ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.398.2005
sp. zn. 4 Azs 398/2005 – 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobkyně: N. T. T. A.,
zast. JUDr. Karlem Kýčkem, advokátem, se sídlem v Teplicích, Masarykova 537/7, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM,
o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne
30. 7. 2004, č. j. 15 Az 326/2003 – 27,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Zástupci stěžovatelky JUDr. Karlu Kýčkovi, advokátu, se sídlem v Teplicích,
Masarykova 537/7, se p ř i z n á v á odměna za zatupování ve výši 1075 Kč
a bude mu vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30-ti dnů od právní moci
tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 30. 7. 2004,
č. j. 15 Az 326/2003 – 27 zamítl žalobu žalobkyně podanou proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 16. 10. 2002, č. j. OAM-1908/VL-11-C10-2002, a rozhodl dále, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím správního orgánu
nebyl žalobkyni udělen azyl z důvodu nesplnění podmínek uvedených v ustanovení §12,
§13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen zákona o azylu) a současně bylo rozhodnuto o tom, že se na cizinku nevztahuje
překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu v platném znění. V odůvodnění
rozsudku soud uvedl, že dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji ve smyslu §78
odst. 7 s. ř. s. zamítl.
Proti tomuto rozsudku podala včas kasační stížnost žalobkyně (dále jen stěžovatelka).
Navrhovala, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí
nad Labem zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně požádala o ustanovení
zástupce z řad advokátů a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 31. 3. 2005,
č. j. 15 Az 326/2003 – 41 ustanovil žalobkyni k zastupování v řízení o kasační stížnosti
advokáta JUDr. Karla Kýčka, se sídlem v Teplicích, Masarykova 537/7.
Poté byla věc dne 2. 11. 2005 předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí
o kasační stížnosti.
Vzhledem k tomu, že spis byl předložen Nejvyššímu správnímu soudu, aniž byla
vyplněna předkládací zpráva, Nejvyšší správní soud podáním ze dne 12. 12. 2005 vrátil spis
krajskému soudu s požadavkem, aby soud postupoval podle §108 odst. 1 s. ř. s. a vyplnil
řádně předkládací zprávu.
Podáním ze dne 8. 12. 2005, které došlo Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne
9. 12. 2005, vzala stěžovatelka zpět kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ústí
nad Labem. Prohlásila, že tento úkon činí zcela dobrovolně na vlastní žádost z osobního
důvodu, neboť nyní je vdaná za občana České republiky. Na kasační stížnosti netrvala
a žádala o zastavení řízení o udělení azylu, aby mohla požádat o povolení k pobytu.
Uvedené podání bylo Nejvyššímu správnímu soudu zasláno dne 21. 12. 2005. Spis byl
opětovně předložen Nejvyššímu správnímu soudu s vyplněnou předkládací zprávou dne
20. 1. 2006.
Podle §47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel
svůj návrh zpět.
Podle §108 odst. 2 s. ř. s. byla-li kasační stížnost před předložením věci Nejvyššímu
správnímu soudu vzata zpět, soud usnesením řízení o kasační stížnosti zastaví.
Protože projev vůle stěžovatelky, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela
jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatelka zamýšlela ukončení řízení
o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §47
odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. (s. ř. s.) ve znění pozdějších předpisů za použití §120
téhož zákona řízení zastavil, a to i při aplikaci ustanovení §108 odst. 2 téhož zákona,
neboť kasační stížnost byla vzata zpět poté, co byl spis dne 2. 11. 2005 předložen
k rozhodnutí o kasační stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu.
Za této procesní situace, kdy stěžovatelka vzala svou kasační stížnost zpět v celém
rozsahu, se Nejvyšší správní soud již nemohl zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti.
Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, rozhodl Nejvyšší správní soud podle
ustanovení §60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Odměna zástupci stěžovatelky, advokátu JUDr. Karlu Kýčkovi, se sídlem v Teplicích,
Masarykova 537/7, který byl stěžovatelce k její žádosti ustanoven výše uvedeným usnesením
Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 31. 3. 2005, č. j. 15 Az 326/2003 – 41, byla stanovena
za jeden úkon po 1000 Kč [příprava a převzetí zastoupení - §11 odst. 1 písm. b) ve spojení
s ustanovením §9 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb. – pod tímto úkonem je zahrnuto
i studium spisu, ke kterému došlo podle obsahu spisu dne 24. 4. 2005] a náhrada hotových
výdajů ve výši 75 Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), celkem tedy 1075 Kč. Uvedená
částka bude zástupci stěžovatelky vyplacena do 30-ti dnů od právní moci tohoto usnesení
z účtu Nejvyššího správního soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. února 2006
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu