ECLI:CZ:NSS:2007:4.AZS.240.2006
sp. zn. 4 Azs 240/2006 - 50
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: B. A.,
zast. JUDr. Ladislavou Palatinovou, advokátkou, se sídlem Kroměříž, Vejvanovského 468,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka
21/OAM, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 9.
2005, č. j. 11 Az 5/2005 – 27,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 9. 2005, č. j. 11 Az 5/2005 – 27, zamítl
žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 1. 2003,
č. j. OAM-7417/VL-12-HA08-2001, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaný neudělil žalobci azyl
podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“), a dále na žalobce nevztáhl překážku vycestování ve smyslu §91 téhož zákona.
Městský soud v Praze dospěl v odůvodnění rozsudku k závěru, že žaloba není důvodná,
a proto ji podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost a požádal
o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel namítal, že nebyl řádně předvolán
k ústnímu jednání, čímž bylo porušeno jeho právo na projednání věci v jeho přítomnosti.
Uvedl, že Městský soud v Praze pochybil, když doručoval písemnosti n a adresu V, M P 754,
neboť dne 7. 4. 2003 žalovaný udělil stěžovateli souhlas se změnou místa hlášeného pobytu
na adresu P, Z 75. Městský soud v Praze tak doručoval písemnosti do místa, kde stěžovatel
nebyl hlášen k pobytu a nezdržoval se. Stěžovatel tvrdi l, že lhůta pro podání kasační stížnosti
byla zachována, a navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena
Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.
Kasační stížnost je podána opožděně.
Z obsahu soudního spisu vyplývá, že napadený rozsudek Městského soudu v Praze
byl stěžovateli uložen na poště P dne 20. 9. 2005 poté, co stěžovatel nebyl zastižen poštovní
doručovatelkou na adrese V, M P 754. Uloženou zásilku si stěžovatel přes opakovanou výzvu
pošty v úložní době nevyzvedl, a proto byla vrácena zpět Městskému soudu v Praze.
Podle §42 odst. 5 s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování
obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení. Podle §46 odst. 3
zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“),
nebyla-li fyzická osoba zastižena na adrese uvedené v odstavci 1 a písemnost jí nebyla
doručena ani na jiném místě, doručující orgán písemno st, která jí má být doručena
do vlastních rukou, uloží. Podle §46 odst. 1 o. s. ř. písemnost určenou fyzické osobě soud
předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jejího bytu, jejího místa podnikání,
jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje. Jestliže o to fyzická osoba požádá, soud předá
písemnost k doručení na adresu jiného místa v České republice, kterou mu sdělila; to neplatí,
nemůže-li jí být písemnost v označeném místě doru čena způsobem předepsaným
tímto zákonem.
Podle §46 odst. 6 o. s. ř. byla-li písemnost doručována na adrese, která je vedena
podle zvláštního právního předpisu jako místo pobytu fyzické osoby, nebo na adrese,
kterou fyzická osoba sdělila soudu a požádala o doručování na ni (odstavec 1),
anebo na adrese, kterou fyzická osoba jinak označila soudu jako místo, kde bydlí
nebo se zdržuje, podniká anebo pracuje, popřípadě jako místo, kam jí mají nebo mohou
být doručovány písemnosti, je uložení písemnosti, kterou si adresát nevyzvedl do 3 dnů,
nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení,
neúčinné, jestliže fyzická osoba soudu prokáže, že se v místě doručování nezdržovala v den,
kdy nebyla zastižena, a v době do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena
do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uložení.
Podle §50c odst. 4 o. s. ř. nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do 3 dnů
nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení,
považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl;
to neplatí, je-li náhradní doručení písemnosti vyloučeno (§50d odst. 1) nebo bylo-li uložení
písemnosti neúčinné.
Nejvyšší správní soud s ohledem na skutečnosti uvedené v kasační stížnosti
nejprve zkoumal místo pobytu stěžovatele v době, kdy byl stěžovateli doručován napadený
rozsudek. Z evidence žalovaného Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel byl skutečně
od dubna 2003 hlášen k pobytu na adrese P, Z 75. Ode dne 29. 6. 2004 byl však stěžovatel
hlášen k pobytu na adrese V, M P 754. Teprve ode dne 13. 9. 2006 je stěžovatel znovu hlášen
k pobytu na adrese Prostějov, Západní 75. Je tedy zřejmé, že napadený rozsudek byl
stěžovateli doručován do místa, kde byl v té době hlášen k pobytu.
Za dané situace bylo na stěžovateli, aby prokázal, že se na adrese, kam mu byl
napadený rozsudek doručován, v době jeho doručování nezdržoval. Stěžovatel
této své povinnosti nedostál a neunesl důkazní břemeno, neboť pouze obecně uvedl,
že se na této adrese nezdržoval, aniž toto tvrzení jakkoliv konkretizoval nebo podložil důkazy.
Nejvyšší správní soud současně poukazuje na skutečnost, že stěžovatel je podle §78
odst. 1 zákona o azylu povinen se do 3 pracovních dnů ode dne změny místa pobytu přihlásit
k pobytu u útvaru policie. Z ustanovení §33 zákona o azylu dále vyplývá povinnost
stěžovatele oznámit změnu místa pobytu soudu.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel neprokázal, že by se v době doručování napadeného
rozsudku nezdržoval v místě hlášeného pobytu, kam mu byl tento rozsudek doručován,
a rovněž v předmětném období neoznámil příslušnému policejnímu orgánu ani soudu změnu
místa pobytu, vychází Nejvyšší správní soud z toho, že doručení napadeného rozsudku nebylo
neúčinné ve smyslu §46 odst. 6 o. s. ř.
S ohledem na tyto skutečnosti Nejvyšší správní soud uzavírá, že rozsudek Městského
soudu v Praze ze dne 8. 9. 2005, č. j. 11 Az 5/2005 – 27, byl stěžovateli účinně doručen
tzv. fikcí doručení, která nastala dne 30. 9. 2005, tedy poslední den desetidenní lhůty
stanovené k uložení zásilky určené do vlastních rukou stěžovatele na poště P .
Napadený rozsudek obsahuje řádné poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti.
V poučení napadeného rozhodnutí je v souladu s ustanovením §106 odst. 2 s. ř. s. správně
uvedeno, že proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů
od jeho doručení, a to k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Městského soudu
v Praze.
Podle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu začíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující
její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta
určená podle týdnů, měsíců nebo roků, končí uplynutím dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta
uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle §40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo- li
podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele
poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li
tento zákon jinak.
Jak již bylo výše uvedeno, napadené rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno v pátek dne
30. 9. 2005. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti počala běžet v sobotu dne
1. 10. 2005 (§40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila v pátek dne 14. 10. 2005 (§40 odst. 2 s. ř. s.).
K zachování lhůty pro podání kasační stížnosti bylo třeba, aby nejpozději dne
14. 10. 2005 byla kasační stížnost předána soudu, nebo soudu zaslána prostřednictvím držitele
poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předána orgánu, který má povinnost
podání doručit. Z obsahu spisu však vyplývá, že kasační stížnost byla podána k doručení
Městskému soudu v Praze na poště K. pod č. x až dne 12. 9. 2006, tedy opožděně.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze
ze dne 8. 9. 2005, č. j. 11 Az 5/2005 – 27, odmítl podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení
s ustanovením §120 téhož zákona, neboť byla podána opožděně.
O náhradě nákladů řízení o ka sační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona tak, že žádný
z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. ledna 2007
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu