ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.77.2006
sp. zn. 4 Azs 77/2006 – 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Jaroslava Vlašína
a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: I. M., zast. Mgr. Vladimírem Divišem,
advokátem, se sídlem Děčín I., Radniční 23/1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 11. 2005, č. j. 30 Az 48/2005 – 23,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Zástupci žalobce Mgr. Vladimíru Divišovi, advokátovi, se p ř i z n á v á odměna
za zastupování ve výši 2150 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního
soudu do 30-ti dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 28. 11. 2005,
č. j. 30 Az 48/2005 – 23, zamítl žalobu žalobce podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne
30. 5. 2005, č. j. OAM-769/VL-10-K04-2005, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá
právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaného nebyl žalobci
udělen azyl podle ustanovení §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“). Žalovaný současně vyslovil, že se na žalobce nevztahuje překážka
vycestování ve smyslu ustanovení §91 zákona o azylu. Krajský soud dospěl v odůvodnění
rozsudku k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ustanovení §78 odst. 7 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost
a požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle ustanovení §107 s. ř. s.
Uvedl, že rozhodnutí správního orgánu napadá v celém rozsahu pro jeho nezákonnost,
a vyjmenoval ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
pozdějších předpisů, která byla v průběhu správního řízení porušena. Stěžovatel konstatoval,
že jeho problémy jsou jen zdánlivě soukromého charakteru a poukázal na čl. 53 a čl. 43
Příručky k postupům a kritériím pro určování právního postavení uprchlíků, vydané Vysokým
komisařem OSN pro uprchlíky v lednu 1992 v Ženevě. Stěžovatel požádal o ustanovení
bezplatného právního zástupce z řad advokátů a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený
rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 18. 1. 2006,
č. j. 30 Az 48/2005 – 39, ustanovil stěžovateli na jeho žádost zástupcem Mgr. Vladimíra
Diviše, advokáta.
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 1. 2. 2006, č. j. 30 Az 48/2005 – 42,
vyzval stěžovatele k doplnění kasační stížnosti o náležitosti a důvody kasační stížnosti
podle ustanovení §103 odst. 1 a §106 odst. 1 s. ř. s. Současně stěžovatele poučil o tom,
že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, Nejvyšší správní soud kasační stížnosti
odmítne.
V doplnění kasační stížnosti ze dne 2. 3. 2006 stěžovatel namítal, že jeho životní
situace dostatečně odůvodňuje jeho žádost o poskytnutí azylu. Svou obavu z věřitele považuje
stěžovatel podle informací svého známého z Ukrajiny za stále aktuální. Stěžovatel
konstatoval, že rozhodnutí krajského soudu spočívá na nesprávném právním posouzení
a odkázal dále na obsah kasační stížnosti.
Dne 16. 3. 2006 byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí
o kasační stížnosti.
Podáním ze dne 22. 5. 2006, které došlo Nejvyššímu správnímu soudu dne
24. 5. 2006, vzal stěžovatel svou kasační stížnost zpět v celém rozsahu a navrhl, aby soud
řízení o kasační stížnosti zastavil.
Podle ustanovení §47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li
navrhovatel svůj návrh zpět.
Podle ustanovení §108 odst. 2 s. ř. s. byla-li kasační stížnost před předložením věci
Nejvyššímu správnímu soudu vzata zpět, krajský soud usnesením řízení o kasační stížnosti
zastaví.
Protože projev vůle stěžovatele, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela
jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatel zamýšlel ukončení řízení
o kasační stížnosti jeho zastavením, a vzhledem k tomu, že zpětvzetí kasační stížnosti bylo
podáno poté, co byl spis předložen k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, Nejvyšší
správní soud v souladu s ustanovením §47 písm. a) a §108 odst. 2 s. ř. s., za použití
ustanovení §120 téhož zákona, řízení zastavil.
O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení
§60 odst. 3 a §120 s. ř. s. rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Odměna zástupci stěžovatele Mgr. Vladimíru Divišovi, advokátovi, který byl
stěžovateli ustanoven usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 1. 2006,
č. j. 30 Az 48/2005 – 39, byla stanovena za dva úkony právní služby ve výši 1 000 Kč
podle ustanovení §9 odst. 3 písm. f) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů [převzetí a příprava zastoupení a písemné podání soudu týkající
se věci samé podle ustanovení §11 odst. 1 písm. b) a d) této vyhlášky] a režijní paušál
podle ustanovení §13 odst. 3 téže vyhlášky ve výši 75 Kč za každý úkon. Zástup ci
stěžovatele bude vyplacena částka ve výši 2150 Kč, a to z účtu Nejvyšší ho správního soudu
do 30-ti dnů od právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. června 2006
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu