ECLI:CZ:NSS:2007:6.ADS.133.2007:47
sp. zn. 6 Ads 133/2007 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobkyně: M. Č., zastoupena JUDr. Branislavem Renkerem, advokátem, se sídlem Praha 2,
U Kanálky 3, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5,
Křížová 25, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 26. 1. 2007, č. X, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2007, č. j. 42 Cad
81/2007 - 9,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.
Odůvodnění:
Žalobkyně M. Č. (dále jen „stěžovatelka“) podala kasační stížnost proti shora
označenému usnesení Krajského soudu v Praze, jenž odmítl její žalobu ze dne 26. 3. 2007.
V rámci podané kasační stížnosti požádala stěžovatelka soud o přiznání odkladného
účinku, přičemž uvedla, že „na základě §107 soudního řádu správního stěžovatelka
tímto žádá, aby podané kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek“. Blíže tento návrh
neodůvodnila.
Žalovaná se ke kasační stížnosti ani k návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného
účinku nevyjádřila.
Podle ustanovení §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší
správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom použije přiměřeně ustanovení
§73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Dle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. přizná soud kasační stížnosti
odkladný účinek tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Vedle toho je nutno podotknout, že sama kasační stížnost je opravným prostředkem
mimořádným, neboť směřuje proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu. Přiznání
odkladného účinku pravomocného rozhodnutí je třeba připustit pouze tehdy,
jestliže nezbytnost odkladného účinku převáží nad požadavkem právní jistoty a stability
právních vztahů opírajících se o pravomocná rozhodnutí orgánů veřejné moci. Extenzivní
užití institutu odkladného účinku by z kasační stížnosti učinilo de facto řádný opravný
prostředek. Přiznáním odkladného účinku se prolamují právní účinky pravomocného
rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné,
dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Pokud by správní orgány neměly být
vázány pravomocným rozhodnutím krajských soudů, kterými se ruší jejich správní akty,
pak by zákonodárce musel zcela změnit koncepci správního soudnictví a vyloučit právní moc
rozhodnutí krajských soudů. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno
pro ojedinělé případy, které zákonodárce opsal slovy o nenahraditelné újmě.
V této souvislosti Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelka žádné důvody,
proč by jí měla vzniknout nenahraditelná újma ve výše naznačeném smyslu realizací
pravomocného rozhodnutí krajského soudu, neuvedla. Podmínku vzniku nenahraditelné újmy
jako újmy, jež má zcela nereparabilní následky, ať již vyjádřené v penězích či jinak, může
ovšem soud posoudit pouze na základě tvrzení navrhovatele a posouzení důkazních
prostředků stěžovatelem předestřených; ze soudního spisu nemůže sám takové následky
konstruovat. Pokud stěžovatel taková tvrzení a důkazní návrhy soudu neposkytne,
neumožňuje soudu posouzení podmínek, za nichž by mohl odkladný účinek kasační stížnosti
přiznat.
Poněvadž Nejvyšší správní soud nemohl posoudit první a podstatnou podmínku
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (vznik nenahraditelné újmy na straně
stěžovatele), nebylo možné a účelné zkoumat podmínky další, jež musejí být naplněny
kumulativně. Proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2007
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu