ECLI:CZ:NSS:2006:8.AS.52.2006:69
sp. zn. 8 As 52/2006-69
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala
Mazance a soudců JUDr. Petra Příhody a Mgr. Jana Passera v právní věci v právní
věci žalobce T., spol. s r. o., zastoupeného JUDr. Pavlínou Pomijovou, advokátkou,
se sídlem 370 01 České Budějovice, Riegrova 2668/6c, proti žalovanému Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem 651 56 Brno, Joštova 8, za účasti
Města Bechyně, se sídlem 391 65 Bechyně, nám. T. G. Masaryka 2, proti
rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 22. 10. 2004,
čj. 2R 70/04-Hr, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti
rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 12. 2005, čj. 31 Ca 126/2004-38
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 29. 12. 2005, čj. 31 Ca 126/2004-38, Krajský soud v Brně
zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne
22. 10. 2004, čj. 2R 70/04-Hr, a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.
Toto rozhodnutí napadla kasační stížností osoba zúčastněná na řízení, tj. město
Bechyně (dále jen „stěžovatel“). V jejím doplnění stěžovatel požádal o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Návrh na přiznání odkladného účinku
odůvodnil tím, že výkon napadeného rozhodnutí by pro něho znamenal
nenahraditelnou újmu, kterou spatřuje v tom, že rozhodnutí krajského soudu by
pro stěžovatele mohlo znamenat značné komplikace spočívající v potřebě přijímání
dalších rozhodnutí v řízení o veřejné zakázce. Stěžovatel se rovněž domnívá, že
přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti se nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob, ani není v rozporu s veřejným zájmem.
Napadeným rozsudkem krajský soud zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže, kterým bylo změněno rozhodnutí žalovaného v
prvním stupni tak, že se návrh žalobce zamítá a rozhodnutí o zrušení zadání
veřejné zakázky se potvrzuje, a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Rozsudek se stal dle
§54 odst. 7 s. ř. s. vykonatelný nabytím právní moci, tj. doručením účastníkům
řízení. V důsledku toho vznikla žalovanému povinnost vydat nové rozhodnutí ve
věci, přičemž byl vázán právním názorem krajského soudu vysloveným v
napadeném rozsudku (viz §78 odst. 5 s. ř. s.). V daném případě soud vyslovil
nezákonnost napadeného rozhodnutí žalovaného a ztotožnil se s názorem
správního orgánu I. stupně, že stěžovatel (tj. zadavatel) pochybil, jestliže zrušil
zadání veřejné zakázky předtím, než bylo rozhodnuto o námitce žalobce (uchazeče)
a uložil stěžovateli odpovídající opatření, tj. zrušit rozhodnutí zadavatele o zrušení
zadání veřejné zakázky ze dne 6. 4. 2004, a to do jednoho měsíce od nabytí právní
moci rozhodnutí.
Ostatní účastníci řízení se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřili.
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř.
s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na
návrh stěžovatele přiznat. Nejvyšší správní soud nicméně po zvážení
stěžovatelových argumentů nedospěl k závěru, že by výkon napadeného rozhodnutí
znamenal pro stěžovatele nenahraditelnou újmu.
Je třeba mít na paměti mimořádnou povahu institutu odkladného účinku:
kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným
opravným prostředkem, u nějž by bylo možno odkladný účinek očekávat.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti prolamuje Nejvyšší správní soud
před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí
krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud
není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto
musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce opsal slovy o
nenahraditelné újmě.
Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval stěžovatelem tvrzenou
nenahraditelnou újmu. Jak stěžovatel uvedl, důsledky rozhodnutí krajského soudu
by pro něj znamenaly značné komplikace, neboť v mezidobí již žalovaný vydal
nové rozhodnutí, na jehož základě by stěžovatel musel vyřešit námitky žalobce a
ukončit zadávací řízení postupem naznačeným v rozhodnutí žalovaného. Dle
stěžovatele by to pro něj znamenalo „věc ještě více komplikovat a vydávat další a
další rozhodnutí“; v případě úspěchu kasační stížnosti by tato nově vydaná
rozhodnutí musel stěžovatel znovu rušit a napravovat. Na výzvu soudu stěžovatel
upřesnil, že tvrzená nenahraditelná újma by měla pouze nemajetkovou povahu,
nemůže ji však doložit a výslovně uvedl, že nenahraditelná újma majetkové povahy
zřejmě nehrozí vůbec.
Ve věci návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nese stěžovatel
důkazní břemeno ohledně hrozby nenahraditelné újmy, tj. újmy nenapravitelné a
nezvratné. Pojmovým znakem nenahraditelné újmy je její nezhojitelnost. Přiznání
odkladného účinku je přitom vázáno nikoli na možnost vzniku újmy (tedy na újmu
pouze hrozící), nýbrž na újmu, která by následkem výkonu či účinků napadeného
rozhodnutí s velkou pravděpodobností nastala.
Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je svou podstatou rozhodnutím
předběžné povahy a nelze v něm předjímat rozhodnutí o věci samé. Nelze tedy
opřít rozhodnutí o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti
pouze o to, zda soud kasační stížnosti vyhoví či ji zamítne a zda v konečném
důsledku takového rozhodnutí bude mít stěžovatel povinnost činit či naopak rušit
blíže nespecifikované právní úkony. Stěžovatel tedy netvrdil nenahraditelnou újmu
majetkové povahy a újmu nemajetkové povahy, která by mu v důsledku zcela
obecně naznačených „komplikací“ mohla vyplynout, ani přes výzvu soudu
nespecifikoval a tedy ani neprokázal.
Jelikož stěžovatel neprokázal, že by výkon či účinky rozhodnutí napadeného
kasační stížností vedly ke vzniku nenahraditelné újmy, soud se již nezabýval tím,
zda by se přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nedotklo nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob a zda není v rozporu s veřejným zájmem.
Ze shora uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud o návrhu na
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 15. prosince 2006
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu