylo možné vytknout nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů ani žádnou
jinou vadu, neboť je z něj dobře seznatelné, v jakých skutečnostech soud shledal nesplně ní
předpokladů pro osvobození od soudních poplatků jako jednoho z kritérií pro ustanovení
zástupce.
Nejvyšší správní soud dospěl ze všech shora uvedených důvodů k závěru, že kasační
stížnost není důvodná, a proto ji zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.) s tím, že dává Městskému soudu
v Praze na zvážení, aby v dalším řízení zohlednil míru intenzity urážlivosti podání stěžovatele
v návaznosti na postup podle §44 s. ř. s.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle §60 odst. 1 a 7 s. ř. s.,
neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému v souvislosti
s řízením o kasační stížností žalobce žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. dubna 2006
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu