ECLI:CZ:NSS:2006:7.AZS.272.2005
sp. zn. 7 Azs 272/2005 - 98
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci
stěžovatelky T. Ch., zastoupené JUDr. Davidem Heryánem, advokátem se sídlem v Praze 1,
Růžová 15, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení
o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2005
č. j. 56 Az 38/2005 – 32,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2005 č. j. 56 Az 38/2005 – 32 byla
odmítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 30. 3. 2005
č. j. OAM-495/VL-20-ZA04-2005, kterým byla zamítnuta její žádost o udělení azylu jako
zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Stěžovatelka podala proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodů
uvedených v §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. Namítala, že napadené usnesení je nezákonné
pro nesprávné posouzení právní otázky soudem, dále pak, že toto usnesení trpí vadami
spočívajícími zejména v tom, že při zjišťování skutkové podstaty, z níž správní orgán
vycházel, byl porušen zákon co do ustanovení o řízení před správním orgánem takovým
způsobem, který mohl ovlivnit zákonnost tohoto rozhodnutí a soud měl tudíž toto rozhodnutí
zrušit, a dále, že zjištění správního orgánu nemají oporu ve spisu či jsou s ním dokonce
v rozporu. Podle názoru stěžovatelky nebyly splněny podmínky pro odmítnutí její žaloby,
a vzhledem k časové tísni a nedostatečné orientaci v právním řádu České republiky uvede
konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje důvodnost své kasační stížnosti, v dodatečné lhůtě
k výzvě soudu, a to prostřednictvím advokáta, o jehož ustanovení současně požádala.
Z uvedených důvodů navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil
krajskému soudu k dalšímu řízení a přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění
podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně
projednána.
Protože kasační stížnost měla vady spočívající v tom, že neměla zákonem předepsané
náležitosti, byla stěžovatelka usnesením krajského soudu ze dne 30. 8. 2006
č. j. 56 Az 38/2005 – 92 vyzvána, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto
usnesení doplnila kasační stížnost tak, aby bylo zřejmé z jakých důvodů rozhodnutí napadá
a současně ji poučil, že nebude-li tento nedostatek v uvedené lhůtě odstraněn, bude kasační
stížnost odmítnuta. Toto usnesení bylo právnímu zástupci stěžovatelky doručeno
dne 14. 9. 2006. Ve stanovené lhůtě stěžovatelka nereagovala a kasační stížnost požadovaným
způsobem nedoplnila.
Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí
obdobně.
Stěžovatelka sice v kasační stížnosti výslovně uvedla, že kasační stížnost podává
z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s., ale žádným způsobem tyto důvody
nespecifikovala a nekonkretizovala. Své námitky formulovala jen velmi obecně. Navíc
si nedostatečnosti kasační stížnosti byla vědoma, když v ní sama uvedla, že konkrétní
skutečnosti, v nichž spatřuje důvodnost své kasační stížnosti, v dodatečné lhůtě k výzvě
soudu, sdělí.
Skutečnost, že podání neobsahuje zákonem požadované náležitosti, brání věcnému
vyřízení kasační stížnosti. S ohledem na to, že stěžovatelka ani na výzvu soudu nedoplnila
důvody kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud její kasační stížnost podle §46 odst. 1
písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl, protože nejsou splněny podmínky řízení a tento
nedostatek nebyl přes výzvu soudu odstraněn.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. prosince 2006
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu