ECLI:CZ:NSS:2006:3.AZS.300.2005
sp. zn. 3 Azs 300/2005 - 53
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: S. T., proti
žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 2. 2005, č. j. 63 Az 84/2004 - 29,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 4. 2. 2005 č. j. 63 Az 84/2004 - 29 rozhodl,
že žalobci (dále i „stěžovatel“) se v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne
29. 3. 2004 č.j. OAM-1016/VL-20-12-2004, kterým byla žádost žalobce o udělení azylu
zamítnuta jako zjevně nedůvodná dle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění platném v době rozhodování
ve věci, neustanovuje zástupce z řad advokátů. V odůvodnění usnesení krajský soud zejména
uvedl, že stěžovatel podáním ze dne 4. 6. 2004 požádal o ustanovení bezplatného právní
zástupce z řad advokátů, proto byl vyzván k doložení svých majetkových poměrů (vzor 060),
majetkové poměry však nedoložil. Protože stěžovatel nedoložil své osobní a majetkové
poměry, nebylo prokázáno, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků.
Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě podal stěžovatel včas kasační
stížnost. Stěžovatel nesouhlasí s usnesením, protože v průběhu azylového řízení se několikrát
změnil azylový zákon, přičemž on kvůli špatné znalosti českého jazyka neměl možnost tyto
změny prostudovat. Stěžovatel dále uvádí, že nedostal žádný formulář – vzor 060. Stěžovatel
navrhuje, aby usnesení krajského soudu bylo zrušeno, byl mu ustanoven bezplatný právní
zástupce z řad advokátů a kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud přezkoumal v rozsahu a v mezích kasační stížnosti napadené
usnesení Krajského soudu v Ostravě a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Stěžovatel v kasační stížnosti výslovně neoznačil zákonný důvod jejího podání, avšak
z obsahu kasační stížnosti lze usuzovat, že je podána z důvodu uvedeného v ustanovení §103
odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), tedy z důvodu
tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem
v předcházejícím řízení. Stěžovatel nesouhlasí s posouzením věci krajským soudem a důvody
pro ustanovení zástupce spatřuje v tom, že nedostatečná znalost českého jazyka mu brání
prostudovat změny azylového zákona.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že pro řízení o žalobách ve správním soudnictví
platí ustanovení §35 odst. 7 s. ř. s., podle kterého může předseda senátu navrhovateli
(žalobci), u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je -li to třeba
k ochraně jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jí mž může být i advokát.
Z uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že účastníku řízení lze na základě jeho návrhu
ustanovit zástupce tehdy, jestliže jsou kumulativně splněny dvě podmínky, a to podmínka,
že jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků,
a také podmínka, že je to třeba k ochraně jeho zájmů.
Stěžovatel v doplnění žaloby požádal krajský soud u ustanovení zástupce pro řízení
o žalobě. K posouzení předpokladů stěžovatele pro osvobození od soudních poplatků
mu krajský soud zaslal formulář „vyjádření o majetkových poměrech“ (vzor 060) a současně
jej vyzval, aby formulář řádně vyplněný a podepsaný vrátil soudu zpět ve lhůtě sedmi dnů.
Zásilka s výzvou a formulářem byla stěžovateli řádně doručena prostřednictvím držitele
poštovní licence ve smyslu ustanovení §46 odst. 3, §50b odst. 1 a §50c odst. 1, 4 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „ o. s. ř.“) ve spojení s §42
odst. 5 s. ř. s. dne 6. 1. 2005, on na ni ve stanovené lhůtě ani později nereagoval. Protože
stěžovatel nedoložil své osobní a majetkové poměry, na základě kterých by bylo možno
posoudit, zda splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, krajský soud
mu zástupce pro řízení o žalobě neustanovil. Jelikož v případě stěžovatele nebyla splněna
první z podmínek pro možné ustanovení zástupce dle §35 odst. 7 s. ř. s., krajský soud
se již nebyl povinen zabývat hodnocením další podmínky pro ustanovení zástupce,
tedy potřebou ochrany práv stěžovatele, což by bylo vzhledem k uvedenému nadbytečné.
Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s posouzením věci Krajským soudem v Ostravě.
Závěrem Nejvyšší správní soud dodává, že neustanovil-li krajský soud stěžovateli
zástupce z důvodu, že neprokázal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků
stanovené v ustanovení §35 odst. 7 s. ř. s., nejde o nezákonný postup soudu, neboť právo
na právní pomoc v řízení před soudy není právem absolutním, ale právem realizovatelným
jen ze zákonem stanovených podmínek.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud neshledal důvod podání
kasační stížnosti dle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. oprávněným, proto kasační stížnost
jako nedůvodnou zamítl dle §110 odst. 1 s. ř. s.
S přihlédnutím k povaze kasační stížností napadeného rozhodnutí nerozhodoval
Nejvyšší správní soud samostatně o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Jelikož stěžovatel neměl ve věci úspěch, nem á právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti ze zákona (§60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.). Žalovaný měl ve věci
úspěch, nevznikly mu však náklady řízení o kasační stížnosti přesahující rámec jeho běžné
úřední činnosti. Soud mu proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (§60 odst. 1
ve spojení s §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. srpna 2006
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu