ECLI:CZ:NSS:2006:6.ADS.17.2006:131
sp. zn. 6 Ads 17/2006 - 131
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
žalobce: A. J., zastoupen JUDr. Zdeňkem Sochorcem, advokátem, se sídlem Uherské
Hradiště, V Teničkách 614, proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna, rozhodčí
orgán, se sídlem Praha 3, Orlická 4/2020, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2005, č. j. 12 Cad 48/2004 - 107, o návrhu žalobce na
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobce se při znává odkladný účinek spočívající v tom,
že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí
Všeobecné zdravotní pojišťovny, rozhodčího orgánu, ze dne 2. 6. 2004, č. j. 10118/01/Sa,
ve spojení s rozhodnutím Všeobecné zdravotní pojišťovny, Okresní pojišťovny v Uherském
Hradišti, ze dne 3. 8. 2001, č. j. 2140100479.
Odůvodnění:
Kasační stížností se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného
rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
žalované, která zamítla stěžovatelovo odvolání proti platebnímu výměru VZP, Okresní
pojišťovny v Uherském Hradišti, ze dne 3. 8. 2001, č. j. 2140100479, kterým bylo uloženo
stěžovateli zaplatit penále za nehrazení pojistného v letech 1996 a 1997, které k 31. 5. 2001
činilo částku 194 314 Kč.
Stěžovatel současně navrhl, aby soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Nejvyššímu správnímu soudu je známo z úřední činnosti (viz soudní spis Nejvyššího
správního soudu sp. zn. 6 Ads 16/2006), v čem spatřuje stěžovatel nenahraditelnou újmu,
která by mu výkonem rozhodnutí nastala; tyto okolnosti spočívají ve finanční situaci
stěžovatele jako osoby samostatně výdělečně činné, zabývající se kovovýrobou. V důsledku
nedostatku zakázek v této oblasti podnikání, hledal stěžovatel novou náplň pro svou firmu
a své zaměstnance, začal zavádět novou výrobu (výrobu medailí, erbů, desek a suvenýrů),
a to na speciálním stroji - gravírovacím zařízení, přičemž kupní cena tohoto stroje byla
1 065 000 Kč, přičemž stroj je placen formou leasingu po dobu 36 měsíců, měsíční splátka
činí cca 32 000 Kč, a to až do 1. 7. 2006. V roce 2005 představovaly náklady na výrobu
medailí cca 300 000 Kč, přičemž odbyt těchto výrobků zatím nenastal. Stěžovatel v roce 2005
tak podnikal se ztrátou (soudu doložil daňové přiznání za rok 2005); jestliže náklady činily
v roce 2005 podle tvrzení stěžovatele cca 3 800 000 Kč, tržby pak cca 3 600 000 Kč,
pak částka, kterou má z titulu pojistného na zdravotní pojištění, a to včetně penále, jehož výše
je soudu z úřední činnosti známa, představuje cca 10 % ročního obratu stěžovatele - v jeho
případě pak lze s ohledem na stav hospodaření, jak jej předestřel zdejšímu soudu, považovat
zaplacení penále ve výši 194 314 Kč spolu s dlužným pojistným, dohromady cca 300 000 Kč,
za okolnost, která by pro něho mohla znamenat nenahraditelnou újmu. Reálnou hrozbu zániku
stěžovatele jako osoby samostatně výdělečně činné nutno považovat za újmu, která
je nezvratná a zásadně se týká esenciálních zájmů a postavení stěžovatele, a proto ji nutno
považovat za nenahraditelnou.
Nejvyššímu správnímu soudu je rovněž známo z úřední činnosti, že žalovaná ve svém
vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku poukázala na úpravu, podle níž (§53
odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.) je platební výměr vykonatelný bez ohledu na právní moc,
jestliže od jeho doručení uplynulo 15 dnů. Tím je podle žalované vyjádřen veřejný zájem
na výběru pojistného bez zbytečného odkladu - žalovaná se proto domnívá, že není dán důvod
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační
stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele
přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s., které se užije přiměřeně, stanoví, že soud na návrh
žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná odkladný účinek žalobě, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání
odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není
v rozporu s veřejným zájmem. Podle §73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného účinku
pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Procesní podmínky vztahující se k přiznání odkladného účinku jsou naplněny,
neboť stěžovatel o přiznání odkladného účinku požádal, žalovaná se k tomuto návrhu měla
možnost vyjádřit.
Nejvyšší správní soud pak musel posoudit, zda jsou naplněny podmínky
hmotněprávní, tj., zda výkon rozhodnutí by znamenal pro stěžovatele nenahraditelnou újmu,
zda se přiznáním odkladného účinku nezasáhne nepřiměřeným způsobem do nabytých práv
třetích osob a přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem.
Stěžovatel odůvodnil žádost o přiznání odkladného účinku svou nepříznivou
ekonomickou situací, při níž by neprodlené vymáhání penále pro něj mohlo být likvidační.
Nejvyššímu správnímu soudu je rovněž známo z úřední činnosti, že v souvislosti s dlužným
penále bylo stěžovateli vyměřeno dlužné pojistné, v úhrnné částce cca 300 000 Kč.
V projednávané věci shledal Nejvyšší správní soud žádost stěžovatele o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti důvodnou, a to s ohledem na skutečnost, že povinnost
zaplatit penále a pojistné by mohla ohrozit samotnou existenci stěžovatele jako ekonomického
subjektu a zásadně ohrozit jeho podnikání. Reálnou hrozbu zániku stěžovatele jako
podnikatele nutno považovat za újmu, která je nezvratná a lze ji po právu vnímat jako
nenahraditelnou. Nejvyšší správní soud proto shledal, že podmínky pro povolení odkladu
vykonatelnosti na straně stěžovatele jsou dány.
Pokud jde o tvrzení žalované o veřejném zájmu na výběru pojistného, nelze s ním
souhlasit. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dojde pouze k odložení
vykonatelnosti správního rozhodnutí do doby, než Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti
rozhodne. Stěžovatel tedy bude povinen doměřené pojistné a penále zaplatit, a to v případě,
že jeho kasační stížnost nebude úspěšná. Veřejný zájem na výběru pojistného včetně penále
na zdravotní pojištění ohrožen není, neboť jeho výběr je pouze odložen (ostatně správní
rozhodnutí bylo vykonatelné od roku 2001), a nikoli znemožněn. Přiznání odkladného účinku
se tak veřejného zájmu nedotkne a nebudou dotčena ani práva třetích osob. Jsou tak naplněny
i ostatní hmotněprávní podmínky. Nejvyšší správní soud proto neshledal důvod odepřít
dobrodiní zákona a odkladný účinek kasační stížnosti přiznal. V souladu s již publikovanou
judikaturou zdejšího soudu (srov. usnesení publikované pod č. 786/2006 Sb. NSS) pak rozsah
odkladného účinku vymezil tak, že se jeho přiznáním pozastavují až do skončení řízení
účinky rozhodnutí žalované a s ním související rozhodnutí orgánu I. stupně. Ve vztahu
k rozhodnutí městského soudu nebylo důvodu kasační stížnosti odkladný účinek přiznávat.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. května 2006
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu