ECLI:CZ:NSS:2006:8.AZS.125.2005
sp. zn. 8 Azs 125/2005 - 83
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra
Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobkyně: L.
L., zastoupené opatrovnicí P. S., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7,
Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 1. 8. 2003, čj. OAM-3184/VL-10-04-2003, o kasační stížnosti žalobkyně proti
rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, ze dne 19. 10. 2004,
čj. 14 Az 315/2003 - 49,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“)
domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 10. 2004,
čj. 14 Az 315/2003 - 49, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 1. 8. 2003, čj. OAM-3184/VL-10-04-2003. Tímto (posledně uvedeným)
rozhodnutím bylo rozhodnuto o neudělení azylu žalobkyni podle §12, §13 odst. 1, 2
a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a současně bylo rozhodnuto
o tom, že se na ni nevztahuje překážka vycestovaní ve smyslu §91 zákona o azylu.
Stěžovatelka v kasační stížnosti požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů.
V průběhu řízení o kasační stížnosti krajský soud zjistil, že pobyt stěžovatelky
není znám. Usnesením ze dne 22. 3. 2005, čj. 14 Az 315/2003 - 64, proto Krajský soud
v Ústí nad Labem ustanovil stěžovatelce podle §29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s.
opatrovnici P. S.
Usnesením ze dne 23. 6. 2005, čj. 14 Az 315/2003 - 67, Krajský soud v Ústí
nad Labem vyzval stěžovatelku k vyplnění formuláře – potvrzení o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech a k jeho vrácení soudu ve lhůtě jednoho měsíce.
Písemné vyhotovení usnesení bylo v souladu s ustanovením §45d odst. 1 o. s. ř.
ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s. doručováno opatrovnici stěžovatelky; opatrovnici bylo
usnesení doručeno dne 1. 7. 2005.
Protože stěžovatelka ve stanovené lhůtě (ani později) své majetkové poměry soudu
nedoložila, a neprokázala tak, že u ní jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních
poplatků ve smyslu ustanovení §35 odst. 7 s. ř. s., Krajský soud v Ústí nad Labem
usnesením ze dne 2. 11. 2005, čj. 41 Az 315/2003 - 72, návrhu stěžovatelky na ustanovení
zástupce z řad advokátů nevyhověl a současně vyzval stěžovatelku, aby si ve lhůtě
jednoho měsíce od doručení usnesení zvolila zástupcem pro řízení o kasační stížnosti
advokáta a tuto skutečnost soudu doložila předložením plné moci; současně stěžovatelku
poučil o tom, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, soud řízení o takovém
podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. Písemné
vyhotovení usnesení bylo v souladu s ustanovením §45d odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §42
odst. 5 s. ř. s. doručováno opatrovnici stěžovatelky; opatrovnici bylo usnesení doručeno
dne 18. 11. 2005.
Stěžovatelka na usnesení krajského soudu ze dne 2. 11. 2005,
čj. 41 Az 315/2003 - 72, nijak nereagovala, kasační stížností usnesení nenapadla, plnou
moc udělenou advokátovi, který ji bude v řízení zastupovat ve stanovené lhůtě ani později
krajskému soudu nepředložila.
Podle §105 odst. 2 s. ř. s musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem, to neplatí má-li stěžovatel sám vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
V daném případě stěžovatelka své právnické vzdělání neprokázala (a ostatně
ani netvrdila), advokátem zastoupena není. Absence zastoupení advokátem přitom
v řízení o kasační stížnosti brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek
podmínek řízení, který nebyl odstraněn, a je podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití
§120 s. ř. s. důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti.
Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §46 odst. 1
písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. února 2006
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu