ECLI:CZ:NSS:2006:3.AZS.219.2006
sp. zn. 3 Azs 219/2006 - 119
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyň a) E. B., b) A. B., zastoupené matkou –
žalobkyní ad a) jako zákonnou zástupkyní, zastoupené JUDr. Martinem Šmerdou, advokátem
se sídlem Vránova 39, Brno, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a
migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 3. 2005, čj. OAM-134/VL-10-ZA05-2005, vedené u
Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 55 Az 46/2005, o kasační stížnosti žalobkyň proti
rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2006, č. j. 55 Az 46/2005 - 74,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokáta JUDr. Martina Šmerdy se u r č u je částkou 9424,80 Kč. Tato
částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále též „stěžovatelky“) brojí včasnou kasační stížností proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2006, čj. 55 Az 46/2005-74, kterým byla zamítnuta
jejich žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 3. 2005, čj. OAM-134/VL-10-ZA05-2005.
Tímto rozhodnutím nebyl stěžovatelkám udělen azyl podle §12, §13 odst. 1 a 2 a §14
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a nebyla
na ně vztažena překážka vycestování podle §91 zákona o azylu.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
§104a s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatelek. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení
odmítnuta jako nepřijatelná.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti
kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního
byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad,
který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden
např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39,
publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Namítají-li stěžovatelky, že z odůvodnění kasační stížností napadeného rozhodnutí
nevyplývá, že krajský soud zkoumal, zda rozhodnutí žalovaného netrpí vadami
vyvolávajícími jeho nicotnost, pak je zapotřebí poukázat na to, že s takovou stížnostní
námitkou se již Nejvyšší správní soud vypořádal v rozsudku ze dne 28. 4. 2004, č. j. 1 Azs
12/2003 - 48, publikovaném pod č. 319/2004 Sb. NSS, kdy zdejší soud uvedl, že není-li dán
návrh na vyslovení nicotnosti rozhodnutí a ani soud sám správní rozhodnutí nicotným
neshledá, nemá důvod zabývat se úvahami o nicotnosti v odůvodnění svého rozhodnutí.
Týž právní názor vyslovil Nejvyšší správní soud i v rozsudku ze dne 28. 4. 2004, č. j. 1 Azs
10/2004 - 49, www.nssoud.cz.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje
tedy dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní
soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání.
Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem
podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelek. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s.
nepřijatelnou a odmítl ji.
O nákladech řízení rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Stěžovatelkám byl pro toto řízení před soudem ustanoven soudem zástupcem advokát;
v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7 s. ř. s.,
§120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokáta částkou 7920 Kč za čtyři úkony právní
služby po 1680 Kč spočívající v první poradě se dvěma klientkami včetně převzetí a přípravy
zastoupení (do tohoto úkonu právní služby soud zahrnul rovněž studium spisu ze dne
15. 9. 2006) a za doplnění kasační stížnosti jménem dvou stěžovatelek ze dne 11. 10. 2006
[§7, §9 odst. 3 písm. f), §11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)] a dále 4 x 300 Kč paušální náhrady hotových
výdajů (§13 odst. 3 advokátního tarifu). Celkem tedy odměna advokáta činí 7920 Kč. Protože
advokát soudu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „daň“), zvyšují
se náklady řízení o částku odpovídající dani, kterou je advokát povinen odvést z odměny
za zastupování a z náhrad hotových výdajů podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané
hodnoty (§35 odst. 8 s. ř. s.). Částka daně vypočtená podle §37 písm. a) a §47 odst. 3
zákona č. 235/2004 Sb. činí 1504,80 Kč; odměna advokáta navýšená o daň tedy činí
9424,80 Kč. Zástupci žalobkyň se tedy přiznává celková náhrada nákladů řízení o kasační
stížnosti ve výši 9424,80 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního
soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2006
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu