ECLI:CZ:NSS:2006:NA.204.2006
sp. zn. Na 204/2006 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobců: a) S. B.,
b) nezl. D. B., oba zastoupení Mgr. Bohdanou Novákovou, advokátkou, se sídlem Praha 4,
Pod Terebkou 12, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3,
pošt. schránka 21/OAM, o návrhu na obnovu řízení ze dne 15. 8. 2006 ve věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 4 Azs 9/2005,
takto:
I. Návrh na obnovu řízení ze dne 15. 8. 2006 se odmítá .
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 27. 4. 2006, č. j. 4 Azs 9/2005 – 70, odmítl
kasační stížnost žalobců podanou proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2004,
č. j. 11 Az 227/2003 – 37, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti. Výše uvedeným rozsudkem byla zamítnuta žaloba žalobců
podaná proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 27. 10. 2003, č. j. OAM-2220/AŘ-2002,
jímž bylo potvrzeno rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-410/VL-10-P07-2000, ze dne
22. 8. 2001 o neudělení azylu a zamítnut rozklad žalobců. Prvostupňovým rozhodnutím
žalovaného nebyl žalobcům udělen azyl podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“), a dále na žalobce nebyla vztažena překážka vycestování.
Nejvyšší správní soud ve věci vedené pod sp. zn. 4 Azs 9/2005 vycházel v usnesení
ze dne 27. 4. 2006, č. j. 4 Azs 9/2005 – 70 z toho, že stěžovatelé na výzvu obsaženou v přípise
Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 3. 2006, č. j. 4 Azs 9/2005 – 67, směřující
k tomu, aby si zvolili advokáta pro řízení o kasační stížnosti, kterou stěžovatelka
sub. a) převzala osobně dne 4. 4. 2006 (fikce doručení nastala dne 3. 4. 2006), v soudem
stanovené lhůtě, tj. do 17. 4. 2006 ani do vydání napadeného usnesení nereagovala. Nejvyšší
správní soud pak v souladu s konstantní judikaturou konstatoval, že stěžovatelé nebyli v řízení
o kasační stížnosti zastoupeni advokátem a tato vada k výzvě soudu nebyla odstraněna.
V řízení proto nebylo možno pokračovat a proto bylo nutno kasační stížnost stěžovatelů
podle §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)
odmítnout.
Podáním ze dne 15. 8. 2006 sdělila zástupkyně stěžovatelky, že ve lhůtě do 17. 4. 2006
byla Nejvyššímu správnímu soudu zaslaná, a to dne 13. 4. 2006, plná moc advokáta udělená
paní B.. Žádala proto, aby ve věci bylo rozhodnuto o obnově řízení.
Nejvyšší správní soud ze spisu vedeného pod sp. zn. 4 Azs 9/2005 zjistil, že podáním
ze dne 13. 4. 2006 byla Nejvyššímu správnímu soudu zaslána plná moc udělená stěžovatelkou
sub. a) advokátce Mgr. Bohdaně Novákové, dne 12. 4. 2006. Tato plná moc došla Nejvyššímu
správnímu soudu dne 14. 4. 2006. Senátu, který ve věci rozhodoval, však byla předložena
až dne 26. 5. 2006, tedy až poté, co bylo ve věci vydáno shora uvedené usnesení.
Podle §111 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, řízení ukončené
pravomocným rozsudkem se na návrh účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo důkazy
nebo skutečnosti, které bez jeho viny nebyly nebo nemohly být v původním řízení uplatněny,
popřípadě bylo jinak rozhodnuto o předběžné otázce, jestliže výsledek obnoveného řízení
může být pro něj příznivější. Podle §113 téhož zákona k řízení je příslušný soud, který vydal
rozhodnutí, proti němuž návrh na obnovu řízení směřuje.
Podle §114 odst. 1 s. ř. s. obnova řízení je přípustná jen proti rozsudku vydanému
v řízení a) o ochraně před zásahem správního orgánu, b) ve věcech politických stran
a politických hnutí. Podle odst. 2 téhož ustanovení obnova řízení není přípustná
proti rozhodnutí o kasační stížnosti. Podle §114 odst. 3 s. ř. s. obnova řízení
není dále přípustná, směřuje-li návrh proti důvodům rozhodnutí nebo proti výroku
o nákladech řízení.
Z výše uvedeného plyne, že ust. §114 odst. 2 s. ř. s. výslovně vylučuje přípustnost
obnovy proti rozhodnutí o kasační stížnosti. Jestliže tedy Nejvyšší správní soud rozhodl
usnesením ze dne 27. 4. 2006, č. j. 4 Azs 9/2005 – 70, o tom, že kasační stížnost (podaná
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2004, č. j. 11 Az 227/2003 – 37)
se odmítá, byť pro takový postup nebyly objektivní podmínky, nelze tento vadný postup
zhojit návrhem na obnovu řízení, resp. řízením o takovém návrhu, neboť zákon č. 150/2002 Sb. takový postup nepřipouští.
Nejvyšší správní soud, přestože si je vědom nesprávného postupu a rozhodnutí,
které byly dány opožděným předložením příslušné plné moci rozhodujícímu senátu, nemohl
toto pochybení (jakkoliv by tak chtěl učinit) napravit řízením o obnově, protože mu to zákon
neumožňuje. Podle jeho názoru je jediným prostředkem nápravy vadného rozhodnutí podání
ústavní stížnosti.
Podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením
odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný.
Za výše popsané situace nezbylo, než návrh na obnovu řízení o kasační stížnosti
ve věci 4 Azs 9/2005 odmítnout, neboť takový návrh je podle §114 odst. 2 s. ř. s.
nepřípustný.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. srpna 2006
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu