ECLI:CZ:NSS:2006:8.AS.53.2005
sp. zn. 8 As 53/2005 - 126
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce JUDr. Z. V.,
proti žalované Policii České republiky, Správě Středočeského kraje, Praha 5, Na Baních
1304, o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2005,
čj. 5 Ca 39/2003 – 99,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhal
přezkoumání a zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo
zastaveno řízení o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
29. 9. 2003, čj. 5 Ca 39/2003 – 23.
Stěžovatel v kasační stížnosti poukázal na své sociální a majetkové poměry
a zrekapituloval dosavadní průběh řízení u Městského soudu v Praze, včetně obsahu
některých svých podání. K vlastnímu napadenému usnesení městského soudu dovozuje,
že toto rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů.
Namítá, že mu tímto rozhodnutím bylo ve své podstatě upřeno právo na spravedlnost
ve spravedlivém řízení a bylo porušeno ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny z ákladních
práv a svobod. Konečně dovozuje, že městský soud postupoval v rozporu s platným
právem, neboť pokud je soudem vyžadován nějaký úkon, který má osobně provést
stěžovatel, je soud povinen stěžovatele obeslat. V tomto případě soud obeslal
pouze Českou advokátní komorou advokáty (pozn. soudu – pravděpodobně ve věcech
sp. zn. 5 Ca 38/2003 a 5 Ca 39/2003) „kteří byli určení k zastupování pouze v jedné věci,
a to kasačních stížností, které již byly podány, a pouze náhodou se stěžovateli podařilo
zabránit, aby nedošlo k prekluzi“.
Nejvyšší správní soud posoudil zákonnost napadeného usnesení v rozsahu důvodů
uvedených v kasační stížnosti, přičemž neshledal tuto kasační stížnost důvodnou.
Tento soud vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.
Z předloženého spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 5 Ca 39/2003 vyplývají
tyto podstatné skutečnosti.
Podáním ze dne 23. 1. 2003, doručeným tomuto soudu dne 24. 1. 2003, se žalobce
domáhal povolení obnovy řízení a zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
25. 4. 2001, čj. 28 Ca 4/2000 – 215. Usnesením téhož soudu ze dne 29. 9. 2003,
čj. 5 Ca 39/2003 – 23 byl tento návrh odmítnut. Podáním ze dne 7. 10. 2003, doručeným
Městskému soudu v Praze dne 8. 10. 2003 se stěžovatel domáhal osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání kasační stížnosti proti tomuto
usnesení ze dne 29. 9. 2003. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2003,
čj. 5 Ca 39/2003 – 43 byla tato žádost zamítnuta. Podáním ze dne „2. ledna 2003“
(správně zřejmě 2. 1. 2004), doručeným Městskému soudu v Praze dne 5. 1. 2004
se žalobce domáhal „osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení zástupce
z řad advokátů pro podání kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze
sp. zn. 5 Ca 39/2003 – 43 ze dne 30. prosince 2003“. Usnesením téhož soudu ze dne
12. 5. 2004, čj. 5 Ca 39/2003 – 64 byla žádost doručená soudu dne 5. 1. 2004 zamítnuta.
Kasační stížnosti proti cit. usnesením ze dne 30. 12. 2003 a ze dne 12. 5. 2004 podány
nebyly. Přípisem ze dne 30. 4. 2004 stěžovatel upřesnil, že svým podáním ze dne
7. 10. 2003 mínil podání kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
29. 9. 2003, čj. 5 Ca 39/2003 – 23.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2004, čj. 5 Ca 39/2003 – 73
byl stěžovatel (ve věci řízení o kasační stížnosti proti cit. usnesení ze dne 29. 9. 2003)
vyzván k zaplacení soudního poplatku za tuto kasační stížnost a ke zvolení zástupce
(advokáta). Ani proti tomuto rozhodnutí nebyla kasační stížnost podána. Po doplnění
kasační stížnosti ze dne 7. 10. 2003 advokátem určeným Českou advokátní komorou,
Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 8. 2005, čj. 5 Ca 39/2003 – 99 vyslovil,
že řízení o kasační stížnosti proti usnesení tohoto soudu ze dne 29. 9. 2003,
čj. 5 Ca 39/2003 – 23 se zastavuje pro nezaplacení soudního poplatku s tím, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V prvé řadě nelze přisvědčit námitce, že napadené rozhodnutí městského soudu
je nepřezkoumatelné. Z tohoto usnesení je zřejmé, v které právní věci a jak soud rozhodl,
jakož i právní a skutkové závěry, z kterých tento soud vycházel. Skutečnost, že stěžovatel,
ačkoli byla jeho žádost o osvobození od soudního poplatku pravomocně zamítnuta
a nezaplatil ani po výzvě ve stanovené lhůtě příslušný soudní poplatek za kasační stížnost,
plně odůvodňovala postup podle §120 ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s., tj. zastavení řízení
o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2003,
čj. 5 Ca 39/2003 – 23. Takovýto postup nelze ani hodnotit, že je v rozporu s Listinou
základních práv a svobod. Ostatně kasační stížnost proti usnesení o zamítnutí této žádosti
ani podána nebyla a i Nejvyšší správní soud z tohoto usnesení musel vycházet.
Pro úplnost (se zřetelem k námitkám uvedeným v kasační stížnosti) je třeba uvést,
že v souladu s §42 odst. 2 s. ř. s. bylo napadené usnesení doručeno zástupci žalobce
(stěžovatele) a nikoli též stěžovateli samotnému. O případ, kdy je nutno doručit
i účastníkovi, neboť má v řízení něco osobně vykonat, jde například pokud se má tento
účastník osobně dostavit k výslechu u soudu nebo ke znalci a podobně. Takovýmto
úkonem však není příp. podání kasační stížnosti. Ostatně Nejvyšší správní soud nemá
pochybnosti o tom, že kasační stížnost byla podána v zákonné lhůtě.
Ze všech těchto důvodů byla kasační stížnost jako nedůvodná zamítnuta
(§110 odst. 1 s. ř. s.).
Stěžovatel, který neměl v řízení o této stížnosti úspěch, nemá právo na náhradu
nákladů řízení a úspěšnému žalovanému náklady tohoto řízení nevznikly. Proto soud
rozhodl, že se žalovanému náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává
(§60 odst. 1, §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. května 2006
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu