ECLI:CZ:NSS:2006:6.ADS.63.2006:100
sp. zn. 6 Ads 63/2006 - 100
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobce: Mgr. O. H ., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem
Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 14. 2. 2006, č. j. 3 Cad 24/2004 - 90,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žádný z účastníků řízení ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 22. 2. 2005, č. j. 3 Cad 24/2004 - 54, kterým byla zamítnuta stěžovatelova
žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 2. 2004, č. X, ve věci plného invalidního důchodu.
Pro řízení o kasační stížnosti udělil plnou moc advokátu JUDr. Jaroslavu Štemberkovi,
se sídlem Petrohradská 3, Praha 10. Dne 7. 11. 2005 Nejvyšší správní soud obdržel sdělení
stěžovatele, že vypověděl plnou moc shora uvedenému advokátu; nato předsedkyně senátu
Nejvyššího správního soudu stěžovatele vyzvala (usnesení ze dne 16. 11. 2005,
č. j. 6 Ads 81/2005 - 84), aby odstranil nedostatek podmínky řízení o kasační stížnosti
spočívající v absenci zastoupení advokátem, k tomu stanovila přiměřenou lhůtu a poučila
stěžovatele o možnostech ustanovení zástupce soudem. Stěžovatel pak v podání Nejvyššímu
správnímu soudu ze dne 30. 12. 2005, které zdejší soud obdržel 4. 1. 2006, požádal
o ustanovení advokáta soudem, přičemž uvedl, že nemá námitek, aby mu byl ustanoven
zástupcem některý z brněnských advokátů a připojil údaje o své příjmové a majetkové situaci.
Nejvyšší správní soud postoupil žádost stěžovatele o ustanovení zástupce městskému
soudu jako soudu příslušnému o žádosti rozhodnout, městský soud usnesením ze dne
14. 2. 2006, č. j. 3 Cad 24/2004 - 90, žádosti vyhověl a stěžovateli ustanovil zástupkyní
advokátku Mgr. Dagmar Dřímalovou, se sídlem v Praze 6, Muchova 9/223. Stěžovatel,
jemuž bylo usnesení o ustanovení zástupce doručeno 18. 4. 2006, ale jeho obsah mu byl znám
již dříve, podal proti tomuto usnesení u městského soudu dne 4. 4. 2006 kasační stížnost. V ní
uvádí, že se domníval, že o jeho žádosti o ustanovení advokáta bude rozhodovat Nejvyšší
správní soud, a ne „podjatý zločinecký“ městský soud. Namítá podjatost městského soudu,
soudkyni městského soudu JUDr. Jitřenku Kopeckou označuje za podstatnou osobu
v organizovaném zločinném spolčení, ustanovení advokátky Mgr. Dřímalové městským
soudem, který označuje za podjatý, pak ústí ve stěžovatelovo přesvědčení, že i ustanovená
advokátka byla takto ustanovena nikoli k hájení stěžovatelových zájmů, ale naopak. Dále
namítá, že mu usnesení bylo doručeno prostřednictvím ustanovené advokátky, nikoliv přímo
a kasační stížnost pokládá za včas podanou. V kasační stížnosti uvádí, že námitky podjatosti
vůči městskému soudu budou opřeny o důkazy naprosto výjimečné prokazující úmyslnou
persekuční zločinnost tohoto soudu ve vztahu ke stěžovateli.
Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost jako včas podanou, nikoli podanou
předčasně, osobou oprávněnou, jež byla účastníkem řízení, a uplatněnou námitku hodnotí jako
námitku podjatosti soudkyně, která jako samosoudce rozhodovala o ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti, kterou nutno subsumovat pod §103 odst. 1 písm. c) zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní - dále jen „s. ř. s.“ - (zmatečnost řízení v důsledku
rozhodnutí vydaného vyloučeným soudcem). Napadené rozhodnutí přitom přezkoumal vázán
rozsahem a důvody, které stěžovatel v kasační stížnosti uplatnil. Ke stěžovatelem
avizovanému dalšímu doplňování důvodů kasační stížnosti nemá Nejvyšší správní soud
důvod přihlížet a vyčkávat, kdy stěžovatel důvody napadení rozšíří, případně uvede návrh
na dokazování; jestliže byla podána kasační stížnost, která netrpí vadami, které by k výzvě
soudu měly být odstraňovány ve lhůtě předvídané s. ř. s., pak není možné vést soudní proces
tak, že soud bude čekat, až stěžovatel své návrhy rozšíří. Podmínky řízení o kasační stížnosti
jsou splněny, v tomto řízení podle ustálené judikatury Nejvyšší správní soud toleruje,
že účastník, který brojí proti usnesení o žádosti o ustanovení zástupce soudem, nemusí
v takovém řízení být před Nejvyšším správním soudem zastoupen advokátem.
Jedinou uplatněnou námitkou tak je námitka, že napadené usnesení o ustanovení
zástupce v řízení o kasační stížnosti bylo vydáno vyloučeným soudcem. Důvodnost této
námitky Nejvyšší správní soud neshledal. Stěžovatel hovoří o podjatosti celého městského
soudu, případně soudkyně, která ve věci rozhodovala, přitom užívá velmi obecná vyjádření
o zločinech, které měli soudci tohoto soudu ve vztahu ke stěžovateli spáchat, konkréta žádná
stěžovatel neuvádí. Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům je
dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Soudkyně městského soudu
JUDr. Jitřenka Kopecká ve svém vyjádření uvedla, že jí není znám žádný důvod,
pro který by mohla být vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci stěžovatele, v jeho věci
(v meritu) rozhodovala poprvé, stěžovatele nikdy neviděla, neboť se k nařízenému jednání
nedostavil.
Pokud stěžovatel míní, že soudce by mohl být označen za podjatého pro to, jak ve věci
rozhodl, mýlí se, neboť zákon, jak shora uvedeno, výslovně stanoví, že soudce nemůže být
nikdy podjatým z důvodu postupu v konkrétní věci nebo jeho rozhodování v jiných věcech.
Stěžovateli byl k jeho žádosti ustanoven zástupcem advokát, jenž je vázán při svém postupu
předpisy o advokacii a předpisy procesního práva. Stěžovatel nijak nezmiňuje,
že by z nějakých konkrétních důvodů byl vztah důvěry mezi ním a advokátkou ustanovenou
soudem narušen. Pokud se stěžovatel domáhal, aby mu byl ustanoven advokát Nejvyšším
správním soudem, pak takový postup by odporoval logice ustanovení §108 s. ř. s.,
podle něhož úkony související s odstraňováním nedostatků podmínek řízení náleží
do pravomoci krajských soudů, nehledě k tomu, že v případě, kdy by byl zástupce
ustanovován zdejším soudem, stěžovatel by ztrácel možnost podat opravný prostředek.
Žadatel o ustanovení advokáta jako zástupce pro řízení před soudem nemá právo
na ustanovení konkrétní osoby, advokátka Mgr. Dřímalová má sídlo v Praze, kde je rovněž
situováno bydliště stěžovatele, proto postup městského soudu vykazuje i znaky hospodárnosti
a účelnosti - odměnu takto ustanovenému zástupci totiž hradí stát.
Stěžovatelova námitka tedy důvodná není, Nejvyšší správní soud neshledal,
že by soudkyně ve věci rozhodující byla podjatou, a proto kasační stížnost zamítl (§110
odst. 1 s. ř. s.). O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §60 odst. 1, 7 a §120 s. ř. s.
Stěžovatel nebyl ve věci úspěšný, proto právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Po nabytí právní moci tohoto rozsudku bude Nejvyšší správní soud pokračovat v řízení
o kasační stížnosti stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2005,
č. j. 3 Cad 24/2004 - 54.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. května 2006
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu