ECLI:CZ:NSS:2006:4.ADS.1.2006
sp. zn. 4 Ads 1/2006 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: J. V.,
zastoupeného JUDr. Vlastimilem Vezdenkem, advokátem, se sídlem v Opavě, Hauerova 3,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 10.
2005, č. j. 20 Cad 16/2005 – 18,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou u Krajského soudu v Ostravě se domáhal žalobce
(dále jen „stěžovatel“) zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 10. 2005,
č. j. 20 Cad 16/2005 – 18, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne
7. 3. 2005, č. j. x. Označeným rozhodnutím žalované byl žalobci odňat podle §56 odst. 1
písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. (o důchodovém pojištění) v platném znění, od 18. 4. 2005
plný invalidní důchod, neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení
v Opavě ze dne 28. 2. 2005 nebyl již stěžovatel uznán plně invalidním ve smyslu §39 zákona
o důchodovém pojištění. Krajský soud v Ostravě neshledal žalobu podanou proti tomuto
rozhodnutí důvodnou, a proto ji zamítl podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), když v průběhu řízení zjistil zejména z posudku posudkové
komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (pracoviště v Ostravě), že stěžovatel k datu
vydání přezkoumávaného rozhodnutí žalované nebyl plně invalidní, neboť došlo ke stabilizaci
jeho stavu po operaci páteře, zůstává jen mírný reziduální funkční nález s mírou poklesu
schopnosti soustavné výdělečné činnosti v celkové výši 25 %, přičemž k uznání plné
invalidity je nutno prokázat pokles uvedené schopnosti alespoň v míře 66 %.
V podané kasační stížnosti stěžovatel namítal, že předmětný rozsudek je nezákonný
v důsledku nesprávného posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení; dovolával
se důvodu kasační stížnosti uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Navrhoval,
aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě
k dalšímu řízení, s tím, že podrobnější odůvodnění kasační stížnosti bude provedeno právním
zástupcem stěžovatele do 10-ti dnů.
Krajský soud v Ostravě předložil spis s kasační stížností Nejvyššímu správnímu soudu
se stanoviskem, že kasační stížnost je podána opožděně, a proto nebylo již potřebné
odstraňovat vady kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud se s tímto stanoviskem Krajského soudu v Ostravě ztotožňuje.
Ze spisu vyplývá, že napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě, v němž byl
stěžovatel řádně poučen o možnosti podání kasační stížnosti do dvou týdnů ode dne
jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu, prostřednictvím soudu podepsaného, byl
doručen do vlastních rukou stěžovatele dne 1. 11. 2005, jak vyplývá z číselného záznamu
na doručence od obálky, v níž byl rozsudek doručován, který je stvrzen podpisem stěžovatele.
Správnost tohoto záznamu je potvrzena prohlášením doručujícího orgánu, tedy pošty v O. 5.
Podle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
od doručení rozhodnutí. Ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. pak stanoví, že lhůta určená
podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty. Protože dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání
kasační stížnosti (dnem „doručení“), bylo v projednávané věci úterý dne 1. 11. 2005 a jednalo
se o lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti bylo potom úterý
dne 15. 11.2005. Tento den se totiž svým označením – úterý – shoduje se dnem, jenž určil
počátek lhůty. Nejpozději v tento den mohlo být podání odesláno s účinky zachování lhůty.
Podle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze
prominout.
Podle otisku razítka pošty v O. 1 byla však doporučená zásilka obsahující kasační
stížnost podána k poštovní přepravě až dne 16. 11. 2005. Stalo se tak až po uplynutí lhůty
k podání kasační stížnosti, která skončila předchozího dne, v úterý dne 15. 11. 2005. Nezbývá
tudíž než konstatovat, že lhůta pro podání kasační stížnosti byla zmeškána a Nejvyšší správní
soud musel kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. b), za použití §120 s. ř. s.,
jako opožděně podanou odmítnout. Ostatně opožděnost podání kasační stížnosti je patrna
i z data jejího sepisu – rovněž dne 16. 11. 2005.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120
s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. března 2006
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu