ECLI:CZ:NSS:2006:VOL.56.2006
sp. zn. Vol 56/2006 - 9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Brigity Chrastilové,
JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní
věci navrhovatele: RNDr. K. D., proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem budova
Ministerstva vnitra, Náměstí Hrdinů 3, Praha 4, v řízení o návrhu na neplatnost volby
kandidáta do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,
takto:
I. Návrh se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Dne 16. 6. 2006 podal u Nejvyššího správního soudu navrhovatel návrh označený
jako „námitka k volbě poslance M. T. - volby 2006“, v němž namítá, že „podle platných
regulí by jeho jméno mělo údajně znít M.1 nebo M.2. Domnívá se, že M. T. by to měl národu
vysvětlit zveřejněním svého rodného listu, průkazu totožnosti či diplomatického pasu. Pokud
tam bude jiné jméno než M.3, nemůže navrhovatel jeho zvolení poslancem považovat
za právně platné.
Ing. M. T. ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve dnech
2. a 3. června kandidoval v hlavním městě Praze.
Podle §90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)
za podmínek stanovených zvláštními zákony se může občan, politická strana nebo nezávislý
kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických
hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozh odnutí soudu o neplatnosti voleb
nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem
je i zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění
některých dalších zákonů (dále též „volební zákon“). Podle §87 odst. 1 tohoto zákona
se podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu každý
občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen.
Podání navrhovatele je tak třeba podle jeho obsahu posoudit jako návrh na neplatnost
volby kandidáta Ing. M. T. ve smyslu shora citovaného ustanovení volebního zákona.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou splnění procesních náležitostí
podaného návrhu.
Především zjistil, že návrh byl podán včas. Výsledky voleb byly Státní volební komisí
vyhlášeny dne 6. 6. 2006 a návrh bylo možno podat do deseti dnů po vyhlášení výsledků
voleb Státní volební komisí (§87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb.).
Dotazem u Magistrátu města Kladna soud dále zjistil, že „navrhovatel je zapsán
do stálého seznamu voličů v K. pod pořadovým číslem 327, volební okrsek č. 17. Do tohoto
okrsku patří dle svého trvalého bydliště, t.j. K., V. L.3291. U tohoto voliče není veden žádný
důvod vyřazení (nebyl mu tudíž vydán ani voličský průkaz). Pan K. D. i odvolil.“
Podle §87 odst. 1 volebního zákona se může navrhovatel domáhat vyslovení
neplatnosti volby kandidáta – případně kandidátů (argumentum a minus ad maiori)
pouze u těch poslanců, kteří byli voleni ve volebním okrsku, kde byl navrhovatel zapsán
do stálého seznamu voličů. V daném případě je navrhovatel zapsán do stálého seznamu voličů
ve volebním okrsku města K., který patří do S. kraje, a může tedy zpochybňovat volbu všech
poslanců, kteří byli v tomto volebním okrsku voleni; není však oprávněn domáhat
se vyslovení neplatnosti volby kandidáta, který ve volebním okrsku města K. nekandidoval.
V daném případě stěžovatel zpochybňuje volbu Ing. M. T., který byl volen v hlavním
městě P.; ve Středočeském kraji a volebním okrsku města K. však nikoliv. Navrhovatel tedy
není aktivně legitimován k tomu, aby se domáhal vyslovení neplatnosti volby Ing. M. T.,
neboť ten nebyl volen v okrsku, kde byl navrhovatel zapsán do stálého seznamu voličů. Jiná
situace by nastala, pokud by navrhovatel reálně uplatnil volební právo na základě zápisu ve
zvláštním seznamu právě ve volebním kraji, kde by Ing. M. T. kandidoval. V takovém případě
by bylo třeba §87 odst. 1 volebního zákona vyložit ústavně konformním způsobem tak, aby
nedošlo k popření rovnosti subjektů při přístupu k soudnímu přezkumu voleb a navrhovateli
právo volbu kandidáta napadnout přiznat (k tomu viz usnesení Ústavního soudu ze dne
19. 10. 2004, sp. zn. II. ÚS 540/02). Takové skutkové okolnosti však v daném případě
naplněny nebyly a Nejvyšší správní soud tedy nemohl posoudit předmětný návrh jinak, než
jako návrh podaný osobou k tomu neoprávněnou.
Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh odmítl jako podaný osobou k tomu
zjevně neoprávněnou [§46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.].
Podle ustanovení §93 odst. 4 s. ř. s. nemá ve věcech volebních žádný z účastníků
právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. června 2006
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu