ECLI:CZ:NSS:2006:5.AZS.236.2005
sp. zn. 5 Azs 236/2005 - 29
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci
žalobce: D. L. L., zast. opatrovníkem N. B. N., právně zast. advokátkou JUDr. Irenou
Strakovou, se sídlem AK Žitná 45, Praha 1, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Nad
Štolou 3, Praha 7, o udělení azylu, v řízení o kasační stížnosti stěžovatele proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2005, č. j. 3 Nc 1007/2005-7,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává .
Odůvodnění:
Stěžovatel se kasační stížností domáhá zrušení shora uvedeného usnesení Městského
soudu v Praze, kterým byla odmítnuta žaloba ze dne 24. 1. 2005. Podání učiněné ve věci
stěžovatele jeho opatrovníkem, který byl nezletilému ustanoven pro jeho pobyt na území
České republiky usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 6. 12. 2004,
č. j. 0 P 1033/2004 - 11, označené jako žaloba, obsahovalo pouze oznámení, že Ministerstvo
vnitra rozhodnutím č. j. OAM-3152/VL-19-BE07-2004 ze dne 28. 12. 2004 synovci
opatrovníka L. D. L. zamítlo žádost o azyl s tím, že žaloba bude doplněna. Usnesením
Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2005, č. j. 3 Nc 1007/2005 - 5a byl opatrovník
nezletilého stěžovatele vyzván k doplnění žaloby, neboť učiněné podání postrádalo náležitosti
ve smyslu ust. §37 odst. 3 a §71 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.).
Pro doplnění podání byla soudem stanovena lhůta 10 dnů ode dne doručení. Usnesení soudu
opatrovník stěžovatele převzal dne 14. 3. 2005, lhůta k podání doplnění uplynula dne
24. 3. 2005. Protože podání nebylo doplněno ve stanovené lhůtě, ale ani později do dne
vydání usnesení soudu, ačkoliv byl jeho příjemce řádně poučen o následcích v případě
neodstranění vad, soud ve smyslu ust. §37 odst. 5 s. ř. s. návrh odmítl.
Stěžovatel v kasační stížnosti nepopírá, že neodstranil vady podání, uvádí však,
že podle §92 zákona o azylu se nabývá právní způsobilosti ve věcech azylu dovršením 18 let
věku. Nemá-li tedy žadatel právní způsobilost podle tohoto ustanovení, je třeba mu ustanovit
opatrovníka. V případě stěžovatele tomu tak nebylo, opatrovník nebyl ustanoven soudem,
pouze zde bylo tvrzení osoby, která je sice strýcem stěžovatele, v době podání žaloby
ale nebyla oficiálně opatrovníkem žalobce. Soud tak měl nejdříve zjišťovat, zdali zde
je a komu svědčí aktivní a pasivní legitimace. Poté by soud zjistil, že nezletilý nemá
opatrovníka soudem ustanoveného a vznikla potřeba jej ustanovit. Teprve poté mohlo být
ve věci rozhodováno a soudem ustanovený opatrovník měl být vyzván k odstranění
nedostatků podání. Stěžovatel požaduje, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení
Městského soudu v Praze a věc mu vrátil k dalšímu řízení; současně požádal o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
Žalovaný popřel důvodnost kasační stížnosti a navrhl její zamítnutí.
Nejvyšší správní soud posoudil v prvé řadě nezbytnost vydání rozhodnutí o návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dle §107 s. ř. s. a dospěl k závěru, že o něm
není třeba rozhodovat, neboť se jedná o věc, která byla vyřízena v souladu s ustanovením
§56 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. přednostně.
Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené usnesení Městského
soudu v Praze v mezích důvodů uplatněných ve smyslu ust. §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Ze spisového materiálu vyplynulo, že stěžovatel přicestoval na území České republiky
bez rodičů, návrh na zahájení řízení o udělení azylu podal dne 28. 10. 2004. Na základě
předběžného opatření Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 12. 11. 2004,
č. j. 0 Nc 34/2004, byl nezletilý svěřen do péče svého strýce N. B. N. Nezletilý stěžovatel
vypověděl, že do České republiky přicestoval na návštěvu strýce, rodiče s jeho odjezdem
souhlasili. Soudem určený opatrovník byl přítomen pohovoru s nezletilým a v řízení jej
zastupoval. K návrhu žalovaného byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne
6. 12. 2004, č. j. 0 P 1033/2004-11 ustanoven výše jmenovaný opatrovníkem pro pobyt
nezletilého na území České republiky.
Nejvyšší správní soud považuje za vhodné předeslat, že není jeho úkolem znovu
komplexně posuzovat otázku, zda stěžovateli měl či neměl být žalovaným azyl přiznán, nýbrž
má posoudit, zda předchozí řízení trpělo vadami spadajícími pod vymezení
v §103 odst. 1 s. ř. s. tvrzenými v kasační stížnosti, popřípadě některými dalšími vadami,
k jejichž přezkumu je Nejvyšší správní soud povolán v řízení zahájeném platně podanou
kasační stížností z úřední povinnosti.
Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že námitky
uplatněné v kasační stížnosti jsou zcela nedůvodné, neboť stěžovatel byl pro řízení
před soudem zastoupen soudem ustanoveným opatrovníkem, tvrzení stěžovatele tak není
pravdivé. Bylo proto povinností opatrovníka na výzvu soudu odstranit vady podání a doplnit
náležitosti podaného návrhu tak, aby mohla být projednána. Pokud tak neučinil,
a to i přes udělené poučení o následcích pro takový případ, nelze Městskému soudu v Praze
vytýkat, postupoval-li dle ust. §37 odst. 5 s. ř. s. a návrh odmítl.
Nejvyšší správní soud proto shledal kasační stížnost nedůvodnou, a proto ji podle
ust. §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu
nákladů řízení (§60 odst. 1 120 s.) a žalovanému, který byl v řízení úspěšný, náklady řízení
nevznikly, resp. je neúčtoval. Proto soud rozhodl, že žalovanému se nepřiznává náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 11. ledna 2006
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu