ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.19.2006
sp. zn. 4 Azs 19/2006 - 73
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Jaroslava Vlašína
a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobkyně: V. B., proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka
21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně podané proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 13. 9. 2005, č. j. 65 Az 82/2004 – 35, a o kasační stížnosti žalobkyně podané
proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2005, č. j. 65 Az 82/2004 - 51,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
15. 11. 2005, č. j. 65 Az 82/2004 – 51, se z a s t a v u j e.
II. Řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne
13. 9. 2005, č. j. 65 Az 82/2004 – 35, se z a s t a v u je .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou dne 7. 10. 2005 u Krajského soudu v Ostravě se žalobkyně
(dále též „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozsudku uvedeného soudu ze dne 13. 9. 2005,
č. j. 65 Az 82/2004 – 35, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 16. 11. 2004, č.j. OAM-3049/VL-10-04-2004, o neudělení azylu z důvodu
nesplnění podmínek uvedených v §12, §13 odst. 1,2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“), a jímž bylo současně vysloveno, že se na cizinku nevztahuje
překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu.
Současně požádala o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.
V podané kasační stížnosti stěžovatelka požádala také o ustanovení zástupce pro řízení
o kasační stížnosti. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 15. 11. 2005,
č. j. 65 Az 82/2004 - 51, žádosti o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti
nevyhověl a zástupce z řad advokátů stěžovatelce neustanovil. Proti tomuto usnesení podala
stěžovatelka rovněž kasační stížnost, a to dne 9. 12. 2005.
Krajský soud v Ostravě předložil dne 24. 1. 2006 kasační stížnost k rozhodnutí
Nejvyššímu správnímu soudu s tím, že podle předkládací zprávy soudu výslovně předkládal
toliko kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2005,
č. j. 65 Az 82/2004 – 51. Soudní spis přitom dále obsahoval jak rozsudek Krajského soudu
v Ostravě ze dne 13. 9. 2005, č. j. 65 Az 82/2004 – 35, tak i kasační stížnost stěžovatelky
proti němu, ze dne 7. 10. 2005, podanou téhož dne u krajského soudu.
V podání ze dne 6. 2. 2006, doručeném Nejvyššímu správnímu soudu, prostřednictvím
Krajského soudu v Ostravě, dne 10. 2. 2006, stěžovatelka uvedla, že dne 7. 10. 2005 podala
kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2005,
sp. zn. 65 Az 82/2004 a tímto podáním by chtěla vzít kasační stížnost zpět . Dále výslovně
uvedla: „Z rodinných důvodů mockrát prosím pro mě nutně zastavit řízení (Stopazyl)
o kasační stížnosti, chci rychle odjet domů.“
Podle ustanovení §47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů („s. ř. s.“) soud řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
Řízení o kasační stížnosti je plně ovládáno zásadou dispoziční. Stěžovatelka,
jejíž procesní úkon vůči soudu spočívající v podání kasační stížností vyvolává řízení
o přezkoumání rozhodnutí krajského soudu, tak zpětvzetím kasační stížnosti dává najevo
svou vůli, aby soud v tomto řízení nepokračoval. Jelikož stěžovatelka vzala
svou kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2005,
č. j. 65 Az 82/2004 – 35 zpět, a projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti,
nevzbuzuje pochybnosti, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil,
jak mu to ukládá ustanovení §47 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s.
Za této procesní situace, kdy vzala stěžovatelka svoji kasační stížnost proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2005, č. j. 65 Az 82/2004 – 35 zpět, se již Nejvyšší
správní soud nemohl zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
a také se jím nezabýval.
Nejvyšší správní soud musel při zpětvzetí kasační stížnosti proti rozsudku Krajského
soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2005, č. j. 65 Az 82/2004 – 35, o zamítnutí žaloby ve věci
neudělení azylu, současně posoudit, jak naložit s kasační stížností stěžovatelky proti usnesení
Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2005, č. j. 65 Az 82/2004 – 51, o neustanovení
zástupce pro řízení o kasační stížnosti. V situaci, kdy Nejvyšší správní soud shledal, že projev
vůle stěžovatelky, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 13. 9. 2005, č. j. 65 Az 82/2004 – 35 – tj. proti meritornímu rozhodnutí
v posuzované právní věci, nevzbuzuje pochybnosti a řízení zastavil, považoval za nezbytné
současně zastavit řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
15. 11. 2005, č. j. 65 Az 82/2004 – 51 – jako souvisejícímu rozhodnutí, neboť řízení o kasační
stížnosti proti takovému „vedlejšímu rozhodnutí“ při zastavení řízení o kasační stížnosti
proti rozhodnutí meritornímu pozbylo smysl, a samo o sobě již v takové situaci nemůže být
vedeno.
Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, podle ustanovení §60 odst. 3 věty prvé
s. ř. s., za použití §120 s. ř. s., nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. července 2006
:
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu