ECLI:CZ:NSS:2006:6.ADS.66.2006
sp. zn. 6 Ads 66/2006 - 66
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
žalobce: M. D., zastoupen JUDr. Ivo Šauerem, advokátem, se sídlem Palackého nám. 19,
Rosice, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním
právu 376/1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 20. 12. 2005, č. j. 1 Cad 80/2005 – 34,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2005, č. j. 1 Cad 80/2005 – 34,
se zrušu je a věc se vr ac í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2005, č. j. 1 Cad 80/2005 – 34,
byla zamítnuta žaloba žalobce M. D., kterou se domáhal přezkoumání rozhodnutí
Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22. 4. 2005, č. j. 2005/11288 – 442, jímž bylo
potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce v Třebíči ze dne 20. 1. 2005, o vyřazení žalobce z evidence
uchazečů o zaměstnání pro odmítnutí nástupu do zaměstnání bez vážných důvodů. Městský
soud v odůvodnění svého usnesení uvedl, že rozhodnutí žalovaného bylo žalobci doručeno
dne 28. 4. 2005, dvouměsíční lhůta pro podání žaloby tedy uplynula dnem 28. 6. 2005,
protože však žaloba byla podána u Krajského soudu v Brně dne 29. 6. 2005, nezbylo než
žalobu pro opožděnost odmítnout podle §46 odst. 1 písm. b) zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Proti rozhodnutí městského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační
stížnost, v níž poukázal na to, že žalobu podal prostřednictvím advokáta z Rosic u Brna,
jenž by se měl vyjádřit k otázce, kdy tato žaloba byla podána.
Kasační stížnost stěžovatel doplnil prostřednictvím svého advokáta podáním
ze dne 4. 4. 2006, v němž uvedl, že dne 28. 4. 2005 skutečně obdržel rozhodnutí žalovaného
ze dne 22. 4. 2005. Žalobu na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí správního orgánu
však k soudu posílal dne 24. 6. 2005, tedy v řádné lhůtě stanovené k podání a není mu tedy
jasné, z jakého důvodu uvádí městský soud, že nebyla zachována lhůta k podání žaloby,
a že žalobu podal opožděně. Domnívá se, že v této věci došlo k pochybení a poškození jeho
práv. Navrhuje proto, aby usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2005,
č. j. 1 Cad 80/2005, bylo zrušeno a věc tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud napadené soudní rozhodnutí přezkoumal v souladu s ust. §109
odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti,
a shledal kasační stížnost důvodnou.
V předmětné věci jde o posouzení, zda žaloba stěžovatele proti rozhodnutí správního
orgánu byla podána včas v rámci dvouměsíční zákonné lhůty. Je nesporné, že posledním
dnem k podání žaloby byl den 28. 6. 2005, městský soud vyšel z toho, že podle razítka
podatelny Krajského soudu v Brně byla žaloba podána osobně dne 29. 6. 2005,
tedy opožděně. Je sice pravda, že na žalobě stěžovatele je soudní razítko s datem 29. 6. 2005,
kdy i žaloba měla být u soudu osobně podána, k žalobě je však zároveň připojena obálka,
na níž je uvedeno razítko poštovního úřadu Rosice u Brna, z něhož vyplývá, že k podání
zásilky došlo dne 28. 6. 2005. Na obálce je razítko advokátky JUDr. L. P. Pokud by k podání
žaloby k poštovní přepravě došlo dne 28. 6. 2005, byla by žaloba podána včas. Pokud pak
stěžovatel v kasační stížnosti uvádí, že žalobu soudu posílal dne 24. 6. 2005, zřejmě vychází
z data na žalobě.
Z uvedeného vyplývá, že není jasné, kdy vlastně byla žaloba u Krajského soudu
v Brně podána, resp. kdy tomuto soudu byla případně odeslána. Tato otázka musí být
spolehlivým způsobem vyřešena, protože jedině tak lze učinit nezpochybnitelný závěr,
zda k podání žaloby došlo včas nebo po lhůtě. K objasnění této otázky bude namístě
především vyslechnout stěžovatele, zda on skutečně žalobu podával k poštovní přepravě,
jak uvádí v doplňku své kasační stížnosti ze dne 4. 4. 2006 nebo zda žaloba byla podána
prostřednictvím advokátky JUDr. L. P. Stěžovatel by se měl zároveň vyjádřit k tomu, zda
žalobu podával osobně v podatelně Krajského soudu v Brně. Dále se nabízí výslech
příslušného pracovníka podatelny Krajského soudu v Brně, který v podatelně přebíral poštu
dne 29. 6. 2005, k objasnění, jak je možné, že u písemnosti, jež měla být osobně v podatelně
předána, je zároveň připojena poštovní obálka. Konečně zřejmě nezbude než vyslechnout
advokátku JUDr. L. P. k tomu, zda žalobu stěžovateli sepisovala ona, a jakým způsobem
došlo k podání této žaloby soudu.
Teprve po doplnění řízení v naznačených směrech bude možno dospět
ke spolehlivému závěru, zda žaloba byla podána v podatelně Krajského soudu v Brně dne
29. 6. 2005, a tedy opožděně nebo byla dne 28. 6. 2005 podána na poštu, což by znamenalo,
že došlo k jejímu podání v rámci dvouměsíční zákonné lhůty. Kasační stížnost byla
proto shledána důvodnou a z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení
Městského soudu v Praze (§110 odst. 1 s. ř. s.).
Protože Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení městského soudu a věc
mu vrátil k dalšímu řízení, rozhodne městský soud v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů
řízení o kasační stížnosti (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. července 2006
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu