ECLI:CZ:NSS:2006:4.ADS.5.2006
sp. zn. 4 Ads 5/2006 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: I. B. , proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o kasační
stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 9. 2005,
č. j. 41 Cad 69/2005 – 14,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalované ze dne 23. 8. 2004, č. 286 109 960/522, byla zamítnuta žádost
žalobkyně o starobní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení §29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně v podané žalobě
žádala nové přehodnocení žádosti a žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla zrušení
svého rozhodnutí pro nedostatečně zjištěný skutkový stav věci. Krajský soud v Ústí
nad Labem rozsudkem ze dne 21. 9. 2005, č. j. 41 Cad 69/2005 – 14, zrušil rozhodnutí
žalované ze dne 23. 8. 2004, č. 286 109 960/522 pro vady řízení, vrátil věc žalované
k dalšímu řízení a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto rozsudku podala žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) včas kasační stížnost
a přislíbila její odůvodnění ve lhůtě 10 dnů.
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 28. 11. 2005,
č. j. 41 Cad 69/2005 – 23, vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení
tohoto usnesení doplnila kasační stížnost o důvody uvedené v ustanovení §103 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
Současně stěžovatelku vyzval, aby ve stejné lhůtě zmocnila zaměstnance,
který za ni bude jednat, a předložila doklad o právnickém vzdělání zástupce. Zároveň
stěžovatelku poučil o tom, že pokud nebude této výzvě vyhověno, soud řízení o tomto podání
odmítne. Uvedené usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 6. 12. 2005.
Protože stěžovatelka na výzvu soudu ve lhůtě soudem stanovené nereagovala, Krajský
soud v Ústí nad Labem dne 20. 1. 2006 předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu
k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud zjistil, že podmínky ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s.
jsou splněny, neboť kasační stížnost podepsala JUDr. Irena Hrdličková, o které je Nejvyššímu
správnímu soudu známo, že je pověřena zastupováním stěžovatelky v řízeních o kasačních
stížnostech a má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie.
Nejvyšší správní soud však dospěl k závěru, že za situace, kdy stěžovatelka
nereagovala na výzvu krajského soudu k doplnění kasační stížnosti, kasační stížnost
nadále nesplňuje náležitosti předepsané ustanovením §106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení
s ustanovením §103 odst. 1 s. ř. s.
Podle ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných
náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
Ustanovení §37 platí obdobně. Podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu
usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu.
Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude
možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne,
nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
Z výše uvedeného plyne, že kasační stížnost podaná stěžovatelkou zůstává neurčitá
a nekonkrétní. V textu kasační stížnosti stěžovatelka neuvádí, v jakém rozsahu napadá
rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 9. 2005, č. j. 41 Cad 69/2005 – 14,
ani žádný z důvodů kasační stížnosti podle ustanovení §103 odst. 1 s. ř. s. Z textu kasační
stížnosti tak není seznatelné, v čem stěžovatelka spatřuje nesprávnost napadeného rozsudku
krajského soudu, resp. jaká pochybení krajskému soudu vytýká.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel v kasační
stížnosti neuvede, v jakém rozsahu a z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační
stížnost směřuje (§106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu nebyly odstraněny, nelze
v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 – 40, publikované ve Sbírce rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu pod č. 6/2003).
Tak tomu je v posuzované věci, kdy stěžovatelka pouze přislíbila pozdější odůvodnění
kasační stížnosti. Takto formulovanou kasační stížnost považuje Nejvyšší správní soud
za nedostačující ve smyslu ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. se zřetelem k ustanovení §103
odst. 1 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatelka byla řádně vyzvána k odstranění
vytýkaných vad kasační stížnosti a byla současně poučena o následcích nerespektování
této výzvy. Vytýkané vady stěžovatelka v zákonné lhůtě neodstranila. Vzhledem
k tomu, že citované údaje nebyly stěžovatelkou doplněny, nebyly splněny podmínky
ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s.
Za této situace nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost
podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. odmítnout, neboť tato nebyla ve stanovené lhůtě
doplněna a v řízení není možno pro tento nedostatek pokračovat.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 a §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu,
neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n ej so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. července 2006
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu