ECLI:CZ:NSS:2007:8.AZS.39.2006
sp. zn. 8 Azs 39/2006 - 69
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce: N. N. T.,
zastoupeného Mgr. Jaroslavem Pleskalem, advokátem se sídlem v Brně, Kobližná 19,
proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, poštovní
schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 29. 9. 2005, čj. 55 Az 246/2004 – 35,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel
domáhá zrušení shora uvedeného usnesení Krajského soudu v Brně, kterým byla
z důvodu vad podání odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra
ze dne 3. 11. 2004, čj. OAM-2548/VL-20-ZA-03-2004. Tímto (posledně uvedeným)
rozhodnutím byla žádost stěžovatele o udělení azylu zamítnuta jako nedůvodná podle
ustanovení §12, §13 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“), a zároveň bylo vysloveno, že se na něj nevztahuje překážka vycestování
ve smyslu §91 zákona o azylu, v platném znění.
Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje důvody obsažené v ustanovení §103
odst. 1 písm. a), b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Konkrétně namítá, že soud nedostatečně posoudil skutkový stav věci. Je přesvědčen,
že naplňuje důvody pro udělení azylu podle §13 odst. 2 a §14 zákona o azylu, neboť
za důvody svého odchodu z vlasti označil jednak obecnou nespokojenost se stavem
vietnamské společnosti a jednak jeho pravicové politické názory, jež jsou v rozporu
s oficiální vládní politikou země původu. V případě návratu do země původu se obává
pronásledování pro své politické názory a pro sympatie k vyspělým demokratickým
zemím západní Evropy.
Vzhledem k uvedenému navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek
Krajského soudu v Brně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení; rovněž požádal o přiznání
odkladného účinku této kasační stížnosti.
Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti ze dne 7. 2. 2006 uvedl,
že považuje rozsudek krajského soudu i svá rozhodnutí za vydaná v souladu s právními
předpisy a odkázal na správní spis, zejména na podání a výpovědi stěžovatele. Poukázal
na skutečnost, že krajský soud návrh žalobce odmítl, protože toto podání postrádalo
základní náležitosti podání dle §37 odst. 2 a 3 s. ř. s. a taktéž základní náležitosti žaloby
dle §71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s. a s postupem soudu se ztotožňuje. Proto navrhuje,
aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele zamítl.
Nejvyšší správní soud se musel kasační stížností nejdříve zabývat z hlediska
její přípustnosti, resp. možností její věcné projednatelnosti.
Podle §102 s. ř. s. je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení domáhá
zrušení soudního rozhodnutí. Dle §103 odst. 1 s. ř. s. je možno kasační stížnost podat
pouze z vymezených důvodů, přičemž důvod, o který se kasační stížnost opírá, musí
stěžovatel v kasační stížnosti uvést (§106 s. ř. s.). Z podstaty věci (jde o návrh na zrušení
pravomocného rozhodnutí soudu) vyplývá, že důvody kasační stížnosti směřují vůči
postupu soudu - stěžovatel tak může napadat nezákonnost spočívající v nesprávném
posouzení právní otázky soudem [písm. a) §103 odst. 1 s. ř. s.], popřípadě namítat,
že správní řízení trpělo takovými vadami, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a proto měl
soud takové rozhodnutí zrušit [písm. b) cit. ust.], dále s. ř. s. považuje za důvody kasační
stížnosti zmatečnost řízení před soudem [písm. c) cit. ust.], vady soudního řízení, pokud
mohly mít za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé [písm. d) cit. ust.] nebo
důvodem kasační stížnosti může být též tvrzená nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí
žaloby nebo o zastavení řízení [písm. e) cit. ust.].
Předně nutno konstatovat, že krajský soud napadeným rozhodnutím podání
žalobce ze dne 23. 11. 2004 odmítl, neboť neobsahovalo ani základní náležitosti podání
dle §37 odst. 2 a 3 s. ř. s., ani náležitosti žaloby dle §71 odst. 1 s. ř. s. a tyto vady nebyly
k výzvě soudu (usnesení ze dne 15. 12. 2004, čj. 55 Az 246/2004 - 20) odstraněny. Podání
žalobce tudíž nebylo projednatelné, proto krajský soud postupoval jak shora uvedeno
a podáním se nezabýval věcně. Jinak řečeno, stěžovatel svým neobezřetným procesním
postupem znemožnil soudu zabývat se jak skutkovou podstatou věci, tak i jejím právním
posouzením. Vzhledem k tomu, že stěžovatel kasační stížností brojí pouze proti
nedostatečnému skutkovému zjištění a nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení
právní otázky azylově relevantních důvodů, resp. uplatňuje námitky týkající se věcného
posouzení jeho případu, jenž svým procesním postupem v soudním řízení znemožnil,
neuvádí tak důvod, jenž by směřoval proti napadenému pravomocnému soudnímu
rozhodnutí. Takovým důvodem, jenž lze efektivně vztáhnout k napadenému rozhodnutí,
by v dané věci mohla být pouze tvrzená nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby
[§103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.]. Stěžovatel uvádí jen jiné důvody.
Nejvyšší správní soud neshledal žádné důvody, které by měly vést k užití
§109 odst. 3 s. ř. s., jenž upravuje situace, kdy soud není vázán důvody kasační
stížnosti (nicotnost rozhodnutí správního orgánu, zmatečnost řízení soudního,
nepřezkoumatelnost rozhodnutí soudu), proto kasační stížnost dle §104 odst. 4 s. ř. s.
v souvislosti s §120 a §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl jako nepřípustnou
O nákladech řízení bylo rozhodnuto za použití §120 s. ř. s. ve vztahu k §60
odst. 3, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže
byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. ledna 2006
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu