ECLI:CZ:NSS:2007:6.AZS.245.2006
sp. zn. 6 Azs 245/2006 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudců JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Brigity Chrastilové, JUDr. Ludmily
Valentové a Mgr. et Bc. et Ing. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: E. B ., proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM,
Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
16. 8. 2006, č. j. 56 Az 65/2006 - 36,
takto:
I. Kasační stížnost se od mítá .
II. Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) svou kasační stížností napadá usnesení Krajského
soudu v Brně č. j. 56 Az 65/2006 - 36 ze dne 16. 8. 2006, kterým bylo zastaveno řízení
o její žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 2310/VL - 07 - 19 - 2005 ze dne
27. 2. 2006, jímž nebyl stěžovatelce udělen azyl ve smyslu ustanovení §12, §13 a §14
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, a bylo rozhodnuto,
že se na ni nevztahuje ani překážka vycestování ve smyslu §91 téhož zákona.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že napadené usnesení krajského
soudu bylo stěžovatelce doručeno prostřednictvím opatrovnice (která byla stěžovatelce
ustanovena z důvodu neznámého pobytu usnesením Krajského soudu v Brně ze dne
20. 6. 2006, č. j. 56 Az 65/2006 - 24) dne 24. 8. 2006. Dále ze spisu vyplývá, že kasační
stížnost adresovaná Nejvyššímu správnímu soudu v Brně byla stěžovatelkou podána
k poštovní přepravě dne 21. 9. 2006.
Stěžovatelka je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byla účastnicí
řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo (§102 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), nicméně kasační stížnost nepodala včas (§106
odst. 2 s. ř. s.). Podle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. musí být totiž kasační stížnost podána
do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje, přičemž zmeškání lhůty nelze
prominout. Napadené usnesení krajského soudu obsahuje řádné poučení o lhůtě k podání
kasační stížnosti, jakož i o místu, kde je třeba kasační stížnost podat.
Podle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující
její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 2 téhož ustanovení
lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta
uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle ustanovení §40 odst. 3 s. ř. s., připadne-li
poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže
následující pracovní den. Podle ustanovení §40 odst. 4 téhož zákona je lhůta zachována,
bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele
poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento
zákon jinak.
Jak již bylo výše uvedeno, napadené usnesení bylo doručeno dne 24. 8. 2006. Lhůta
dvou týdnů k podání kasační stížnosti tedy skončila dne 7. 9. 2006. Stěžovatelka tudíž kasační
stížnost podala až drahně po uplynutí zákonné lhůty. Nejvyšší správní soud proto kasační
stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b)
s. ř. s. jako opožděně podanou, aniž se mohl zabývat důvodností kasační stížnosti. Za těchto
procesních okolností nebylo třeba řešit povinné zastoupení stěžovatelky v tomto řízení
advokátem.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., neboť v případě
odmítnutí návrhu – kasační stížnosti – nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení o něm.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. ledna 2007
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu