ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.380.2005
sp. zn. 4 Azs 380/2005 – 90
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce:
V. K., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní
schránka 21/OAM, v řízení o kasačních stížnostech žalobce 1) ze dne 18. 8. 2005,
2) ze dne 24. 8. 2005, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2005,
č. j. 55 Az 147/2004 – 54,
takto:
I. Kasační stížnosti se o d m í t a j í .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasačních stížnostech.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 30. 6. 2005, č. j. 55 Az 147/2004 – 54 zamítl
žalobu, jíž se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 4. 2004,
č. j. OAM-910/VL-11-ZA08-2004, jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.
Rozhodnutím žalovaného správního orgánu nebyl žalobci udělen azyl podle §12, §13 odst. 1
a 2 a §14 zákona o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (zákona o azylu), a současně bylo vysloveno, že se na cizince
nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu. V odůvodnění
svého rozsudku Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že žaloba není v žádném ohledu
důvodná, a proto ji podle §78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Současně rozhodl, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení a že odměna žalobci ustanovenému advokátovi
pro řízení před krajským soudem – Mgr. Antonínu Zralému, se sídlem Brno, Ponávka 2,
se určuje částkou 1279 Kč a bude mu vyplacena do 30-ti dnů od právní moci rozsudku z účtu
Krajského soudu v Brně. Citovaný rozsudek byl advokátu žalobce Mgr. Antonínu Zralému
doručen dne 4. 8. 2005, jak vyplývá ze záznamu na doručence od obálky, která rozsudek
obsahovala.
Proti tomuto rozsudku ohlásil žalobce (dále jen „stěžovatel“), prostřednictvím
advokáta Mgr. Antonína Zralého, u Krajského soudu v Brně dne 18. 8. 2005, podání kasační
stížnosti s tím, že ji podrobně odůvodní do 15-ti dnů. Usnesením ze dne 22. 8. 2005,
č. j. 55 Az 147/2004 – 64, vyzval krajský soud stěžovatele k předložení plné moci,
která opravňuje Mgr. Antonína Zralého jednat jeho jménem v řízení o kasační stížnosti
proti napadenému rozsudku. Poskytl mu k tomu lhůtu 10-ti dnů od doručení usnesení
s poučením, že nebude-li tento nedostatek kasační stížnosti ve stanovené lhůtě odstraněn,
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne. Usnesení bylo doručováno jednak stěžovateli
a dále bylo zasláno na vědomí též advokátu Mgr. Antonínu Zralému.
Dne 26. 8. 2005 byla krajskému soudu doručena kasační stížnost stěžovatele ze dne
24. 8. 2005 (podaná k poštovní přepravě dne 25. 8. 2005), v níž stěžovatel uvádí, že dne
12. 8. 2005 mu byl doručen napadený rozsudek Krajského soudu v Brně, s nímž nesouhlasí
a z důvodů uvedených v ustanovení §103 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 150/2002 Sb.
(soudního řádu správního – dále jen „s. ř. s.“) podává proti němu kasační stížnost a žádá,
aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a věc vrátil
tomuto soudu k dalšímu řízení. Dále navrhuje, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný
účinek a žádá o ustanovení bezplatného právního zástupce a tlumočníka pro řízení o kasační
stížnosti. Stěžovatel označil jako adresu svého pobytu U. v P. 9 – K., Č. 11/74. Krajský soud
v Brně poté zaslal stěžovateli, avšak na adresu předchozího pobytu – P. Z., H. 514, Z. u B.,
výzvu k předložení plné moci udělené advokátovi (usnesení ze dne 22. 8. 2005,
č. j. 55 Az 147/2004 – 64). Písemnost se vrátila zpět soudu se záznamem pošty, že stěžovatel
nebyl při pokusu o doručení zastižen, proto mu byla zanechána v místě bydliště výzva
(opakovaná) k jejímu vyzvednutí na poště, avšak stěžovatel si v úložní lhůtě zásilku
nevyžádal.
Krajský soud v Brně poté předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu se dvěma
předkládacími zprávami, z nichž první se vztahuje ke kasační stížnosti podané advokátem
Mgr. Antonínem Zralým, přičemž krajský soud uvedl, že jde o kasační stížnost sice podanou
včas, avšak osobou neoprávněnou, neboť zmíněný advokát nebyl stěžovatelem zplnomocněn
k zastupování v řízení o kasační stížnosti, když usnesení tamního soudu ze dne 22. 8. 2005
(č. l. 64), v němž byl vyzván k předložení potřebné plné moci, stěžovatel nevyhověl.
Další předkládací zpráva krajského soudu se vztahovala ke kasační stížnosti, kterou podal
sám stěžovatel dne 25. 8. 2005 a krajský soud ji předložil s poznámkou, že je podána
opožděně, takže z důvodu hospodárnosti nebylo již soudem rozhodováno o stěžovatelově
návrhu na ustanovení právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Přípisem ze dne 24. 11. 2005 Nejvyšší správní soud vrátil spis Krajskému soudu
v Brně bez vyřízení kasačních stížností s tím, že usnesení uvedeného soudu (výzva
k předložení plné moci advokátovi) bylo stěžovateli doručováno na adresu P. Z. u B., avšak
z obsahu stěžovatelem podané kasační stížnosti, sepsané dne 24. 8. 2005, bylo patrno, že v té
době se stěžovatel zdržoval na adrese P. 9 – K., Č. 11/74. Nejvyšší správní soud dovodil, že
závěr Krajského soudu v Brně o fikci doručení výzvy stěžovateli je tím zpochybněn a uložil
mu proto pokus o doručení výzvy zopakovat.
Krajský soud v Brně pátral poté po místu pobytu stěžovatele a zjistil z výpisu odboru
azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR, že z P. Z. u B. odešel stěžovatel dne
24. 8. 2005. Výzva k předložení plné moci advokátovi byla proto doručována stěžovateli na
jím uvedenou adresu P. 9 – K., Č. 11/74, nicméně zásilka byla vrácena soudu zpět
s poznámkou pošty, že na uvedené adrese je stěžovatel neznámý.
Z obsahu Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra, P. Z. u B. ze dne
20. 12. 2005 zjistil poté Krajský soud v Brně, že stěžovatel byl odepsán ze stavu ubytovaných
dne 24. 8. 2005 a od tohoto data se v azylovém zařízení nezdržoval. Místo jeho dalšího
pobytu není známo. Ze zprávy Ředitelství služby cizinecké a zahraniční policie, evidenčního
odboru, bylo zjištěno, že stěžovatel má v současné době od 30. 8. 2005 povolen pobyt na
adrese P. 9, N. 337 – U. Na tuto adresu bylo stěžovateli doručováno usnesení – výzva
k předložení plné moci udělené advokátovi ze dne 22. 8. 2005, stěžovatel však nebyl v době
pokusu o doručení dne 23. 1. 2006 zastižen, a proto mu byla v místě doručování zanechána
výzva, aby si zásilku vyzvedl na poště. Jelikož zásilka nebyla v úložní lhůtě vyžádána, byla
poštou vrácena soudu dne 9. 2. 2006 s poznámkou, že adresát si zásilku nevyzvedl. Poté byl
spis opětovně předložen Krajským soudem v Brně Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí
o kasačních stížnostech.
Nejvyšší správní soud obě kasační stížnosti odmítl a to podle ustanovení §46 odst. 1
písm. a) a písm. b) s. ř. s.
Podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. stěžovatel musí být v řízení o kasační
stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec
nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Podle §46 odst. 1 písm. a)
s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže o téže věci
již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá, nebo nejsou-li splněny jiné podmínky
řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze
proto v řízení pokračovat.
Stěžovatel, prostřednictvím advokáta Mgr. Antonína Zralého, který jej zastupoval
v řízení před Krajským soudem v Brně, ohlásil u uvedeného soudu dne 18. 8. 2005 podání
kasační stížnosti, aniž by zastoupení advokátem Mgr. Antonínem Zralým pro řízení o kasační
stížnosti bylo doloženo plnou mocí k tomu mu stěžovatelem udělenou. Stěžovatel přitom
sám v řízení vystupuje jako osoba, která podle obsahu spisu nemá právnické vzdělání
požadované podle zvláštních zákonů pro výkon advokacie. Musí být tedy v řízení o kasační
stížnosti zastoupen advokátem; ostatně v další kasační stížnosti sám stěžovatel o takové
zastoupení požádal. Proto mu správně krajský soud zaslal výzvu k předložení plné moci
udělení advokátovi, nicméně po odstranění pochybností o doručení této výzvy stěžovateli,
je již postaveno najisto, že stěžovatel na výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne
22. 8. 2005 ve lhůtě tam stanovené, a ostatně ani později, nereagoval. Za této situace nutno
uzavřít, že stěžovatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení v řízení o kasační stížnosti,
neboť nedoložil plnou moc, osvědčující, že je v tomto řízení zastoupen advokátem. Nutno
k tomu poznamenat, že ani advokát Mgr. Antonín Zralý, kterému bylo usnesení ze dne
22. 8. 2005 dáno na vědomí, takovou plnou moc nepředložil. Přitom ve zmíněném usnesení
byl stěžovatel výslovně upozorněn na to, že nebude-li nedostatek povinného zastoupení
advokátem ve lhůtě odstraněn, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti odmítne.
Ze spisu vyplývá, že uvedená výzva byla z důvodu, že stěžovatel nebyl na adrese svého
pobytu, P. 9, N. 337, zastižen, uložena dne 23. 1. 2006 u držitele poštovní licence a adresát
byl o tom vyrozuměn s tím, že si má zásilku vyzvednout. Podle ustanovení §42 odst. 5 s. ř. s.
v návaznosti na ustanovení §46 odst. 2 a §55 písm. c) o. s. ř., platí, že nebyl-li adresát
písemnosti (neurčené do vlastních rukou) zastižen, písemnost se uloží a adresát se vhodným
způsobem vyzve, aby si ji vyzvedl, nevyzvedne-li si písemnost do tří dnů od uložení,
považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se o uložení nedozvěděl. Za den
doručení výzvy stěžovateli je nutno pokládat čtvrtek dne 26. 1. 2006, i když se stěžovatel o
uložení nedozvěděl. Posledním dnem lhůty k doložení plné moci advokátovi je tudíž pondělí
dne 6. 2. 2006 (§40 odst. 3 s. ř. s.). V uvedené lhůtě stěžovatel plnou moc udělenou
advokátovi nepředložil a neučinil tak ani později až do data vydání tohoto usnesení Nejvyšším
správním soudem.
Skutečnost, že stěžovatel není v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem brání
věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který i přes výzvu
soudu nebyl odstraněn, a proto Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele podle §46 odst. 1
písm. a), a §120 s. ř. s. odmítl.
Pokud jde o kasační stížnost stěžovatele podanou dne 25. 8. 2005, nezbývá
než konstatovat, že byla podána opožděně. V souladu s §106 odst. 2 s. ř. s., ve znění
pozdějších předpisů, musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí.
Ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. stanoví, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků,
končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.
V projednávané věci dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti
(dnem „doručení“) byl čtvrtek 4. 8. 2005, kdy byl napadený rozsudek doručen pro řízení
před krajským soudem ustanovenému zástupci stěžovatele. Pro posouzení věci
je totiž nerozhodné, kdy předal tento zástupce stejnopis rozsudku samotnému stěžovateli,
neboť, má-li účastník, nebo osoba zúčastněná na řízení zástupce, doručuje se písemnost
pouze tomuto zástupci (§42 odst. 2 s. ř. s.) a od tohoto data doručení se odvozuje lhůta
k podání kasační stížnosti. Jelikož se jedná o lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem lhůty
pro podání kasační stížnosti byl v souladu s §40 odst. 2 s. ř. s. čtvrtek dne 18. 8. 2005.
Naposledy v tento den mohl stěžovatel podat kasační stížnost s účinky zachování lhůty.
Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout (§106 odst. 2 s. ř. s.).
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost stěžovatele ze dne 24. 8. 2005 byla k poštovní přepravě
předána až dne 25. 8. 2005, nezbývá než konstatovat, že lhůta pro podání předmětné kasační
stížnosti byla zmeškána a Nejvyšší správní soud musel předmětnou kasační stížnost
jako opožděnou podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s. odmítnout.
Ostatně nutno konstatovat, že i kdyby tomu tak nebylo, nemohla by být ani tato kasační
stížnost projednána z důvodu absence povinného zastoupení stěžovatele advokátem v řízení
i o této kasační stížnosti, tak, jak bylo již vysvětleno ohledně kasační stížnosti ze dne
18. 8. 2005.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti,
jestliže byla kasační stížnost odmítnuta. O takový případ jde v projednávané věci,
neboť obě podané kasační stížnosti byly Nejvyšším správním soudem odmítnuty.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. února 2006
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu