ECLI:CZ:NSS:2006:7.AZS.276.2005
sp. zn. 7 Azs 276/2005 - 76
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci
stěžovatele JUDr. M. P., za účasti 1) Y. D., a 2) Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7,
Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě
ze dne 8. 9. 2005, č. j. 60 Az 221/2004 - 52,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 8. 9. 2005, č. j. 60 Az 221/2004 - 52,
ustanovil účastníkovi 1) pro řízení o jeho kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 9. 6. 2005, č. j. 60 Az 221/2004 - 37 zástupcem stěžovatele.
Proti tomuto usnesení podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost a jako důvod
jejího podání uvedl, že v současné době je ustanoven Obvodním soudem pro Prahu 8
v patnácti řízeních jako opatrovník a v dalších přibližně deseti řízeních v trestních věcech jako
obhájce ex offo. Nemůže tak přijmout zastupování stěžovatelky, neboť již nemá kapacitu
na to, aby ji mohl řádně zastupovat, a mohl by tím i ohrozit zájmy osob, kterým již právní
služby poskytuje, čímž by se zpronevěřil pravidlům profesionální etiky, která je podle zákona
č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii),
povinen respektovat. Dále uvedl, že podle čl. 8 odst. 2 usnesení představenstva České
advokátní komory č. 1/1997 ze dne 31. 10. 1996 je povinen odmítnout právní službu
v případě, kdy by jejím poskytnutím byly ohroženy zájmy osob, kterým již právní služby
poskytuje. Proto navrhl napadené usnesení zrušit, věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení
a přiznat kasační stížnosti odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadené usnesení
v souladu s ustanovením §109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil
stěžovatel, přičemž neshledal vady uvedené v odstavci 3 citovaného ustanovení, k nimž
by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Případy, kdy je advokát povinen a oprávněn požádat o zrušení ustanovení
jsou taxativně uvedeny v §20 odst. 1, 2 zákona o advokacii. Podle odst. 1 citovaného
ustanovení je advokát povinen požádat o zrušení ustanovení, zjistí-li dodatečně skutečnosti
uvedené v §19 a podle odst. 2 citovaného ustanovení je advokát oprávněn požádat o zrušení
ustanovení, dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li
klient potřebnou součinnost.
Pokud stěžovatel spatřuje důvod pro zrušení svého ustanovení ve své pracovní
vytíženosti, pro kterou není schopen poskytnout účastníkovi 1) kvalitní právní služby, nejedná
se o důvody, pro které musí nebo může být podle §20 odst. 1, 2 zákona o advokacii zrušeno
ustanovení advokáta, neboť se nejedná o skutečnosti uvedené v §19 citovaného zákona,
nedošlo k narušení nezbytné důvěry mezi advokátem a klientem a ani se nejedná o případ,
že klient neposkytuje potřebnou součinnost.
Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud kasační stížnost
podle §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
O stěžovatelem podaném návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek
dle §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud nerozhodl, neboť věc byla vyřízena přednostně
v souladu s ustanovením §56 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1, věta první
ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který
měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně
vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Stěžovatel v řízení úspěch neměl,
proto nemá právo na náhradu nákladů řízení a účastníkům žádné náklady s tímto řízením
nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. dubna 2006
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu