ECLI:CZ:NSS:2007:NAO.24.2006:45
sp. zn. Nao 24/2006 - 45
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci
žalobců: a) B. V., b) J. V., proti žalovanému: Městský úřad Čáslav, odbor výstavby a
regionálního rozvoje, se sídlem Čáslav, n áměstí Jana Žižky z Trocnova 1, v řízení před
Krajským soudem v Praze sp. zn. 44 Ca 61/2006, o námitce podjatosti uplatněné žalobci,
takto:
I. Soudkyně Krajského soudu v Praze JUDr. Eva Havlová, JUDr. Olga Věra Šimůnková,
JUDr. Dalila Marečková a Olga Stránská ne js ou vyloučeny z projednávání
a rozhodnutí této věci.
II. Řízení o námitce podjatosti se ve vztahu ke stěžovatelce J. V. zas tavu je .
Odůvodnění:
Žalobci se obrátili na Krajský soud v Praze podáním doručeným tomuto soudu dne
19. 4. 2006, označeným „návrh na obnovu řízení do usnesení KS - Praha z 14. 1. 05
č. j. 44 Ca 100/03“, kterým se domáhají rozhodnutí soudu o přiznání plného osvobození
od soudních poplatků. Návrh na obnovu řízení odmítl krajský soud usnesením ze dne
21. 4. 2006, č. j. 44 Ca 61/2006 - 14, proti kterému podali žalobci kasační stížnost.
Dne 5. 6. 2006 bylo Krajskému soudu v Praze doručeno podání žalobců, v němž mimo
jiné namítají podjatost soudkyň senátu 44 Ca. Námitku podjato sti žalobci odůvodňují tím,
že dle jejich názoru jsou všechny úkony krajského soudu vedeny snahou prosazovat zájmy
Policie ČR a poškozovat zájmy jich samotných, a to v této i jiných věcech. Rozhodnutí,
jež soudy činí, jsou dle žalobců ku prospěchu potřebám Policie ČR. Žalobci dále namítají,
že soudce Okresního soudu v Kolíně nezákonně postupoval a zfalšoval spis a to
s „požehnáním“ Krajského soudu v Praze a Ministerstva spravedlnosti. Dle žalobců
je bezesporné, že analogický postup byl volen i senátem 44 Ca, Krajského soudu v Praze,
v této a v jiných záležitostech.
Nejvyšší správní soud z úřední činnosti zjistil, že žalobkyně J. V., uvedená v záhlaví
tohoto usnesení sub b), dne X zemřela. Tato skutečnost byla doložena úmrtním listem
matričního úřadu Městského úřadu Čáslav, jež byl součástí soudního spisu vedeného u
Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp.zn. 22 D 271/2006, který si zdejší soud vyžádal
k řízení o kasační stížnosti žalobce B. V. vedené pod sp. zn. 6 Ans 12/2006.
Otázka způsobilosti být účastníkem řízení je v soudním řádu správním upravena
v §33 odst. 2. Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva
a povinnosti, jinak i ten, komu ji zákon přiznává. Tuto způsobilost má zásadně ten, kdo má
podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (právní subjektivita). Otázka právní
subjektivity je upravena zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, konkrétně v §7
odst. 1, kde je stanoveno, že způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká
narozením, na nějž navazuje v odstavci druhém určení zániku právní subjektivity fyzické
osoby smrtí.
Na základě §64 s. ř. s., není -li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro řízení
ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení části třetí zákona č. 99/1963 Sb., občanského
soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Ztratí-li účastník řízení způsobilost být účastníkem v době
po zahájení řízení do jeho pravomocného skončení, posoudí soud podle povahy věci, zda má
řízení zastavit, přerušit anebo zda v něm může pokračovat (§107 o. s. ř.). Vyvstává zde
nutnost posouzení otázky procesního nástupnictví, tedy zda povaha věci umožňuje v řízení
pokračovat nástupcem. Dle §107 o. s. ř. ztratí-li fyzická osoba způsobilost být účastníkem
řízení a umožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li
zákon jinak, její dědici. Nejvyšší správní soud z úřední činnosti zjistil, že po podání námitky
podjatosti žalobkyně - fyzická osoba- ztratila způsobilost být účastníkem řízení a současně,
že povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat. Předmětem posouzení soudu je totiž námitka
podjatosti soudkyň senátu 44 Ca Krajského soudu v Praze týkající se projednávání
a rozhodování ve věci žaloby na ochranu proti nečinnosti žalovaného sp. zn. 44 Ca 100/2003.
V rozhodnutí o námitce podjatosti je z povahy věci vyloučeno případné procesní nástupnictví,
jelikož rozhodnutí je mimo jiné závislé na posouzení vztahu soudce ke konkrétní osobě,
v tomto případě k zemřelé žalobkyni J. V.
Na základě §64 s. ř. s. a v návaznosti na §107 odst. 5 o. s. ř., neumožňuje-li povaha
věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Nejvyšší správní soud proto na základě §47
písm. c) s. ř. s. ve spojení s §64 s. ř. s. a §107 odst. 5 o. s. ř. řízení o námitce podjatosti
žalobkyně J. V. zastavil.
Námitka podjatosti žalobce B. V. byla postupem podle §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), předložena k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu
soudu.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce ovšem nejsou okolnosti, které spočívají v postupu
soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Jde-li o důvody
uvedené v první větě §8 odst. 1 s. ř. s., tak je třeba uvést, že poměr k věci může vyplývat
především z přímého zájmu soudce na projednávané věci , tedy zejména v případech,
kdy by mohli být rozhodnutím soudu přímo dotčeni on nebo osoby jemu blízké
ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen
především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické
závislosti.
Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost soudce
tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti
a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování
soudní moci jako jednoho z pilířů demokratické společnosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce
z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí
být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon
(článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil,
je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu,
resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit
soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných
důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Soudkyně JUDr. Eva Havlová se k uplatněné námitce Nejvyššímu správnímu soudu
vyjádřila tak, že jí žádné okolnosti, pro které by byla vyloučena z projednávání a rozhodnutí
v uvedené právní věci, nejsou známy. Soudkyně JUDr. Věra Šimůnková se vyjádřila
rovněž v tom smyslu, že jí žádné okolnosti, pro které by byla vyloučena z projednávání
této věci, nejsou známy, stejně tak se vyjádřily i soudkyně JUDr. Olga Stránská
a JUDr. Dalila Marečková.
Nejvyšší správní soud k uplatněné námitce podjatosti v prvé řadě konstatuje, že dle §8
odst. 5 s. ř. s., musí být námitka podjatosti soudce řádně zdůvodněná a musí především uvádět
konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována. Spatřuje-li žalobce důvod podjatosti
v obsahu úkonů, které jmenované soudkyně Krajského soudu v Praze činily v této právní věci,
případně v jiných právních věcech, jichž je žalobce účastníkem, pak tyto okolnosti podle §8
odst. 1 poslední věty s. ř. s. nemohou být důvodem k jejich vyloučení. Naopak žádnými
konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům podjatosti pro poměr některé
z uvedených soudkyň k věci nebo k žalobci, námitka odůvodněna není, stejně tak z obsahu
soudního spisu Nejvyšší správní soud žádné skutečnosti nasvědčující podjatosti nezjistil.
Za situace, kdy rovněž uvedené soudkyně vyloučily existenci skutečností, jež by mohly být
důvodem k jejich podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud podle §8 odst. 5 s. ř. s. tak,
že soudkyně Krajského soudu v Praze JUDr. Eva Havlová, JUDr. Dalila Marečková,
JUDr. Olga Píšová a Olga Stránská z projednávání a rozhodnutí právní věci
sp. zn. 44 Ca 100/2003 vyloučeny nejsou.
Nejvyšší správní soud o námitce rozhodl i za situace, kdy již bylo rozhodnuto ve věci
samé, neboť proti tomuto rozhodnutí byla podána kasační stížnost (srov. usnesení
NSS sp. zn. Nao 35/2005).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. října 2007
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu