ECLI:CZ:NSS:2006:3.AZS.1.2006
sp. zn. 3 Azs 1/2006 - 58
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: T.
V. T., zastoupeného Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 9. 2003 č. j. 14 Az
45/2003 – 23,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou k poštovní přepravě dne 20. 10. 2004 napadl žalobce
v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým byla zamítnuta jeho
žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra čj. OAM-4002/VL-16-05-2002 ze dne 18. 9. 2002.
Citovaným správním rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně
nedůvodná podle ust. §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb. Napadený rozsudek
krajského soudu byl žalobci doručen prostřednictvím držitele poštovní licence dne
13. 10. 2003. Kasační stížnost neobsahovala důvody dle ust. §103 odst. 1 s. ř. s., žalobce však
žádal o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.
Z připojeného spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Azs 84/2004 soud zjistil,
že proti rozsudku krajského soudu podal žalobce již jednou kasační stížnost, kterou předal
k poštovní přepravě dne 12. 12. 2003.
Tato kasační stížnost byla odmítnuta usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne
18. 5. 2004, č. j. 2 Azs 84/2004 – 35. Z připojeného spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem
Nejvyšší správní soud zjistil, že uvedené usnesení nabylo právní moci dne 3. 6. 2004,
kdy bylo doručeno k rukám zástupkyně žalobce advokátky Mgr. Dariny Kučerové.
Podle ust. §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí a zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že kasační stížnost žalobce je opožděna. Jak bylo již uvedeno výše, byl napadený rozsudek
Krajského soudu v Ústí nad Labem doručen žalobci dne 13. 10. 2003, posledním dnem lhůty
k podání kasační stížnosti tak byl den 27. 10. 2003. Tato lhůta uběhla žalobci marně. Jako
opožděnou odmítl Nejvyšší správní soud již předchozí kasační stížnost podanou žalobcem
k poštovní přepravě dne 12. 12. 2003, tím spíše je pak opožděná kasační stížnost podaná
k poštovní přepravě dne 20. 10. 2004. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost žalobce
podle ust. §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spoj. s ust. §120 s. ř. s. odmítl. Pouze pro úplnost
k věci dodává, že v daném případě nedošlo k odmítnutí kasační stížnosti pro překážku věci
rozhodnuté podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., protože soud ve věci nerozhodoval meritorně.
Vzhledem k odmítnutí kasační stížnosti nerozhodoval již Nejvyšší správní soud samostatně
o žádosti o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti a nerozhodoval již ani
o dalším podání žalobce ze dne 16. 11. 2005 označeném rovněž jako kasační stížnost proti
rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 9. 2003, neboť jej vzhledem
k opakovanému podání již nepovažuje za návrh ve smyslu ust. §102 s. ř. s.
Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§60 odst. 3 s. ř. s.
ve spoj. s ust. §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 1. března 2006
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu