ECLI:CZ:NSS:2007:9.AZS.4.2007:39
sp. zn. 9 Azs 4/2007 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Daniely Zemanové, JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Michala Mazance
a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatele T. D. S., za účasti Ministerstva vnitra, se
sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v
Ostravě ze dne 27. 9. 2006, č. j. 59 Az 73/2005 - 18,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se stěžovatel domáhá zrušení
shora označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 24. 5. 2005, č. j. OAM-880/VL-20-05-2005.
Tímto rozhodnutím ministerstvo zamítlo žádost stěžovatele o udělení azylu jako zjevně
nedůvodnou podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o azylu“).
Stěžovatel v kasační stížnosti namítl, že ministerstvo jako správní orgán nezjistilo
řádně stav věci, nevypořádalo se se všemi důkazy a zdůraznilo pouze ekonomické problémy
stěžovatele v zemi jeho původu a ostatní relevantní tvrzení stěžovatele označilo za účelová.
Výslech stěžovatele vedlo ve správním řízení tak, že dotazy byly jednostranně zaměřeny,
ministerstvo se podle stěžovatele zcela povrchně a nedostatečně zabývalo ostatními
okolnostmi, a proto je podle něj potřebné, aby dokazování bylo doplněno o další důkazy.
Krajský soud se pak ztotožnil se závěry ministerstva a žalobu zamítl. Stěžovatel tvrdí,
že právní důsledky neudělení azylu by pro něj mohly znamenat nenapravitelnou újmu
spočívající v povinnosti vrátit se na území státu, kde byl pronásledován, proto navrhuje
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska
její přípustnosti, tzn. z hlediska splnění podmínek řízení. Pouze v případě, že by soud shledal
kasační stížnost přípustnou, rozhodoval by následně o její přijatelnosti podle §104a zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
Kasační stížnost předložená stěžovatelem neobsahovala veškeré zákonem stanovené
náležitosti. Krajský soud proto usnesením ze dne 1. 11. 2006, č. j. 59 Az 73/2005 – 29,
stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení výzvy předložil soudu plnou
moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti a jeho prostřednictvím
doplnil údaj o tom, kdy mu bylo napadené rozhodnutí doručeno, v jakém rozsahu rozhodnutí
napadá, a uvedl, který z kasačních důvodů, vyjmenovaných v ustanovení §103 odst. 1 s. ř. s.,
uplatňuje. Současně krajský soud stěžovatele poučil o tom, že pokud výzvě ve stanovené lhůtě
nevyhoví, bude kasační stížnost odmítnuta.
Písemné vyhotovení usnesení se podle ustanovení §46 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití
ustanovení §50c odst. 4 o. s. ř. a §42 odst. 5 s. ř. s., považuje za doručené stěžovateli dne
10. 11. 2006. Stěžovatel na usnesení ze dne 1. 11. 2006, č. j. 59 Az 73/2005 - 29, žádným
způsobem nereagoval, plnou moc udělenou advokátovi, který ho bude v řízení zastupovat, ani
doplnění náležitostí kasační stížnosti, ve stanovené lhůtě ani později krajskému soudu
nepředložil.
Jednou z podmínek řízení o kasační stížnosti je, že stěžovatel jako fyzická osoba musí
být podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem, pokud sám nemá
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon
advokacie.
V daném případě stěžovatel své právnické vzdělání neprokázal (a ostatně ani netvrdil),
advokátem zastoupen není. Absence zákonného zastoupení advokátem přitom v řízení
o kasační stížnosti brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek
řízení, který nebyl odstraněn a který je podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití §120
s. ř. s. důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti.
Stěžovatel podal návrh, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek
dle ust. §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud o tomto návrhu nerozhodl, neboť má za to,
že rozhodnutím ve věci odpadl pro vydání předmětného usnesení důvod.
Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ustanovení §46
odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. ledna 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu