ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.28.2006
sp. zn. 4 Azs 28/2006 – 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: F. J.,
zast. JUDr. Jindřichem Zadinou, advokátem, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 27,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka
21/OAM, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
27. 9. 2005, č. j. 56 Az 86/2005 – 19,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. 9. 2005, č. j. 56 Az 86/2005 – 19,
odmítl žalobu žalobkyně podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 5. 2005,
č. j. OAM-870/VL-07-ZA09-2005, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaného byla žádost žalobkyně
o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ustanovení §16 odst. 1 písm. h)
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Krajský soud dospěl v odůvodnění
usnesení k závěru, že žaloba byla podána opožděně, a proto ji podle ustanovení §46 odst. 1
písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), odmítl.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas kasační stížnost
a požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle ustanovení §107 s. ř. s.
Vyjádřila přesvědčení, že žalobu podala včas, když lhůta 7 dnů je lhůtou procesní
a započítávají se dny přepravy. Stěžovatelka žalobu podala k přepravě přede dnem 21. 6. 2005
a podle jejího názoru je lhůta zachována. Stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud
napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dne 1. 2. 2006 byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí
o kasační stížnosti.
Podáním ze dne 3. 5. 2006, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu postoupeno
Krajským soudem v Brně dne 10. 5. 2006, vzala stěžovatelka svou kasační stížnost zpět.
Podle ustanovení §47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li
navrhovatel svůj návrh zpět.
Podle ustanovení §108 odst. 2 s. ř. s. byla-li kasační stížnost před předložením věci
Nejvyššímu správnímu soudu vzata zpět, krajský soud usnesením řízení o kasační stížnosti
zastaví.
Protože projev vůle stěžovatelky, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti,
je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatelka zamýšlela
ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, a vzhledem k tomu, že zpětvzetí kasační
stížnosti bylo podáno poté, co spis byl předložen k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu,
Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §47 písm. a) a §108 odst. 2 s. ř. s., za použití
ustanovení §120 téhož zákona, řízení zastavil.
Za této procesní situace, kdy stěžovatelka vzala svou kasační stížnost zpět v celém
rozsahu, se Nejvyšší správní soud již nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti.
O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení
§60 odst. 3 a §120 s. ř. s. rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. května 2006
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu