ECLI:CZ:NSS:2007:4.AZS.7.2007
sp. zn. 4 Azs 7/2007 - 65
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Jaroslava Vlašína
a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: V. S. zast. JUDr. Pavlou Kubičovou,
advokátkou, se sídlem Ostrava – Poruba, Gen. Sochora 1676, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 5. 2006, č. j. 65 Az 194/2005 - 38, a o návrhu na
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Zástupkyni stěžovatele JUDr. Pavle Kubičové, advokátce, se sídlem Ostrava – Poruba,
Gen. Sochora 1676, se odměna za zastupování nepřiznává .
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojil žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě
proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 27. 6. 2005, č. j. OAM-1049/VL-10-04-2005,
kterým mu nebyl udělen azyl podle §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o azylu“), s tím, že se na něj nevztahuje překážka vycestování
podle §91 téhož zákona.
Krajský soud v Ostravě shora označeným napadeným rozsudkem, rozhodl,
že se žaloba zamítá a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto rozsudku stěžovatel včas podal kasační stížnost, v níž konstatoval,
že ji podává podle §103 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu
správního, (dále jen „s. ř. s “.) Namítá, že krajský soud posoudil věc v rozporu s právním
řádem, že shledává vážná pochybení všech dosavadních orgánů v řízení o udělení azylu
včetně krajského soudu a že krajský soud jeho věc projednal v rozporu se zákonem o azylu.
Současně požádal o odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku podle ustanovení §107
s. ř. s., neboť má reálnou obavu z návratu na Ukrajinu, kde mu hrozí vážné nebezpečí
z politických důvodů. Stěžovatel požaduje zrušení shora citovaného rozsudku a vrácení věci
krajskému soudu k dalšímu řízení. Dále žádá, aby mu byl ustanoven bezplatný právní
zástupce a tlumočník pro řízení o kasační stížnosti. Navrhuje, aby kasační stížnosti byl
přiznán odkladný účinek.
Krajský soud v Ostravě svým usnesením ze dne 11. 10. 2006,
č. j. 65 Az 194/2005 - 57, stěžovateli ustanovil zástupce z řad advokátů JUDr. Pavlu
Kubičovou, kterou týmž usnesením vyzval, aby kasační stížnost do jednoho měsíce doplnila
tak, aby bylo zřejmé, v jakém rozsahu a z jakých důvodů stěžovatel rozhodnutí krajského
soudu napadá, a doplnila údaj o tom, kdy byl napadený rozsudek stěžovateli doručen. Krajský
soud zároveň uvedl, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, může být kasační
stížnost odmítnuta. Podle údajů na doručence bylo toto usnesení doručeno ustanovené
zástupkyni stěžovatele dne 24. 10. 2006. V určené lhůtě, ani později však stěžovatel
(jeho zástupkyně) na výzvu obsaženou v usnesení nereagoval. Následně předložil Krajský
soud v Ostravě věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že za situace, kdy nebylo reagováno na výzvu
Krajského soudu v Ostravě k doplnění kasační stížnosti a tato nadále nesplňuje náležitosti
předepsané ustanovením §106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §103 odst. 1 s. ř. s., nezbývá
než ji odmítnout.
Podle ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných
náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.
Ustanovení §37 platí obdobně. Podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. předseda
senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví
mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení
nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením
odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
Z výše uvedeného plyne, že kasační stížnost zůstává neurčitá a nekonkrétní. V textu
kasační stížnosti stěžovatel neuvádí, v jakém rozsahu napadá rozsudek krajského soudu,
ani žádné konkrétní důvody. Z textu kasační stížnosti tak není poznatelné, v čem stěžovatel
spatřuje nezákonnost či nesprávnost napadeného rozsudku krajského soudu,
resp. jaká pochybení krajskému soudu vytýká.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel v kasační
stížnosti neuvede, v jakém rozsahu a z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační
stížnost směřuje (§106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu nebyly odstraněny,
nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 - 40).
Tak tomu je i v posuzované věci, kdy stěžovatel pouze uvedl, že kasační stížnost
podává z důvodů podle §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s., a dále uvedl, že krajský
soud posoudil věc v rozporu s platným právním řádem, že shledává vážná pochybení
u všech orgánů, které rozhodovaly ve věci azylu. V souvislosti s žádostí o odklad
vykonatelnosti napadeného rozsudku dodává, že krajský soud jeho věc projednal v rozporu
se zákonem o azylu a že má reálnou obavu z návratu na Ukrajinu, kde mu hrozí vážné
nebezpečí z politických důvodů. Stěžovatel neuvádí nic konkrétního proti postupu či rozsudku
krajského soudu, neuvádí, jakých pochybení se soud dopustil (ať již ve smyslu vad řízení,
či v právním závěru). Takto formulovanou kasační stížnost považuje Nejvyšší správní soud
za nedostačující ve smyslu ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. se zřetelem k ustanovení §103
odst. 1 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatel (jeho zástupkyně) byl řádně vyzván
k odstranění vytýkaných vad kasační stížnosti a byl současně poučen o následcích
nerespektování této výzvy. Vytýkané vady stěžovatel ve stanovené lhůtě, ani později
neodstranil. Vzhledem k tomu, že potřebné údaje nebyly stěžovatelem doplněny,
nebyly splněny podmínky ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. pro projednání kasační stížnosti.
Za této situace nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost
podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. odmítnout, neboť nebyla ve stanovené lhůtě doplněna
a v řízení není možno pro tento nedostatek pokračovat.
K žádosti stěžovatele, aby byl ve věci ustanoven tlumočník, Nejvyšší správní soud
sděluje, že v dané věci vycházel na základě §64 s. ř. s. z ustanovení §18 odst. 2 občanského
soudního řádu, podle kterého účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, soud
ustanoví tlumočníka, jakmile taková potřeba vyjde v řízení najevo. V průběhu řízení,
v němž se kasační stížnost odmítá z důvodů nedoplnění podání, však taková potřeba najevo
nevzešla. Otázka ustanovení tlumočníka by se tak nepochybně stala aktuální až v případě
ústního jednání, které však zdejší soud s ohledem na ustanovení §109 odst. 1 s. ř. s. nenařídil.
Stěžovatel rovněž požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V situaci,
kdy byla kasační stížnost odmítnuta, se Nejvyšší správní soud tímto návrhem již nezabýval,
nehledě na to, že odkladný účinek nastává přímo ex lege, neboť podle §32 odst. 5 zákona
o azylu podání kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí
ministerstva ve věci mezinárodní ochrany (dříve: azylu) má odkladný účinek.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120
s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
Podle §35 odst. 7 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. zástupci stěžovatele,
který mu byl soudem ustanoven k ochraně jeho práv, hradí hotové výdaje a odměnu
za zastupování stát. Vzhledem k tomu, že ze soudního spisu není zřejmé, že ustanovená
advokátka JUDr. Pavla Kubičová učinila úkon právní služby, ze který náleží odměna
podle §11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (na výzvu krajského soudu vůbec nereagovala),
však Nejvyšší správní soud odměnu zástupkyni stěžovatele nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. ledna 2007
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu