ECLI:CZ:NSS:2006:6.AZS.393.2005
sp. zn. 6 Azs 393/2005 - 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobce: T. X. T., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě
č. j. 24 Az 26/2004 - 26 ze dne 9. 12. 2004,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nem á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá kasační stížností rozsudek Krajského soudu
v Ostravě č. j. 24 Az 26/2004 - 26 ze dne 9. 12. 2004, kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 2626/VL - 10 - P17 - 2002 ze dne 4. 12. 2003,
jímž nebyl stěžovateli podle §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“), udělen azyl a jímž bylo zároveň vysloveno, že se na stěžovatele
nevztahuje překážka vycestování podle §91 téhož zákona.
Kasační stížnost podal stěžovatel poté, co Nejvyšší správní soud usnesením
č. j. 6 Azs 195/2005 - 39 ze dne 1. 6. 2005, které nabylo právní moci dne 21. 7. 2005, odmítl
předchozí kasační stížnost téhož stěžovatele proti témuž rozsudku Krajského soudu v Ostravě.
Ze spisu Krajského soudu v Ostravě Nejvyšší správní soud zjistil, že napadené usnesení
nabylo právní moci dne 21. 7. 2005, kdy bylo doručeno k rukám zástupkyně žalobce
advokátky Mgr. Dariny Kučerové.
Podle §106 odst. 2 věty první s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí. Podle věty poslední téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty k podání
kasační stížnosti prominout. Z obsahu soudního spisu vedeného krajským soudem vyplývá,
že rozsudek krajského soudu byl stěžovateli doručen dne 7. 3. 2005 a kasační stížnost,
o níž by měl nyní Nejvyšší správní soud rozhodnout, byla podána až dne 21. 10. 2005.
Odmítnutí kasační stížnosti pro opožděnost je proto samostatným důvodem podle §46 odst. 1
písm. b) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
Pro úplnost se dodává, že v daném případě nedošlo k odmítnutí věci pro překážku věci
rozhodnuté podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., protože Nejvyšší správní soud nerozhodoval
ve věci meritorně. Vzhledem k odmítnutí kasační stížnosti nebylo již procesně třeba
rozhodovat o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Pokud jde o otázku právního zastoupení stěžovatele v řízení o kasační stížnosti,
pak za stěžovatele podal kasační stížnost advokát Mgr. Matúš Bóna. Ten však ani k výzvě
Nejvyššího správního soudu nedoložil, že je oprávněn stěžovatele v řízení o kasační stížnosti
zastupovat. Plnou moc, k jejímuž předložení byl vyzván dne 17. 1. 2006 (tento den převzal
poučení o složení senátu společně s výzvou k předložení plné moci), nedoložil ve stanovené
lhůtě ani po jejím uplynutí, nereagoval ani žádným jiným způsobem. Nejvyšší správní soud
tu má však za prokázané, že kasační stížnost samotnou podal uvedený advokát na základě
pokynu stěžovatele, a tedy nelze na kasační stížnost pohlížet jako na podání učiněné
neoprávněnou osobou; toliko je třeba mít za jednoznačné, že stěžovatel není v řízení,
které kasační stížností hodlal vyvolat, zastoupen advokátem. Za shora uvedené situace,
kdy jiný způsob rozhodnutí Nejvyššího správního soudu než usnesení o odmítnutí kasační
stížnosti nepřicházel v úvahu, nepoučoval soud stěžovatele o povinném zastoupení
advokátem, nevyzýval jej k tomu, aby si advokáta zvolil a kasační stížnost odmítl
přes absenci povinného zastoupení.
Byla-li kasační stížnost odmítnuta, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení (§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. března 2006
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu