ECLI:CZ:NSS:2006:NAO.20.2006:99
sp. zn. Nao 20/2006 - 99
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatelky P. A.,
zastoupené JUDr. Iljou Hrubým, advokátem se sídlem v Praze 2, Legerova 60, za účasti
Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3,
v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2005, č. j. 6
Az 39/2004 - 65, o námitce stěžovatelky o podjatosti soudce,
takto:
Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Brigita Chrastilová není vyloučena
z projednávání a rozhodnutí této věci.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2005, č. j. 6 Az 39/2004 - 65, byla
zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 31. 12. 2003,
č. j. OAM-5735/VL-11-C09-2001, jímž bylo rozhodnuto o neudělení azylu stěžovatelce
z důvodu nesplnění podmínek stanovených ust. §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů. Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka kasační stížnost.
V podání ze dne 13. 5. 2006 stěžovatelka vznesla námitku podjatosti soudkyně
JUDr. Brigity Chrastilové, kterou odůvodnila tím, že jméno soudkyně je uvedeno v její
předchozí korespondenci se státními orgány ČR, z nichž poté vyplynulo pro stěžovatelku
nepříznivé rozhodnutí, proto má stěžovatelka obavy z možné podjatosti soudkyně.
Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Brigita Chrastilová ke vznesené námitce
podjatosti uvedla, že nemá žádný vztah jak k věci, tak i k účastníkům řízení či k jejich
zástupcům. Nepamatuje si, že by v předchozím období vyřizovala nějakou věc stěžovatelky.
Podle ust. §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5 téhož
ustanovení může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce,
soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne
ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit
při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí
být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.
O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, je-li
namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, rozhodne o ní senát po jejich
vyjádření.
Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí
je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním stavu
k účastníkům a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení.
Proto důvodem vyloučení soudce je soudcův poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům, přičemž zákon dále vylučuje soudce, který věc již projednával
a nebo o ní rozhodoval v jiném stupni, v předchozím soudním řízení nebo v řízení u správního
orgánu. Poměr k věci vyplývá především z přímého právního zájmu soudce na projednávané
věci; tak je tomu v případě, kdyby byl sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl
být rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším
účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem
než z dokazování při řízení (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem
dokazovaní). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být také založen
především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, např. vztahem přátelským
či naopak zjevně nepřátelským. Zákon vylučuje, aby důvodem pochybnosti o soudcově
nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v jeho postupu v řízení v projednávané
věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V postupu soudce při projednávání konkrétní
věci se totiž projevuje samotný výkon soudnictví a tyto okolnosti samy o sobě nemohou
být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce.
V projednávané věci stěžovatelka dovozuje podjatost soudkyně z jejího předchozího
působení ve státních orgánech České republiky. Ve svém podání však neuvádí žádné
skutečnosti, které by byly podřaditelné pod ust. §8 s. ř. s. a které by zakládaly podjatost
zmíněné soudkyně. Podání stěžovatelky totiž neuvádí žádné konkrétní okolnosti svědčící
o oprávněnosti podané námitky, když i zmíněná soudkyně ve své reakci na vznesenou
námitku uvádí, že jí nejsou známy žádné skutečnosti svědčící pro její oprávněnost. Nejvyšší
správní soud proto v souladu se svou konstantní judikaturou, reprezentovanou např.
usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 – 16,
www.nssoud.cz, vyslovuje, že podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce,
neboť institut soudce vychází z premisy nezaujatosti a nestrannosti a jako takový tvoří pilíř
demokratické společnosti. Proto vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí věci postupem
podle §8 odst. 1 s. ř. s. lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, když takové
důvody musí být v návrhu obsahujícím námitku podjatosti nejen vzneseny, nýbrž i podloženy
důkazními prostředky či konkretizovány tak, aby si soud mohl učinit úsudek o jejich
existenci. Těmto podmínkám však podání stěžovatelky v žádném případě nedostálo, neboť
obsahovalo pouze zcela obecně formulovanou námitku podjatosti; proto taková námitka
nemůže být důvodem k vyloučení soudce ve smyslu §8 s. ř. s.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou
námitku podjatosti soudkyně JUDr. Brigity Chrastilové důvodnou, což vyjádřil ve výroku
tohoto usnesení (§8 odst. 5 s. ř. s.). Ve věci bude proto dále rozhodovat shora uvedená
soudkyně Nejvyššího správního soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. června 2006
JUDr. Radan Malík
předseda senátu