ECLI:CZ:NSS:2006:3.AZS.378.2005
sp. zn. 3 Azs 378/2005 - 58
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce
M. S. proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem
Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne
28. 2. 2003, č. j. OAM-9975/VL-19-BE07-2000, vedené u Krajského soudu v Praze
pod sp. zn. 47 Az 450/2003, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Praze ze dne 30. 4. 2005, č. j. 47 Az 450/2003 - 40,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 28. 2. 2003, č. j. OAM-9975/VL-19-BE07-2000,
nebyl žalobci (dále též „stěžovatel“) udělen azyl podle §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších
předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů; současně na něj nebyla vztažena
překážka vycestování podle §91 zákona o azylu. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne
16. 8. 2004, č. j. 47 Az 450/2003 - 23, byla žaloba žalobce proti tomuto rozhodnutí
jako nedůvodná zamítnuta.
Proti rozsudku podal stěžovatel včasnou kasační stížnost, pro řízení o níž požádal soud
o ustanovení zástupce. Usnesením ze dne 15. 10. 2004, č. j. 47 Az 450/2003 - 31, Krajský
soud v Praze stěžovateli uložil, aby ve lhůtě deseti dnů ode dne doručení usnesení vrátil soudu
zpět řádně vyplněný formulář potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech,
jenž byl stěžovateli zaslán současně s usnesením. Soud zjistil z databáze žalovaného
i z databáze cizinecké a pohraniční policie, že aktuální adresa pobytu žalobce je P. 569, P. 9.
Na tuto adresu bylo stěžovateli usnesení doručeno právní fikcí podle §46 odst. 3 a §50c odst.
4 o. s. ř. použitých obdobně podle §42 odst. 5 s. ř. s. dne 20. 12. 2004; stěžovatel však soudu
vyplněný formulář nezaslal.
Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2005, č. j. 47 Az 450/2003 - 40,
byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Soud uvedl,
že jelikož žalobce nezaslal zpět vyplněný formulář potvrzení o osobních, výdělkových
a majetkových poměrech, neprokázal, že je u něj splněn předpoklad osvobození od soudních
poplatků nezbytný pro ustanovení zástupce účastníku řízení. Stěžovatel byl soudem souča sně
vyzván, aby do deseti dnů ode dne doručení usnesení založil do soudního spisu plnou moc
udělenou advokátovi, jinak Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne.
Proti tomuto usnesení podal stěžovatel včasnou kasační stížnost, v níž namítl,
že v průběhu azylového řízení se několikrát změnil azylový zákon, a stěžovatel nemohl kvůli
špatné znalosti českého jazyka řádně prostudovat všechny změny. Stěžovatel dále uvedl,
že se opakovaně neúspěšně pokoušel spojit s advokátkou Mgr. Ivanou Štědrou, které zaslal
materiály ohledně kasační stížnosti; nedostal však žádnou odpověď. Formulář prohlášení
o osobních a majetkových poměrech obdržel, nevyplnil jej však kvůli špatné znalosti češtiny.
Proto stěžovatel navrhl, aby usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2005,
č. j. 47 Az 450/2003 - 40, bylo zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení;
současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Krajský soud v Praze poté
opatřil vyjádření v kasační stížnosti zmiňované advokátky Mgr. Ivany Štědré, podle níž
stěžovatel nikdy nebyl jejím klientem, tato advokátka od něj neobdržela poštou ani jiným
způsobem materiály týkající se kasační stížnosti; nekontaktoval ji ani telefonicky.
Vyjádření žalovaného k této kasační stížnosti nebylo požadováno.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvod
podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.; rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správn í
soud podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle
§109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
Důvod kasační stížnosti je uveden v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle něhož
je možné podat kasační stížnost z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném
posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné posouzení právní otázky
spočívá v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav aplikována nesprávná právní norma,
popřípadě je aplikována správná právní norma, která je však nesprávně vyložena. Stěžovatel
je přesvědčen, že soud v rozporu se zákonem zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud se však s tímto názorem neztotožnil
a dospěl k závěru, že krajský soud postupoval správně, když žádost stěžovatele o ustanovení
zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl. Vedle skutečnosti, že ustanovení zástupce musí
být třeba k ochraně práv účastníka řízení, je totiž v souladu s §35 odst. 8 s. ř. s. (v době
rozhodování krajského soudu se jednalo o §35 odst. 7 s. ř. s. – pozn. soudu) zapotřebí,
aby účastník řízení splňoval předpoklad osvobození od soudních poplatků. Za účelem zjištění
této skutečnosti soud postupoval standardně – zaslal stěžovateli formulář prohlášení
o osobních majetkových a výdělkových poměrech a vyzval jej, aby tento formulář vrátil
vyplněný zpět soudu. Tak však stěžovatel neučinil a tedy podle názoru krajského soudu,
s nímž se ztotožnil i zdejší soud, neprokázal, že by splňoval předpoklad osvobození
od soudních poplatků; proto byl jeho návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti zamítnut. Námitky stěžovatele obsažené v kasační stížnosti týkající se změn
v azylovém zákonodárství nejsou podle Nejvyššího správního soudu v řízení o kasační
stížnosti proti neustanovení zástupce právně relevantní. Advokátka Mgr. Ivana Štědrá,
zmiňovaná v kasační stížnosti, navíc popřela, že by se na ni stěžovatel jakkoliv obrátil.
Tvrzení stěžovatele, že formulář nemohl vyplnit kvůli špatné znalosti českého jazyka, není
důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí; nelze odhlédnout od toho, že ostatní podání
v průběhu řízení stěžovatel vůči soudu činil v českém jazyce; formulář prohlášení o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech se pak ani nepokusil vyplnit a na výzvu soudu vůbec
nereagoval. Ze všech uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že Krajský
soud v Praze postupoval v souladu se zákonem i s rozhodovací praxí soudů, pokud v takové
procesní situaci žalobci neustanovil zástupce pro řízení o kasační stížnosti; důvod kasační
stížnosti podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. tedy není dán.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§110 odst. 1
s. ř. s.). Za této procesní situace se již Nejvyšší správní soud z důvodu nadbytečnosti
nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle §60 odst. 1 a 7 s. ř. s.,
neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalo vanému v souvislosti
s řízením o kasační stížnosti žalobce žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. září 2006
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu