ECLI:CZ:NSS:2006:5.AZS.130.2006
sp. zn. 5 Azs 130/2006 - 194
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudců JUDr. Ludmily Valentové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Marie
Turkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: P. G., právně zast. Mgr. Janem
Buřilem, advokátem se sídlem Jungmannova 34, Praha 1, proti žalovanému Ministerstvu
vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Plzni ze dne 6. 4. 2006, č. j. 60 Az 53/2005 – 135,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokáta Mgr. Jana Buřila, AK Jungmannova 34, Praha 1 se u r č u j e
částkou 6991,30 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního
soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 3. 2002, č. j. OAM-379/LE-C12-C10-2002 byla
žalobci (dále jen stěžovatel) zamítnuta žádost o udělení azylu v České republice jako zjevně
nedůvodná dle ust. §16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“),
a současně bylo vysloveno, že se mu azyl podle ust. §13 odst. 1, 2 a §14 zákona o azylu
neuděluje a že se na něj nevztahuje překážka vycestování dle ust. §91 zákona o azylu.
Proti rozhodnutí žalovaného podal stěžovatel žalobu ke Krajskému soudu v Plzni;
rozsudkem tohoto soudu ze dne 7. 7. 2004, č. j. 59 Az 38/2003 - 31, byla žaloba zamítnuta.
Na základě kasační stížnosti ze dne 19. 7. 2004 se věcí zabýval Nejvyšší správní soud,
který rozsudkem ze dne 30. 5. 2005, č. j. 5 Azs 271/2004 - 58 rozhodnutí krajského soudu
zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud řízení doplnil, napadené rozhodnutí
žalovaného poté shledal v souladu se zákonem a rozsudkem ze dne 6. 4. 2006, č. j.
60 Az 53/2005 – 135 žalobu pro nedůvodnost zamítl. Tento rozsudek Krajského soudu v Plzni
napadl stěžovatel kasační stížností ze dne 19. 4. 2006, která byla dne 27. 9. 2006 doplněna
a jež byla uvedeným soudem předložena dne 11. 9. 2006 k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu
soudu.
Podáním ze dne 4. 12. 2006 a doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne
5. 12. 2006, vzal stěžovatel zastoupený advokátem, podanou kasační stížnost zpět.
Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti,
nevzbuzuje pochybnosti, Nejvyšší správní soud usnesením řízení v souladu s ustanovením
§47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen s. ř. s.), za použití §120 s. ř. s. zastavil.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením §60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého
nemá při zastavení řízení žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Stěžovateli byl pro toto řízení před soudem ustanoven usnesením krajského soudu
ze dne 14. 6. 2006, č. j. 60 Az 53/2005 - 165 zástupcem advokát; v takovém případě platí
hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7 s. ř. s., §120 s. ř. s.). Soud určil
odměnu advokáta následovně: částkou 1 x 1000 Kč za 1 úkon právní služby – převzetí
a přípravy zastoupení a 1 x 75 Kč paušální náhrady hotových výdajů, v souladu s §9 odst. 3
písm. f), §7, §11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do
31. 8. 2006; částkou 2 x 2100 Kč - dle ust. §11 písm. a) vyhl. č.177/1996 Sb., o odměnách
a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném
od 1. 9. 2006 za dva úkony - doplnění kasační stížnosti ze dne 27. 9. 2006 a zpětvzetí kasační
stížnosti ze dne 4. 12. 2006 (4200 Kč) a dále náhrada hotových výdajů ve výši paušální částky
2 x 300 Kč podle ust. §13 odst. 3 citované vyhlášky, celkem tedy 5875 Kč. Protože
ustanovený advokát je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „daň“), zvyšuje se tento
nárok vůči státu o částku odpovídající dani, kterou je tato osoba povinna z odměny
za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty (§35 odst. 7 s. ř. s.). Částka daně, vypočtená dle §37 odst. 1 a §47 odst. 3
zákona č. 235/2004 Sb., činí 1116,30 Kč. Ustanovenému zástupci se tedy přiznávají náhrady
nákladů v celkové výši 6991,30 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 11. prosince 2006
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu