ECLI:CZ:NSS:2006:7.AZS.274.2005
sp. zn. 7 Azs 274/2005 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci
stěžovatele S. S., za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení
o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 7. 2005,
č. j. 65 Az 84/2004 - 19,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 13. 7. 2005, č. j. 65 Az 84/2004 - 19, kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 22. 11. 2004, č. j. OAM-3121/VL-10-12-2004,
jímž bylo rozhodnuto o neudělení azylu stěžovateli podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů a současně bylo rozhodnuto, že se na stěžovatele nevztahuje
překážka vycestování ve smyslu §91 citovaného zákona.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska splnění
podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem merito rně
projednána.
Protože současně s kasační stížností podal stěžovatel žádost o ustanovení bezplatného
zástupce z řad advokátů, vyzval ho krajský soud, aby ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení této
výzvy zaslal zpět soudu řádně vyplněné, podepsané a datované potvrzení o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech. Krajský soud v průběhu řízení zjistil, že stěžovatel
se nezdržuje na adrese jím uvedené v kasační stížnosti, a proto byla tato výzva doručována
na adresu P. 5, V. 65/27, kde byl stěžovatel podle sdělení Policie České republiky
ze dne 21. 9. 2005 v rozhodné době hlášen k pobytu. Ze soudního spisu vyplynulo,
že při doručování písemného vyhotovení výzvy nebyl stěžovatel na uvedené adrese zastižen,
a proto byla zásilka dne 27. 9. 2005 uložena u držitele poštovní licence (§46 odst. 3 o. s. ř.
ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s.) a stěžovateli byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl
(§50c odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s.). Přitom byl stěžovatel poučen,
že nevyzvedne-li si zásilku do 3 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty
za den doručení, i kdyby se adresát o uložení nedozvěděl (§50c odst. 2 o. s. ř. ve spojení
s §42 odst. 5 s. ř. s.). Protože si stěžovatel zásilku v uvedené lhůtě nevyzvedl, považuje
se za den doručení pátek 30. 9. 2005 (§50c odst. 4 o. s. ř. ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s.).
Ve stanovené lhůtě stěžovatel nereagoval.
V důsledku toho, že stěžovatel neprokázal své majetkové a sociální poměry, krajský
soud mu pro řízení o kasační stížnosti zástupce z řad advokátů usnesením ze dne 1. 11. 2005,
č. j. 65 Az 84/2004 - 39, neustanovil a vyzval jej, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení
tohoto usnesení doložil do spisu plnou moc udělenou advokátovi, který jej bude zastupovat
v řízení o kasační stížnosti, a doplnil prostřednictvím svého zástupce z řad advokátů v jakém
rozsahu rozsudek napadá. Současně ho poučil, že nebude-li tento nedostatek v uvedené lhůtě
odstraněn, bude kasační stížnost odmítnuta. Písemné vyhotovení usnesení bylo stěžovateli
rovněž doručováno na adresu P. 5, V. 65/27. Ze soudního spisu vyplynulo, že při doručování
písemného vyhotovení tohoto usnesení nebyl stěžovatel na uvedené adrese opět zastižen,
a proto byla zásilka dne 21. 2. 2006 uložena u držitele poštovní licence (§46 odst. 3 o. s. ř.
ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s.) a stěžovateli byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl
(§50c odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s.). Přitom byl stěžovatel poučen,
že nevyzvedne-li si zásilku do 3 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty
za den doručení, i kdyby se adresát o uložení nedozvěděl (§50c odst. 2 o. s. ř. ve spojení
s §42 odst. 5 s. ř. s.). Protože si stěžovatel zásilku v uvedené lhůtě nevyzvedl, považuje
se za den doručení pátek 24. 2. 2006 (§50c odst. 4 o. s. ř. ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s.).
Ve stanovené lhůtě stěžovatel nereagoval a nezvolil si pro řízení o kasační stížnosti zástupce
z řad advokátů.
Podle ust. §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,
má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon
advokacie.
Zastoupení advokátem je obligatorní podmínkou řízení o kasační stížnosti, jejíž
nenaplnění brání věcnému projednání věci. S ohledem na skutečnost, že stěžovatel nedoložil
soudu, že by byl pro řízení o kasač ní stížnosti zastoupen advokátem, tj. že by tuto podmínku
řízení splnil, a tento nedostatek neodstranil ani na výzvu soudu, Nejvyšší správní soud jeho
kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla -li
kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. dubna 2006
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu