ECLI:CZ:NSS:2006:6.AZS.108.2006
sp. zn. 6 Azs 108/2006 - 61
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudkyň JUDr. Milady Haplové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobce: R. V., zastoupen JUDr. Alexandrem Belicou, advokátem, se sídlem Smetanovo
náměstí 7, Ostrava - Moravská Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem
Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě
č. j. 61 Az 212/2004 - 24 ze dne 22. 8. 2005,
takto:
I. Kasační stížnost se od mítá .
II. Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému advokátu JUDr. Alexandru Belicovi se př i z ná v á odměna
za zastupování v částce 1075 Kč; bude vyplacena do 60 dnů od právní moci tohoto
usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) svou kasační stížností napadá rozsudek Krajského
soudu v Ostravě č. j. 61 Az 212/2004 - 24 ze dne 22. 8. 2005, kterým byla zamítnuta
jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 3319/VL - 07 - HA14 - 2004 ze dne
29. 11. 2004, jímž byla jako zjevně nedůvodná zamítnuta stěžovatelova žádost o udělení azylu
podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“).
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že napadený rozsudek
krajského soudu byl stěžovateli doručen 3. 9. 2005. Dále ze spisu vyplývá, že kasační stížnost
adresovaná Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě
byla stěžovatelem podána dne 7. 9. 2005, ale u Městského soudu v Praze. Ten ji dne
26. 9. 2005 postoupil Krajskému soudu v Ostravě.
Stěžovatel je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byl účastníkem
řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo (§102 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), nicméně kasační stížnost nepodal včas (§106
odst. 2 s. ř. s.). Podle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. musí být totiž kasační stížnost podána
do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje, přičemž zmeškání lhůty
nelze prominout. Podle §106 odst. 4 s. ř. s. se pak kasační stížnost podává u soudu,
který napadené rozhodnutí vydal, v posuzovaném případě tedy šlo o Krajský soud v Ostravě.
Lhůta k podání kasační stížnosti je však zachována i tehdy, byla-li kasační stížnost podána
přímo u Nejvyššího správního soudu. Napadený rozsudek krajského soudu obsahuje řádné
poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti, jakož i o místu, kde je třeba kasační stížnost podat.
V poučení napadeného rozsudku se totiž v souladu s ustanovením §106 odst. 2 soudního řádu
správního (s. ř. s.) správně uvádí, že proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě
dvou týdnů od jeho doručení a též se v něm správně v souladu s ustanovením §106 odst. 4
s. ř. s. uvádí, že se podává k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím podepsaného
soudu, tedy Krajského soudu v Ostravě.
Podle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu, počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující
její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 2 téhož ustanovení
lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta
uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle ustanovení §40 odst. 3 s. ř. s., připadne-li
poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže
následující pracovní den. Podle ustanovení §40 odst. 4 téhož zákona je lhůta zachována,
bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele
poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li
tento zákon jinak.
Jak již bylo výše uvedeno, napadený rozsudek byl stěžovateli doručen v sobotu dne
3. 9. 2005. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti počala běžet v neděli dne 4. 9. 2005
a skončila v pondělí dne 19. 9. 2005. Ve stanovené lhůtě podal stěžovatel kasační stížnost,
avšak nesprávně (vzdor správnému poučení Krajského soudu v Ostravě) ji podal u Městského
soudu v Praze. Ten však není soudem příslušným, a proto ji správně postoupil soudu
příslušnému, jímž je Krajský soud v Ostravě. Kasační stížnost podaná sice ve lhůtě,
ale u nepříslušného soudu je však kasační stížností včasnou jen tehdy, jestliže tento
nepříslušný soud ve lhůtě stanovené pro podání kasační stížnosti tuto odešle soudu,
který napadené rozhodnutí vydal, či Nejvyššímu správnímu soudu. Jen tehdy by byla lhůta
k podání kasační stížnosti zachována. V opačném případě, tj. pokud nepříslušný soud
tak učiní po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti, nutno z citovaného ustanovení §106
odst. 4 dovodit, že lhůta zachována není a jde tudíž o kasační stížnost pozdě podanou.
Přitom nutno zdůraznit, že není povinností nepříslušného soudu sledovat lhůtu pro podání
kasační stížnosti proti rozhodnutí jiného soudu. Sledování lhůty je povinností účastníka řízení,
přičemž jeho pochybení, spočívající v tom, že se neřídil správným poučením procesního
soudu a podal své podání jinému (nepříslušnému) soudu, lze přičíst jen k tíži tohoto účastníka.
O takový případ jde právě v projednávané věci, neboť Městský soud v Praze kasační
stížnost odeslal až 26. 9. 2006, jak vyplývá ze spisu 3 Nc 1055/2005; tomu ostatně odpovídá
i datum doručení kasační stížnosti Krajskému soudu v Ostravě, a to 27. 9. 2005. Stalo se tak
nepochybně po lhůtě k podání kasační stížnosti, která skončila v pondělí dne 19. 9. 2005.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě odmítl
podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděně podanou, aniž by se mohl zabývat
důvodností kasační stížnosti.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., neboť v případě
odmítnutí návrhu – kasační stížnosti – nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení o něm.
Stěžovateli byl pro řízení ustanoven zástupcem advokát, jenž k výzvě soudu doplňoval
kasační stížnost; k výzvě Nejvyššího správního soudu pak úkony právní služby
nespecifikoval, proto bylo rozhodnuto o jeho odměně podle obsahu soudního spisu.
Z něj plyne, že na výzvu soudu, byť opožděně doplnil kasační stížnost – náleží mu tedy
odměna za jeden úkon právní služby a příslušný paušál, celkem 1075 Kč (§9, §11 odst. 1
písm. d/, §13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif). Odměna bude vyplacena ve lhůtě
stanovené výrokem II. tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. srpna 2006
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu