ECLI:CZ:NSS:2006:7.AZS.25.2006
sp. zn. 7 Azs 25/2006 - 59
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové, JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Milady Tomkové
a Mgr. Jana Passera v právní věci stěžovatelky G. I., zastoupené JUDr. Milanem
Pivovarčíkem, advokátem se sídlem ve Znojmě, Žižkovo nám. 7, za účasti Ministerstva
vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 6. 12. 2005, č. j. 55 Az 17/2005 – 36,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného
rozsudku, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra
ze dne 17. 1. 2005, č. j. OAM-3457/VL-07-ZA07-2004, jímž jí z důvodu nesplnění podmínek
uvedených v ust. §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění platném pro projednávanou
věc (dále jen „zákon o azylu“), nebyl udělen azyl a současně bylo vysloveno,
že se na stěžovatelku nevztahuje překážka ve vycestování ve smyslu §91 cit. zákona o azylu.
Součástí podání stěžovatelky je i návrh, aby s ohledem na okolnosti případu přiznal Nejvyšší
správní soud kasační stížnosti odkladný účinek.
Podáním ze dne 17. 7. 2006, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne
18. 7. 2006, vzala stěžovatelka svoji kasační stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí
v plném rozsahu zpět.
Podle ust. §47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.), soud usnesením zastaví řízení, vzal-li navrhovatel
svůj návrh zpět; šlo-li však o společný návrh více osob, vezme předseda senátu
toliko zpětvzetí návrhu jedním z navrhovatelů usnesením na vědomí.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dle citovaného ustanovení
s. ř. s. řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo -li řízení zastaveno
nebo žaloba odmítnuta. Dle druhé věty citovaného ustanovení vzal-li však navrhovatel
podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení
navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem
k okolnosti, že nebylo prokázáno, že by stěžovatelka vzala svoji kasační stížnost zpět
pro pozdější chování správního orgánu nebo že by byla uspokojena, postupoval Nejvyšší
správní soud podle věty první citovaného ustanovení a náhradu nákladů řízení nepřiznal
žádnému z účastníků řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. července 2006
JUDr. Radan Malík
předseda senátu