ECLI:CZ:NSS:2006:VOL.46.2006:21
sp. zn. Vol 46/2006 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Brigity Chrastilové,
JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci
navrhovatele: Ing. L. V., proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 3,
Praha 4, o „stížnosti pro porušení zákona“ ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu
České republiky, konaných ve dnech 2. - 3. června 2006,
takto:
I. Návrh se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Návrhem, došlým Nejvyššímu správnímu soudu dne 15. 6. 2006, označeným
jako „stížnost pro porušení zákona“, navrhovatel vyslovil nesouhlas s výsledkem letošních
voleb do Poslanecké sněmovny. Svůj návrh odůvodnil tím, že svou volební účast považoval
za zbytečnou pro mediální upřednostňování jednoho nového politického subjektu (S. z.) před
jinými, o nichž se mohl dozvědět až z řádně doručených volebních lístků, čímž byl ve svém
rozhodování jako svobodomyslný člověk znevýhodněn; k volbě mu totiž média podsouvala
jen předem vybrané kandidáty.
Vzhledem k tomu, že návrh obsahoval vady, které bránily jeho věcnému projednání,
vyzval Nejvyšší správní soud v souladu s §37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), k odstranění vad podání. V usnesení
navrhovateli uložil, aby označil kandidáta, proti němuž návrh na neplatnost volby směřuje,
a uvedl konkrétní skutečnosti, z nichž vyplývá porušení volebního zákona způsobem,
který mohl ovlivnit výsledek volby kandidáta, proti jehož volbě navrhovatel brojí. Zároveň
jej poučil o tom, že nebudou-li tyto vady podání odstraněny ve lhůtě dvou dnů od doručení
této výzvy, nebude pro tento nedostatek možno v řízení pokračovat a soud podání odmítne.
V reakci na tuto výzvu navrhovatel podal „doplnění stížnosti“, v níž především uvedl,
že kandidát S. z. Ing. P. P. jej svým mediálním vystupováním uvedl v omyl. Právě tento
kandidát a jeho předvolební účast v médiích společně s kandidáty stávajících parlamentních
stran navrhovatele ovlivnily v rozhodnutí, které již popsal. I když tento kandidát zvolen nebyl,
a navrhovatel si tedy prakticky na neplatnost volby kandidáta stěžovat nemůže, má
navrhovatel zato, že volební zákon postihuje situaci i před samotným volebním aktem. Média
mají zachovávat regulérnost pro všechny strany, avšak S. z. byla na úkor jiných menších stran
zvýhodněna. Proto navrhovatel nesouhlasil i s výsledkem voleb jako celku.
Z uvedeného obsahu „doplnění stížnosti“ je zřejmé, že navrhovatel nevyhověl výzvě
soudu a neodstranil vady svého návrhu; tyto vady jsou zároveň takového charakteru, že brání
tomu, aby se soud mohl návrhem věcně zabývat (§37 odst. 5 s. ř. s.).
Z §87 odst. 1 a 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky
a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá,
že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může ochrany u soudu domáhat každý
občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen. Návrh
na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena
ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta.
Z této právní úpravy se podává, že navrhovatel v prvé řadě musí označit kandidáta,
jehož volbu napadá; tento kandidát je pak v souladu s §90 odst. 2 s. ř. s. účastníkem řízení.
Je přitom zřejmé, že napadnout volbu je možné pouze u toho kandidáta, který byl ve volbách
skutečně také zvolen. Aby se tedy soud mohl návrhem vůbec zabývat, musí navrhovatel
v návrhu jednak označit zvoleného kandidáta, jehož volbu napadá, a jednak uvést konkrétní
skutečnosti, z nichž dovozuje porušení volebního zákona, jakož i vztah mezi těmito
skutečnostmi a volbou označeného kandidáta.
Navrhovatel ve svém podání na výzvu soudu neuvedl žádného zvoleného kandidáta,
jehož volbu napadá; Ing. P. P. takovým kandidátem není, neboť do Poslanecké sněmovny
zvolen nebyl. V důsledku toho pochopitelně ani nemohl vyhovět výzvě k odstranění vad ani
v dalších otázkách, které s tím nerozlučně souvisejí.
Navrhovatel na výzvu soudu tedy neodstranil ve stanovené lhůtě vady podání, které
brání tomu, aby soud v řízení pokračoval. Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud návrh
odmítl podle §37 odst. 5 s. ř. s.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech
volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. června 2006
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu