ECLI:CZ:NSS:2006:8.AZS.32.2006
sp. zn. 8 Azs 32/2006 - 58
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra
Příhody a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Michala Mazance
a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobkyně: G. H., zastoupené: Mgr. Farid Alizey,
advokát v Ostravě - Moravské Ostravě, Masná 8, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, v řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 16. 9. 2004, čj. OAM-2546/VL-10-ZA07-2004, o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 11. 2005,
čj. 36 Az 232/2004 - 31,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl o neudělení azylu žalobkyni
podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“),
a dále o tom, že se na žalobkyni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 zákona
o azylu.
Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu u Krajského soudu v Brně,
který ji rozsudkem ze dne 24. 11. 2005, čj. 36 Az 232/2004 - 31, zamítl. Žalobkyně
(stěžovatelka) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
ustanovení §104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle
citovaného ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná.
S ohledem na ochranu veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob
je vhodné připomenout, že v případě řízení o kasační stížnosti byla soudní ochrana
stěžovatelce již jednou poskytnuta individuálním projednáním její věci na úrovni
krajského soudu, a to v plné jurisdikci. Další procesní postup v rámci správního
soudnictví nezvyšuje automaticky míru právní ochrany stěžovatelky, a je podmíněn již
zmíněným přesahem vlastních zájmů stěžovatelky.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou
přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního
řádu správního byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005.
Jeho výklad, který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl
proveden např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006,
čj. 1 Azs 13/2006 - 39
1
.
Nejvyšší správní soud v citovaném rozhodnutí shledal, že o přijatelnou kasační
stížnost se může typicky, nikoliv však výlučně, jednat v následujících případech:
1) Kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny
judikaturou Nejvyššího správního soudu; 2) Ka sační stížnost se týká právních otázek,
které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně. Rozdílnost v judikatuře přitom může vyvstat
na úrovni krajských soudů i v rámci Nejvyššího správního soudu; 3) Kasační stížnost
bude přijatelná pro potřebu učinit tzv. judikatorní odklon. To znamená, že Nejvyšší správní
soud ve výjimečných a odůvodněných případech sezná, že je namístě změnit výklad určité
právní otázky, řešené dosud správními soudy jednotně; 4) Další případ přijatelnosti
kasační stížnosti bude dán tehdy, pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského
soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně-právního postavení stěžovatelky.
O zásadní právní pochybení se v konkrétním případě může jednat především tehdy,
pokud: a) Krajský soud ve svém rozhodnutí nerespektoval ustálenou a jasnou soudní judikaturu
a nelze navíc vyloučit, že k tomuto nerespektování nebude docházet i v budoucnu;
b) Krajský soud v jednotlivém případě hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního
práva. Zde je však třeba zdůraznit, že Nejvyšší správní soud není v rámci této kategorie
přijatelnosti povolán přezkoumávat jakékoliv pochybení krajského soudu, ale pouze
pochybení tak výrazné intenzity, o němž se lze důvodně domnívat, že kdyby k němu
nedošlo, věcné rozhodnutí krajského soudu by bylo odlišné. Nevýrazná pochybení
především procesního charakteru proto zpravidla nebudou dosahovat takové intenzity,
aby způsobila přijatelnost následné kasační stížnosti.
Přijatelnost kasační stížnosti je třeba odlišovat od přípustnosti kasační stížnosti
na straně jedné a důvodnosti na straně druhé. Přípustnost (či spíše absence některého
z důvodů nepřípustnosti) kasační stížnosti je dána splněním zákonných procesních
předpokladů, jako je včasné podání kasační stížnosti (§106 odst. 2 s. ř. s.), řádné
zastoupení (§105 odst. 2 s. ř. s.), absence dalších zákonných důvodů nepřípustnosti
(§104 s. ř. s.) apod. Důvodnost kasační stížnosti na straně druhé je otázkou věcného
posouzení kasačních důvodů stěžovatelem uváděných (§103 odst. 1 s. ř. s.).
Pokud kasační stížnost splňuje zákonné podmínky procesní přípustnosti,
pak je zkoumán přesah vlastních zájmů stěžovatele, tedy její přijatelnost. Jinými slovy,
přichází-li stěžovatel s námitkami, o nichž se Nejvyšší správní soud vyslovil již dříve
a své rozhodnutí zveřejnil, není nutné ani efektivní, aby v obdobné věci znovu jednal
a rozhodoval, když výsledkem by nepochybně byl stejný závěr. Teprve je-li kasační
stížnost přípustná i přijatelná, Nejvyšší správní soud posoudí její důvodnost.
Z výše uvedeného plyne, že je v zájmu stěžovatelky v řízení o kasační stížnosti
ve věcech azylu nejenom splnit podmínky přípustnosti kasační stížnosti a svoji stížnost
opřít o některý z důvodů kasační stížnosti stanovený §103 odst. 1 s. ř. s. Zájmem
stěžovatelky je rovněž uvést v čem spatřuje přesah svých vlastních zájmů, a z jakého
důvodu by tedy měl Nejvyšší správní soud předloženou kasační stížnost věcně projednat.
1
http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=6743
Zde je nutné uvést, že stěžovatelka žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti netvrdila
a Nejvyšší správní soud se mohl otázkou přijatelnosti její kasační stížnosti zabývat pouze
v obecné rovině za použití shora nastíněných kriterií.
Stěžovatelka namítla vady řízení před správním orgánem [§103 odst. 1 písm. b)
s. ř. s.] a před soudem [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Konkrétně vytknula krajskému
soudu, že se v řízení a v následném rozhodnutí nevypořádal se všemi skutečnostmi,
které jsou součástí správního spisu, a vyšly najevo v rámci řízení před soudem; namítla,
že rozhodnutí žalovaného postrádá formální náležitosti, neboť z něj nevyplývá,
které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl žalovaný veden
při hodnocení důkazů a při použití právního předpisu; a dále že jak správní orgán,
tak soud se nedostatečně zabývaly tím, zda její země původu splňuje kritéria bezpečné
země původu podle §2 odst. 1 zákona o azylu.
K námitce stěžovatelky, že se krajský soud nevypořádal se všemi skutečnostmi,
které jsou jednak součástí správního spisu, jednak vyšly najevo v rámci řízení před
soudem, Nejvyšší správní soud připomíná, že se otázkou rozsahu přezkumu žalobou
napadeného rozhodnutí ve správním soudnictví (vymezeného žalobními body ve smyslu
ustanovení §75 odst. 2 s. ř. s.) zabýval v řadě svých rozhodnutí (srov. rozsudky ze dne
23. 6. 2005, čj. 7 Afs 104/2004 - 54
2
, ze dne 31. 8. 2005, čj. 6 As 45/2004 - 84
3
, a ze dne
30. 6. 2004, čj. 7 Afs 16/2003 - 79
4
). Nejvyšší správní soud poukazuje rovněž na nález
Ústavního soudu ze dne 2. 3. 1999, sp. zn. I. ÚS 40/98 (č. 32/99 Sb. ÚS). Konečně
Nejvyšší správní soud doplňuje, že obecné námitky týkající se nedostatečných skutkových
zjištění bez upřesnění konkrétních pochybení správního orgánu byly předmětem řady
jeho rozhodnutí, např. rozsudků ze dne 18. 1. 2006, čj. 1 Azs 112/2004 - 61
5
a ze dne
27. 10. 2005, čj. 1 Azs 174/2004 - 103
6
.
Ostatní námitky stěžovatelky Nejvyšší správní soud neshledal přípustnými,
neboť je stěžovatelka neuplatnila v řízení před soudem, jehož rozhodnutí
je přezkoumáváno, ač tak učinit mohla. Z pohledu přezkumu kasačním soudem
se tak jedná o nový důvod kasační stížnosti, který je nepřípustný (§104 odst. 4 s. ř. s.).
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje
dostatečnou odpověď na všechny přípustné námitky podávané v kasační stížnosti.
Za situace, kdy stěžovatelka sama žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti netvrdila,
Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně
nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky.
Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nepřijatelnou, proto ji podle
ustanovení §104a s. ř. s. odmítl.
O návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek dle ustanovení
§107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval. Dospěl k závěru, že o něm
2
http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=644
3
http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=1038
4
http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=5173
5
http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=5529
6
http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=3903
není třeba rozhodovat tam, kde je kasační stížnosti přiznán odkladný účinek přímo
ze zákona (§32 odst. 5 zákona o azylu).
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. května 2006
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu