ECLI:CZ:NSS:2006:NAO.28.2005:26
sp. zn. Nao 28/2005 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy
a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce S. M., proti
žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, odboru sociálních věcí, se sídlem
Jeremenkova 40a, Olomouc, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2005,
č. j. KUOK/9881/05/OSV-DS/7025/SD-80, vedené u Krajského soudu v Ostravě
pod sp. zn. 38 Cad 15/2005, o námitce podjatosti soudkyně Krajského soudu v Ostravě
JUDr. Jany Záviské,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Jana Záviská není v y l o u č e n a
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Kr ajského soudu v Ostravě
pod sp. zn. 38 Cad 15/2005.
Odůvodnění:
Žalobce v podání doručeném Krajskému soudu v Ostravě dne 8. 6. 2005 uplatnil
mimo jiné námitku podjatosti proti soudkyni tohoto soudu JUDr. Janě Záviské. Soudu sdělil ,
že jmenovaná soudkyně rozhodla usnesením ze dne 18. 5. 2005, č. j. 38 Cad 15/2005-9,
o přerušení řízení o žalobě proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného,
přestože byla z projednávání a rozhodování věci vyloučena. Důvod podjatosti spočívá
podle názoru žalobce v tom, že se na Krajském soudě v Ostravě dosud nachází v téže věci
jeho šedesát šest nevyřízených žalob. V doplnění námitky podjatosti, která byla Krajskému
soudu v Ostravě doručena dne 31. 8. 2005, žalobce mimo jiné dále uvedl, že soudkyně
JUDr. Jana Záviská je podjatá, protože jednala v původním řízení. V tomto postupu žalobce
shledává odebrání zákonnému soudci, což je v rozporu s čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod. Dále se žalobce vyjádřil k věci samé, aniž by uved l další skutečnosti týkající
se tvrzené podjatosti jmenované soudkyně.
Soudkyně JUDr. Jana Záviská dne 16. 9. 2005 ve vyjádření k námitce podjatosti
sdělila, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k právní věci. Nikdy se osobně
s žalobcem nesetkala a zná jej pouze z projednávaných věcí.
Věc byla dne 19. 9. 2005 předložena k rozhodnutí o námitce podjatosti Nejvyššímu
správnímu soudu, který o věci uvážil následovně:
Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též s. ř. s.),
jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliž e se zřetelem na jejich poměr
k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování
věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce
nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení nebo osoba zúčastněná na řízení
namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce do jednoho týdne ode dne,
kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání.
K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že důvod spočívající v určitém počtu nevyřízených
žalob vedených u daného krajského soudu, ani skutečnost, že soudkyně JUDr. Jana Záviská
jednala v jiných žalobcových věcech, nemohou založit její podjatost. Jak již Nejvyšší správní
soud uvedl ve svém usnesení ze dne 19. 3. 2003 (č. 53/2004 Sb. NSS), podíl soudce
na rozhodování v „předchozím soudním řízení“ ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s., který zakládá
důvod pro jeho vyloučení, se týká rozhodování ve stejné věci u soudu nižšího stupně;
„předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala
týchž účastníků. Jak dále vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu, lze vyloučit
soudce z projednávání a rozhodnutí věci postupem podle §8 odst. 1 s. ř. s. jen výjimečně
a ze skutečně závažných důvodů (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003-16). Tento postup je v souladu s ústavní zásadou,
podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních
práv a svobod) a nikoliv v rozporu s touto zásadou, jak tvrdí žalobce.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména
zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným
způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr
k účastníkům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout i tehdy,
je-li soudcův vztah k účastníkům přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V projednávané věci
však u soudkyně JUDr. Jany Z áviské nebyl prokázán žádný vztah k věci ani k účastníkům,
a proto návrh na její vyloučení z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu
v Ostravě pod sp. zn. 38 Cad 15/2005 nebyl shledán důvodným.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. února 2006
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu