ECLI:CZ:NSS:2006:3.AZS.173.2005
sp. zn. 3 Azs 173/2005 - 56
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: R. B.,
zastoupeného JUDr. Vladimírem Gelbičem, advokátem se sídlem Praha 2, Jugoslávská 11,
proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2005 č. j. 46 Az 50/2004 - 30,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2005 č. j. 46 Az 50/2004 – 30 byla
zamítnuta žaloba podaná žalobcem (dále i „stěžovatel“) proti rozhodnutí žalovaného ze dne
16. 2. 2004 č.j. OAM-1302/LE-02-05-2002, kterým nebyl žalobci udělen azyl dle ustanovení
§12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění platném v době rozhodování ve věci.
Z předloženého soudního spisu plyne, že rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne
25.1.2005 č.j. 46 Az 50/2004–30 byl žalobci doručen prostřednictvím poštovního
doručovatele dne 15.3.2005, což žalobce stvrdil svým podpisem na doručence. V rozsudku
byl žalobce řádně poučen o možnosti podat ve lhůtě do dvou týdnů po doručení kasační
stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Praze.
Ze soudního spisu ve věci dále vyplývá, že žalobce proti citovanému rozsudku
Krajského soudu v Praze podal kasační stížnost adresovanou Městskému soudu v Praze dne
18. 3. 2005 osobně u Městského soudu v Praze. Městský soud v Praze jako soud nepříslušný
postoupil podanou kasační stížnost Krajskému soudu v Praze, kterému byla doručena dne
5. 4. 2005.
Podle ustanovení §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném
znění (dále jen „s. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená
podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek její lhůty; připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním
dnem lhůty dle odst. 3 citovaného ustanovení nejblíže následující pracovní den. Podle §40
odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo
jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo
předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Podle ustanovení §106 odst. 4 s. ř. s.
se kasační stížnost podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována,
byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu.
V projednávaném případě byl dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů den
doručení rozsudku žalobci, tj. úterý 15. 3. 2005, a posledním dnem dvoutýdenní lhůty
pro podání kasační stížnosti tak bylo úterý 29. 3. 2005. V této lhůtě musela být kasační
stížnost podána u soudu, který rozsudek vydal, tedy u Krajského soudu v Praze. Kasační
stížnost však byla žalobcem osobně podána u Městského soudu v Praze dne 18. 3. 2005
a teprve tímto soudem byla postoupena Krajskému soudu v Praze, který ji obdržel dne
5. 4. 2005, tedy již po zákonem stanovené lhůtě.
Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je kasační stížnost podaná
ve lhůtě uvedené v ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. u nepříslušného soudu kasační stížností
včasnou jen tehdy, jestliže ji nepříslušný soud doručí ještě ve lhůtě k podání kasační stížnosti
příslušnému krajskému soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu, což se v daném případě,
jak je vyloženo výše, nestalo.
Protože byla kasační stížnost podána opožděně, Nejvyšší správní soud ji podle
ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže
byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. května 2006
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu