ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.166.2006
sp. zn. 4 Azs 166/2006 - 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Petra Průchy
a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně: M. S., proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 1. 2006, č. j. 60 Az 9/2005 –
18,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 19. 1. 2006, č. j. 60 Az 9/2005 – 18,
zamítl žalobu žalobkyně podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 1. 2005,
č. j. OAM-3688/VL-07-15-2004, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaného byla žádost žalobkyně o udělení
azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Krajský soud dospěl v odůvodnění
rozsudku k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji v souladu s ustanovením §78 odst. 7
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
zamítl.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas kasační
stížnost z důvodů podle ustanovení §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. a požádala o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti podle ustanovení §107 s. ř. s. Namítala, že krajský soud
posoudil uvedenou kauzu v rozporu s platným právním řádem, a shledala vážná pochybení
všech orgánů rozhodujících v řízení o udělení azylu a v projednání věci u krajského soudu,
kdy uvedený soud projednal předmětnou věc v rozporu se zákonem o azylu. Tvrdila,
že má reálnou obavu z nuceného opuštění České republiky a na Ukrajině jí hrozí
vážné nebezpečí z politických důvodů. Stěžovatelka požádala o ustanovení zástupce z řad
advokátů a navrhla, aby byl rozsudek krajského soudu zrušen a věc byla tomuto soudu
vrácena k dalšímu řízení.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 18. 4. 2006, č. j. 60 Az 9/2005 – 34,
neustanovil stěžovatelce zástupce z řad advokátů a dále stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě
jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doložila plnou moc udělenou advokátovi,
který ji bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti, a prostřednictvím svého zástupce doplnila
kasační stížnost o rozsah a důvody napadení rozsudku krajského soudu. Současně
stěžovatelku poučil o tom, že nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna ve smyslu
výroku tohoto rozhodnutí a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat,
bude řízení o takovém podání odmítnuto. V odůvodnění tohoto usnesení krajský soud uvedl,
že stěžovatelka byla vyzvána k prokázání svých majetkových a osobní poměrů,
ale ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nereagovala a své majetkové poměry neosvědčila.
Z obsahu spisu plyne, že usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 4. 2006,
č. j. 60 Az 9/2005 – 34, bylo stěžovatelce uloženo na poště 190 11 Praha 9 dne 22. 5. 2006.
Stěžovatelce bylo uložení zásilky opakovaně oznámeno, přesto si ji v úložní době nevyzvedla,
a zásilka byla vrácena zpět krajskému soudu jako nevyzvednutá.
Podle ustanovení §42 odst. 5 s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob
doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení.
Podle ustanovení §46 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), nebyla-li fyzická osoba zastižena na adrese uvedené
v odstavci 1 a písemnost jí nebyla doručena ani na jiném místě, doručující orgán písemnost,
která jí má být doručena do vlastních rukou, uloží. Podle ustanovení §46 odst. 1 o. s. ř.
písemnost určenou fyzické osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu
jejího bytu, jejího místa podnikání, jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje.
Jestliže o to fyzická osoba požádá, soud předá písemnost k doručení na adresu jiného místa
v České republice, kterou mu sdělila; to neplatí, nemůže-li jí být písemnost v označeném
místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem.
Podle ustanovení §50c odst. 4 o. s. ř. nebude-li uložená písemnost vyzvednuta
do 3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů
od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení
nedozvěděl; to neplatí, je-li náhradní doručení písemnosti vyloučeno (§50d odst. 1)
nebo bylo-li uložení písemnosti neúčinné.
Z výše uvedeného plyne, že usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 4. 2006,
č. j. 60 Az 9/2005 – 34, bylo stěžovatelce doručeno dne 25. 5. 2006, tedy poslední den
třídenní lhůty stanovené k uložení zásilky na poště P. 9.
Stěžovatelka v soudem stanovené lhůtě, ani později, nereagovala na výzvu soudu
k předložení plné moci, Krajský soud v Ostravě proto dne 31. 7. 2006 předložil spis
Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka nereagovala na výzvu soudu a nepředložila plnou
moc udělenou advokátu k zastupování v řízení o kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud
dospěl k závěru, že stěžovatelka nesplnila povinnost předepsanou ustanovením §105 odst. 2
s. ř. s. Podle tohoto ustanovení musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti
zastoupen advokátem, pokud stěžovatel nemá vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštního zákona vyžadováno pro výkon advokacie.
Stěžovatelka vysokoškolské právnické vzdělání nemá, na výzvu soudu
však nepředložila plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v tomto řízení,
přestože byla řádně poučena o možnosti odmítnutí kasační stížnosti.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu pokud stěžovatel
není v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.) a tato vada nebyla
k výzvě soudu odstraněna, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne
(srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003 – 19).
Nedostatek zastoupení stěžovatelky brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná
se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší
správní soud kasační stížnost stěžovatelky podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona odmítl.
Za této procesní situace již Nejvyšší správní soud nezkoumal další náležitosti
kasační stížnosti. O návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek
podle ustanovení §107 s. ř. s., Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval. Dospěl
totiž k závěru, že o něm není třeba rozhodovat tam, kde je kasační stížnosti přiznán odkladný
účinek přímo ze zákona (§32 odst. 5 zákona o azylu).
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona tak,
že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n ej so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. září 2006
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu