ECLI:CZ:NSS:2006:6.AZS.155.2006
sp. zn. 6 Azs 155/2006 - 64
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudců JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Milady Haplové, JUDr. Ludmily Valentové
a JUDr. Václava Novotného v právní věci žalobkyně: N. K ., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 56 Az 182/2005 - 25 ze dne 13. 3. 2006,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nem á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) svou kasační stížností napadá rozsudek Krajského
soudu v Brně č. j. 56 Az 182/2005 - 25 ze dne 13. 3. 2006, kterým byla zamítnuta její žaloba
proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 689/VL - 10 - P07 - 2005 ze dne 3. 11. 2005,
jímž nebyl stěžovatelce udělen azyl ve smyslu ustanovení §12, §13 a §14 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, a bylo rozhodnuto, že se na ni
nevztahuje ani překážka vycestování ve smyslu §91 téhož zákona.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že napadený rozsudek
krajského soudu byl stěžovatelce doručen, vzhledem k tomu, že nebyla na adrese
pro doručování zastižena a zásilku si v úložní době nevyzvedla, ve smyslu §50c odst. 4
zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení
s ust. §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dne 6. 4. 2006. Dále
ze spisu vyplývá, že kasační stížnost adresovaná Nejvyššímu správnímu soudu v Brně
prostřednictvím Krajského soudu v Brně byla stěžovatelkou podána k poštovní přepravě
dne 18. 5. 2006.
Stěžovatelka je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byla účastnicí
řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo (§102 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), nicméně kasační stížnost nepodala včas (§106
odst. 2 s. ř. s.). Podle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. musí být totiž kasační stížnost podána
do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje, přičemž zmeškání lhůty nelze
prominout. Napadený rozsudek krajského soudu obsahuje řádné poučení o lhůtě k podání
kasační stížnosti, jakož i o místu, kde je třeba kasační stížnost podat.
Podle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující
její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 2 téhož ustanovení
lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta
uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle ustanovení §40 odst. 3 s. ř. s., připadne-li
poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže
následující pracovní den. Podle ustanovení §40 odst. 4 téhož zákona je lhůta zachována,
bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele
poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento
zákon jinak.
Jak již bylo výše uvedeno, napadený rozsudek byl stěžovatelce doručen ve čtvrtek dne
6. 4. 2006. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti tedy počala běžet v pátek dne
7. 4. 2006 a skončila ve čtvrtek dne 20. 4. 2006. Stěžovatelka tedy kasační stížnost podala
až drahně po uplynutí zákonné lhůty. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost
proti rozsudku Krajského soudu v Brně odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
jako opožděně podanou, aniž by se mohl zabývat důvodností kasační stížnosti. Za této
procesní situace lze rovněž akceptovat postup krajského soudu, jenž z důvodů procesní
ekonomie neřešil v rámci úkonů podle §108 s. ř. s. povinné zastoupení stěžovatelem
advokátem.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., neboť v případě
odmítnutí návrhu – kasační stížnosti – nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení o něm.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. srpna 2006
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu