ECLI:CZ:NSS:2006:7.AFS.157.2006:59
sp. zn. 7 Afs 157/2006 - 59
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatele
Finančního úřadu v Blovicích, se sídlem v Blovicích, Hradišťská 3, za účasti JUDr. K. U.,
správce konkurzní podstaty úpadce J. S., podnikajícího pod názvem J. S. – P., zastoupeného
Mgr. Petrem Buršíkem, advokátem se sídlem v Plzni, Husova 13, v řízení o kasační stížnosti
proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 6. 2006, č. j. 57 Ca 76/2006 – 30,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Napadeným rozhodnutím krajského soudu byla zrušena rozhodnutí stěžovatele
ze dne 21. 3. 2006, č. j. 11170/06/141570, a ze dne 31. 3. 2006, č. j. 14366/06/141570,
a věc byla vrácena stěžovateli k dalšímu řízení. Krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí
zdůraznil, že - zejména s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 28. 7. 2005,
sp. zn. III. ÚS 648/04, který vyslovil, že zákon o konkurzu a vyrovnání je zvláštním právním
předpisem zakotvujícím nepřípustnost započtení nejen soukromoprávních, nýbrž
i veřejnoprávních pohledávek, takže tento zákon má přednost před zákonem o správě daní
a poplatků - postup stěžovatele, který po prohlášení konkurzu na úpadce převedl jeho daňové
přeplatky na nedoplatky na dani z přidané hodnoty, byl nezákonný. Tento rozsudek napadl
stěžovatel včas podanou kasační stížností.
Podáním ze dne 25. 8. 2006 nazvaným zpětvzetí kasační stížnosti, které bylo
Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne 30. 8. 2006, vzal stěžovatel svoji kasační stížnost
proti výše uvedenému rozhodnutí v plném rozsahu zpět.
Podle ust. §47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.), soud usnesením zastaví řízení, vzal-li navrhovatel
svůj návrh zpět; šlo-li však o společný návrh více osob, vezme předseda senátu
toliko zpětvzetí návrhu jedním z navrhovatelů usnesením na vědomí.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dle citovaného ustanovení
s. ř. s. řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
dle kterého nemá žádný z účastníků právo na n áhradu nákladů řízení, bylo -li řízení zastaveno
nebo žaloba odmítnuta. Dle druhé věty citovaného ustanovení vzal-li však navrhovatel
podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení
navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem
k okolnosti, že nebylo prokázáno, že nastaly okolnosti předpokládané větou druhou
citovaného ustanovení, postupoval Nejvyšší správní soud podle věty první tohot o ustanovení
a náhradu nákladů řízení nepř iznal žádnému z účastníků řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. září 2006
JUDr. Radan Malík
předseda senátu