ECLI:CZ:NSS:2006:VOL.11.2006
sp. zn. Vol 11/2006 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Brigity Chrastilové,
JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci
navrhovatele: JUDr. E. V., proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 3,
Praha 4, o podnětu navrhovatelky „k zahájení řízení ve věci porušení zákona
č. 247/1995 Sb.“,
takto:
I. Návrh se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatelka dne 8. 6. 2006 podala „podnět k zahájení řízení ve věci porušení
zákona č. 247/1995 Sb. – porušení zásady tajnosti volby“. Porušení tajnosti volby spatřovala
v tom, že kandidát S. z. O. L. před vložením obálky s hlasovacím lístkem do volební schránky
tento lístek ukázal veřejnosti; k důkazu přiložila deník R. ze dne 3. 6. 2006.
Vzhledem k tomu, že návrh obsahoval vady, které bránily jeho věcnému projednání,
vyzval Nejvyšší správní soud v souladu s §37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), navrhovatelku k odstranění vad podání.
V usnesení jí uložil, aby označila kandidáta, proti němuž návrh na neplatnost volby směřuje,
a uvedla konkrétní skutečnosti, z nichž vyplývá, že jí tvrzené porušení volebního zákona
mohlo jeho volbu ovlivnit. Zároveň ji poučil o tom, že nebudou-li tyto vady podání
odstraněny ve lhůtě dvou dnů od doručení výzvy, nebude pro uvedený nedostatek možno
v řízení pokračovat a soud podání odmítne.
V reakci na výzvu soudu navrhovatelka především uvedla, že ve svém podání
neoznačila žádného kandidáta, neboť jej ani označit nemohla. Pan L. porušil zásadu tajnosti
voleb jako řadový volič, a tím se stal jeho hlas neplatným. „Pouze podáním místopřísežného
vyjádření pana L. by se dalo zjistit, event. pohledem na fotografii a s ohledem na příslušnost
ke S. z. usoudit, jaké straně dal pan L. hlas. Následně by se o tento hlas snížil volební
výsledek určité strany nebo toho určitého kandidáta.“
Z obsahu uvedeného podání je zřejmé, že navrhovatelka nevyhověla výzvě soudu
a neodstranila vady svého návrhu; tyto vady jsou zároveň takového charakteru, že brání tomu,
aby se soud mohl návrhem věcně zabývat (§37 odst. 5 s. ř. s.).
Z §87 odst. 1 a 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky
a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá,
že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může ochrany u soudu domáhat každý
občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen. Návrh
na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena
ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta.
Z této právní úpravy se podává, že navrhovatel v prvé řadě musí označit kandidáta,
jehož volbu napadá; tento kandidát je pak v souladu s §90 odst. 2 s. ř. s. účastníkem řízení.
Je přitom zřejmé, že napadnout volbu je možné pouze u toho kandidáta, který byl ve volbách
skutečně také zvolen. Aby se tedy soud mohl návrhem vůbec zabývat, musí navrhovatel
v návrhu jednak označit zvoleného kandidáta, jehož volbu napadá, a jednak uvést konkrétní
skutečnosti, z nichž dovozuje porušení volebního zákona, jakož i vztah mezi těmito
skutečnostmi a volbou označeného kandidáta.
Navrhovatelka ve svém podání na výzvu soudu neuvedla žádného zvoleného
kandidáta, jehož volbu napadá. Nezpochybňuje-li navrhovatelka volbu určitého konkrétního
kandidáta, chybí tím ovšem i základní předpoklad, aby se soud mohl návrhem věcně zabývat.
V souvislosti s absencí uvedeného základního předpokladu potom návrh postrádal též další
nezbytné náležitosti, tj. neobsahoval ani tvrzení o konkrétních skutečnostech,
z nichž by vyplývalo, proč je volba určitého konkrétního kandidáta neplatná. Sám fakt,
že určitý volič – byť byl kandidátem některé politické strany – ukázal volební lístek
veřejnosti, automaticky neurčuje osobu zvoleného kandidáta, jehož volba tím má být
zpochybněna, a nevyplývají z něj ani další požadovaná tvrzení, jež jsou nezbytná
pro meritorní projednání návrhu.
Navrhovatelka na výzvu soudu tedy neodstranila ve stanovené lhůtě vady podání,
které brání tomu, aby soud v řízení pokračoval. Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud návrh
odmítl podle §37 odst. 5 s. ř. s.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech
volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. června 2006
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu