ECLI:CZ:NSS:2006:VOL.19.2006:21
sp. zn. Vol 19/2006 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Brigity Chrastilové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Miluše Doškové,
JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci
navrhovatele: B. Z. proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha
4, v řízení o návrhu na neplatnost voleb kandidátů do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,
takto:
I. Návrh na neplatnost volby kandidátů se v části týkající se kandidátů zvolených
ve volebním kraji Hlavní město Praha zamítá .
II. Návrh na neplatnost volby kandidátů se v části týkající se kandidátů zvolených
v ostatních volebních krajích odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Dne 9. 6. 2006 Nejvyšší správní soud obdržel návrh označený jako „Návrh
na neplatnost voleb do Parlamentu ČR konaných ve dnech 2.a 3.června 2006“. Je odůvodněn
tím, že v průběhu voleb byl porušen §16 odst. 6 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách
do Parlamentu ČR a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen „volební zákon“),
který zakazuje volební agitaci politických stran v objektu, v němž je umístěna volební
místnost, a v jeho bezprostředním okolí, a to ve dnech, kdy probíhá hlasování. Za tichou
a nenápadnou volební agitaci pro významnou politickou stranu považuje navrhovatel umístění
portrétu prezidenta republiky Václava Klause, čestného předsedy Občanské demokratické
strany, skoro ve všech volebních místnostech, které se převážně nacházejí ve školách,
kde podle školního řádu portrét prezidenta musí viset. Dále konstatuje, že nic nebránilo tomu,
aby na několik hodin voleb byl umístěn tento portrét i v jiných objektech, v restauracích,
ve věznicích, na autobusových zastávkách atd. a tímto způsobem by došlo k nepřípustné
volební agitaci. Jako člen volební okrskové komise se domnívá, že porušil s ostatními členy
komise slib, že budou nestranně a svědomitě vykonávat svoji funkci.
Státní volební komise ve svém vyjádření poukázala na §87 odst. 1 volebního zákona,
podle něhož občan nemůže podat návrh na neplatnost voleb jako takových, ale může
pouze podat návrh na neplatnost volby jednotlivého kandidáta, a to za předpokladu,
že je zapsán ve stálém seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen.
K umístění portrétu prezidenta republiky ve volebních místnostech uvedla, že se nejedná
o porušení §17 volebního zákona, který upravuje povinné vybavení volebních místností,
ale ani o porušení §16 odst. 6, který zakazuje volební agitaci pro politické strany,
neboť zpodobnění Václava Klause jako prezidenta republiky na obraze nelze považovat
za volební agitaci pro politickou stranu, politické hnutí, koalice a kandidáty.
Podle §90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)
za podmínek stanovených zvláštními zákony se může občan, politická strana nebo nezávislý
kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických
hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb
nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem
je i zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR a o změně a doplnění některých
dalších zákonů (dále též „volební zákon“). Podle §87 tohoto zákona se podáním návrhu
na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu každý občan zapsaný
do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen. Návrh je třeba
podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí (odst. 1).
Odstavec 2 tohoto ustanovení stanoví, že podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost
voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního
právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku,
kde byl senátor volen, každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát,
jejichž přihláška k registraci ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována.
Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
Podle odst. 3 může návrh na neplatnost hlasování podat navrhovatel, má-li za to, že byla
porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování.
Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení
tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb (odst. 4). Návrh na neplatnost
volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto
zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta (odst. 5).
Z citovaného ustanovení vyplývá, že soudní přezkum voleb do Poslanecké sněmovny
je možný toliko podle ustanovení §87 odst. 1 volebního zákona. Z gramatického znění odst. 2
stejného ustanovení je totiž jasně patrno, že se vztahuje pouze na volby do Senátu Parlamentu
ČR. Úpravu obsaženou v odstavcích 3-5 pak nelze racionálně vyložit jinak než tak, že blíže
konkretizují odstavce předchozí. To znamená, že odst. 1 a 2 označují předmět řízení
a vymezují otázky aktivní legitimace a lhůty k podání návrhu, zatímco odst. 3-5 blíže upravují
možné důvody tohoto návrhu. Je tak zřejmé, že úpravu obsaženou v odstavcích 3-5 nelze
vnímat jako autonomní, nýbrž pouze ve vztahu ke konkrétními ustanoveními vymezenému
předmětu řízení, který provádějí. To ostatně potvrzuje i důvodová zpráva k vládnímu návrhu
zákona č. 204/2000 Sb., kterou byl zákon č. 247/1995 Sb. novelizován a která k ustanovení
§87 uvádí (Poslanecká sněmovna, 2000, III. volební období, tisk č. 585), že „možnost
domáhat se ochrany soudu po provedených volbách se navrhuje upravit samostatně
pro Poslaneckou sněmovnu a pro Senát. Při volbách do Poslanecké sněmovny je možno podat
návrh na neplatnost volby kandidáta, při volbách do Senátu návrh na neplatnost voleb
nebo neplatnost hlasování nebo neplatnost volby kandidáta. Současně se vymezuje okruh
subjektů oprávněných tento návrh podat. Jedná se o veškeré případy porušení tohoto zákona,
kterým mohlo být narušeno řádné provedení voleb a tím i výsledky voleb nebo hlasování.“
Navrhovatel se tak domáhá něčeho, co zákonná úprava vůbec neumožňuje. I takové
podání je však třeba posoudit podle jeho obsahu, bez ohledu na jeho označení. Svým obsahem
podáním navrhovatel zpochybňuje volbu všech kandidátů zvolených do Poslanecké sněmovny
z důvodů porušení §16 odst. 6 volebního zákona, který zakazuje volební agitace ve volebních
místnostech, kde probíhají volby.
Podle §16 odst. 6 volebního zákona v objektu, v němž je umístěna volební místnost,
a v jeho bezprostředním okolí je ve dnech, ve kterých v těchto objektech probíhá hlasování,
zakázána volební agitace pro politické strany, politické hnutí, koalice a kandidáty. Volební
zákon stanoví v §17 odst. 1 povinné vybavení volební místnosti, kde probíhá hlasování
a v odst. 2 povinnou výzdobu objektu, kde se nachází volební místnost. Je pravdou,
že ani v jednom z těchto ustanovení se neukládá povinnost opatřit volební místnosti,
vedle velkého státního znaku, též podobiznou prezidenta republiky.
Z této úpravy však nelze dovodit, že by podobizna hlavy státu ve dnech voleb
v místnostech, ve kterých probíhá jeden z nejvýznamnějších státotvorných aktů občana
při tvorbě státní moci, nemohla zdobit místnost. Nejvyšší správní soud stejně jako Státní
volební komise se nedomnívá, že by v tomto případě šlo o nepřípustnou volební agitaci.
Podstatná v projednávané věci je totiž skutečnost, že podobizna prezidenta republiky
v některých volebních místnostech byla umístěna nikoliv z důvodu jakékoliv snahy o volební
agitaci pro některou z kandidujících stran, nýbrž proto, že se jedná o hlavu státu, tzn. svým
způsobem i o symbol státu. Takto viděno je proto zcela nepodstatné, zda konkrétní osoba
vykonávající tento nejvyšší úřad v zemi v minulosti byla jakkoliv politicky profilovaná
a aktivní či nikoliv, neboť se nejedná o jakoukoliv formu ovlivňování názorů voličů,
nýbrž o záležitost veskrze symbolickou.
Nejvyšší správní soud je oprávněn vyslovit neplatnost volby kandidátů
pouze za předpokladu, že při jejich volbě byl porušen zákon. Tak tomu v daném případě není.
Soud při rozhodnutí o návrhu musel dále vycházet ze skutečnosti, že podaný návrh
svým obsahem směřoval proti všem zvoleným kandidátům. Z ustanovení §87 odst. 1
volebního zákona však plyne, že občan zapsaný do stálého seznamu voličů v určitém
volebním okrsku je oprávněn domáhat se neplatnosti volby kandidátů zvolených v kraji,
v němž je oprávněn vykonávat svoje aktivní volební právo (k tomu viz usnesení Ústavního
soudu sp. zn. II. ÚS 540/02, in.: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 35, str. 603 a násl.).
Ve vztahu ke kandidátům zvoleným v jiných krajích, než v kraji Hlavní město Praha,
se tak jedná o návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou, a proto byl návrh v této části
podle §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. odmítnut.
Ve vztahu ke kandidátům zvoleným v kraji Hlavní město Praha, k němuž byl
navrhovatel aktivně legitimován, ovšem jak výše uvedeno nebyla zjištěna protizákonnost
jejich volby, a proto byl v této části návrh podle §90 s. ř. s. zamítnut.
Podle §93 odst. 4 s. ř. s. nemá na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků právo.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. června 2006
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu