ECLI:CZ:NSS:2006:NAO.11.2006:31
sp. zn. Nao 11/2006 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce:
DUNDEE TRANS, s. r. o., se sídlem Temenická 29, Šumperk, proti žalovanému:
Finanční ředitelství v Ostravě, se sídlem Na Jízdárně 3, Ostrava, v řízení o žalobě
proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 20. 8. 2004, č. j. 2382/130/2004,
vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 Ca 462/2004; o námitce podjatosti
vznesené vůči senátu Krajského soudu v Ostravě, který tuto věc rozhoduje,
takto:
Soudci Krajského soudu v Ostravě JUDr. Monika Javorová, JUDr. Miroslava
Honusová, JUDr. Ilona Lövyová a Mgr. Tomáš Zubek nejsou v y l o u č e n i
z projednávání a rozhodování o žalobě vedené pod sp. zn. 22 Ca 462/2004.
Odůvodnění:
Žalobce v dané věci podal žalobu proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě
ze dne 20. 8. 2004, č. j. 2382/130/2004.
Žalobce zaslal v rámci předmětného řízení Krajskému soudu v Ostravě své podání
ze dne 29. 3. 2006, v němž vznesl námitku podjatosti vůči senátu Krajského soudu v Ostravě,
který tuto věc rozhoduje. V této námitce uvedl, že se k jednání soudu pod uvedenou
spisovou značkou nedostaví, neboť rozhodnutí krajského soudu již zná z rozsudků
pod sp. zn. 22 Ca 447/2004 a sp. zn. 22 Ca 331/2004 a pokládá je za „nekompetentní
a nesmyslné s cílem zesměšnit a poškodit jej, jako oprávněného žalobce.“ Žalobce uvádí,
že nestojí o další zesměšňování, neboť nemá žádnou důvěru ve složení senátu,
který takto účelově rozhoduje v neprospěch oprávněného. Oznamuje také, že se nehodlá
zúčastňovat takovýchto podivných praktik údajně nezávislých pracovníků soudu.
Shora uvedený spis byl postoupen Nejvyššímu správnímu soudu, jemuž přísluší
rozhodnout o námitce podjatosti (§8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
- dále jen „s. ř. s.“).
Členky senátu Krajského soudu v Ostravě JUDr. Monika Javorová, JUDr. Miroslava
Honusová a JUDr. Ilona Lövyová ve svých vyjádřeních ze dne 31. 3. 2006 uvedly,
že nemají k věci ani účastníkům řízení žádný osobní vztah a necítí se být podjatými
pro rozhodování dané věci; totéž uvedl ve svém vyjádření ze dne 3. 4. 2006 i Mgr. Tomáš
Zubek (všechny na č. l. 28 soudního spisu).
Podle ustanovení §8 odst. 1, věty druhé s. ř. s. je z projednávání a rozhodnutí věci
vyloučen mimo jiné takový soudce, který se podílel na projednávání nebo rozhodování věci
v předchozím soudním řízení. V projednávané věci však tento důvod vyloučení pro podjatost
není dán ani tvrzen.
Podle ustanovení §8 odst. 1, věty prvé s. ř. s. je soudce z projednávání a rozhodnutí
věci vyloučen také tehdy, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Na základě formulace
námitky podjatosti je pravděpodobné, že právě tento důvod podjatosti žalobce pociťuje,
když protestuje proti tomu, jak členové uvedeného senátu krajského soudu rozhodovali
v předchozích řízeních o obdobných žalobách. V tomto procesním postupu však podle názoru
Nejvyššího správního soudu žádný důvod pro vyhovění námitce podjatosti neleží. Žalobce
ve svém přípise pouze vyjadřuje rozhořčení, že předmětný senát rozhoduje obdobné věci
věcně jinak, než by si žalobce sám představoval. Námitkou podjatosti tak pouze vyjadřuje
nesouhlas s právním názorem krajského soudu. Takto formulovanou námitkou ovšem žalobce
přehlíží, že každý účastník řízení má jistě právo, aby o jeho věci rozhodoval soud procesně
i hmotně souladně se zákonem, nemá ovšem nárok na to, aby právě jeho právnímu názoru
dal soud za pravdu a aby právě on v řízení vyhrál; to by ostatně nebylo možné už z definice
právního sporu, v němž pravidelně uspěje pouze jedna ze stran. Žalobcův odhad, že v řízení
o své žalobě patrně nebude úspěšný, neboť zastává názor odlišný od názoru krajského soudu
vyjádřeného v jím přiložených rozsudcích, tak nasvědčuje pouze jeho nepochopení, že je plně
v souladu se smyslem soudního sporu, že v něm uspěje pouze jedna z protivných stran,
nenasvědčuje však tomu, že by členové jím uváděného senátu byli v dané věci podjatí
pouze proto, že patrně zastávají jiný názor než žalobce. Na tomto závěru nemohou nic změnit
ani emotivní výrazy, jimiž žalobce své podání zpestřuje.
Posuzuje-li tedy Nejvyšší správní soud námitku podjatosti tímto pohledem a zvažuje-li
dále skutečnost, že sami soudci, jejichž podjatost je namítána, se vyjádřili v tom směru,
že se podjatými být necítí, nezbývá než takové námitce podjatosti nevyhovět.
Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti rozhodl tak, jak je ve výroku
uvedeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. dubna 2006
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu