ECLI:CZ:NSS:2006:6.AS.10.2005
sp. zn. 6 As 10/2005 - 97
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci
žalobců: a) P. K ., b) JUDr. P. K ., c) JUDr. F. K ., d) J. J., e) A. N., f) J. L., g) S. S., h)
JUDr. P. K ., všichni zastoupeni Mgr. Karlem Neubertem, advokátem, se sídlem Hálkova 4,
Třebíč, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o
kasační stížnosti žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2004, č. j. 10
Ca 69/2004 - 8,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalovaný ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobci (dále jen „stěžovatelé“) napadají včas podanou kasační stížností usnesení
Městského soudu v Praze blíže označené v záhlaví tohoto rozsudku, kterým byla podle
§46 odst. 1 písm. a) a §37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen
„s. ř. s.“), odmítnuta jejich žaloba proti rozhodnutím (rozkazům) žalovaného.
V odůvodnění kasační stížnosti zástupce stěžovatelů uvádí, že mu bylo doručeno
usnesení ze dne 10. 6. 2004, kterým mu na základě jeho žádosti byla prodloužena lhůta
k odstranění vad žaloby do 30. 6. 2004. Jeho zdravotní potíže však způsobily, že byl znovu
v pracovní neschopnosti, a to od 21. 6. až do 13. 7. 2004, což dokládá lékařským potvrzením
o pracovní neschopnosti. Ihned po návratu do kanceláře, tedy dne 13. 7. 2004, vyhotovil
předmětné doplnění žaloby, které okamžitě zaslal městskému soudu. Domníval se,
že požadavek soudu v termínu, byť pozdějším, splnil. Domnívá se, že ze subjektivních
i objektivních důvodů nebyl schopen dodržet soudem stanovenou lhůtu, a proto žádá, aby
Nejvyšší správní soud z důvodů podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. napadené usnesení
městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že dle jeho názoru bylo napadené usnesení vydáno
v souladu se zákonem, neboť žalobci ve lhůtě stanovené soudem neodstranili vady žalobního
návrhu a v řízení nebylo možno pro tento nedostatek pokračovat. K doplnění žaloby
doručeném soudu po marném uplynutí lhůty nemohl soud již přihlédnout. Proto žalovaný
navrhl zamítnutí kasační stížnosti pro nedůvodnost.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zejména zjistil, že zástupce stěžovatelů
podal dne 8. 4. 2004 k Městskému soudu žalobu o určení nezákonnosti rozkazů, kterými byli
jednotliví stěžovatelé propuštěni ze služebního poměru příslušníků Sboru národní
bezpečnosti. Usnesením ze dne 27. 4. 2004, které bylo zástupci stěžovatelů doručeno dne
30. 4. 2004, byl tento vyzván, aby do 10 dnů od doručení tohoto usnesení písemně odstranil
nedostatky žaloby v usnesení podrobně specifikované. Podáním doručeným soudu dne
3. 6. 2004 zástupce stěžovatelů požádal o prodloužení lhůty k odstranění nedostatků žaloby
o 30 dnů, jelikož byl dlouhodobě nemocen a v důsledku toho je velice pracovně
zaneprázdněn. Usnesením ze dne 10. 6. 2004, doručeným dne 16. 6. 2004, městský soud
žádosti vyhověl a lhůtu k odstranění nedostatků vad žaloby stanovil do 30. 6. 2004. Dne
14. 7. 2004 vydal Městský soud v Praze usnesení č. j. 10 Ca 69/2004 - 8, kterým žalobu
odmítl, neboť nedostatky žaloby nebyly odstraněny ani do 30. 6. 2004. Téhož dne bylo soudu
doručeno doplnění žaloby.
Kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení
napadeného usnesení (§106 odst. 2 s. ř. s.), je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatelé
byli účastníky řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo (§102 s. ř. s.), stěžovatelé jsou
zastoupeni advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.) a kasační stížnost je přípustná, neboť stěžovatelé
uplatňují kasační důvod podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
Nejvyšší správní soud tedy přezkoumal napadené usnesení v rozsahu důvodu
uplatněného v kasační stížnosti a dospěl k závěru, že tato kasační stížnost není důvodná.
V přezkoumávané věci nebylo nijak zpochybněno, že žaloba trpěla vadami, které bylo
třeba odstranit. Odstraňuje-li soud vady žaloby, potom musí žalobce vždy k odstranění těchto
vad vyzvat, stanovit mu k jejich odstranění přiměřenou lhůtu a poučit jej jednak o následcích
nesplnění této výzvy a jednak o tom, jak má vadu odstranit. Toto poučení přitom musí být
konkrétní a diferencované v závislosti na individuální charakteristice žalobce, vůči němuž
směřuje (k tomu srov. rozhodnutí publikované pod č. 534/2005 Sb. NSS). Z obsahu soudního
spisu je zřejmé, že městský soud takto postupoval a vyšel zástupci stěžovatelů vstříc
i v okamžiku, kdy po marném uplynutí soudem stanovené lhůty požádal o její prodloužení
z důvodu předchozí zdravotní neschopnosti a z toho plynoucí velké pracovní
zaneprázdněnosti. Pokud i prodloužená lhůta uplynula marně a zástupce stěžovatelů její
zmeškání nijak neomluvil ani nepožádal o její opětovné prodloužení, pak nelze soudu vytýkat,
že žalobu v souladu s §37 odst. 5 a §46 odst. 1 písm. a) odmítl. Na výše uvedeném nic
nemění ani skutečnost, že zástupce stěžovatelů byl ve dnech 21. 6. – 12. 7. 2004 opětovně
v pracovní neschopnosti, neboť usnesení o prodloužení lhůty do 30. 6. 2004 mu bylo
doručeno dne 16. 6. 2004, a on si proto musel být vědom možných následků, pokud soudem
stanovenou lhůtu nedodrží ani soudu takto podstatné skutečnosti nesdělí.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako
nedůvodnou zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.).
Stěžovatelé, kteří neměli v tomto soudním řízení úspěch, nemají právo na náhradu
nákladů řízení (§60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.) a žalovanému náklady řízení
nevznikly. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že žalovanému se nepřiznává náhrada
nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. června 2006
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu