ECLI:CZ:NSS:2007:NAO.43.2007:100
sp. zn. Nao 43/2007 - 100
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobce: Dr. Ing. Z. H., zastoupený JUDr. Jaroslavem Savkem, advokátem se sídlem Teplice,
Dlouhá 31/63, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, Praha 6, Antonína
Čermáka 2a, o přezkoumání rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne
8. 7. 2005, č. j. O-52030, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Městského soudu v Praze
z projednávání a rozhodnutí právní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 Ca
222/2005,
takto:
Soudci Městského soudu v Praze JUDr. Eva Pechová, Mgr. Alena Krýlová
a Mgr. Jaromír Sklenář nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí právní věci
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 Ca 222/2005.
Odůvodnění:
U Městského soudu v Praze probíhá od 15. 8. 2005 řízení o žalobě žalobce
o přezkoumání rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 8. 7. 2005, č. j.
O-52030. Městský soud v Praze nařídil jednání na den 28. 2. 2007, to pak přeložil na žádost
zástupce žalobce na den 28. 3. 2007. Zástupce žalobce požádal i o přeložení tohoto jednání
z důvodu nemoci žalobce a jednání tak bylo nařízeno na den 27. 4. 2007. I toto jednání
Městský soud v Praze odročil, protože u jednání dne 27. 4. 2007 ve věci téhož soudu sp. zn.
5 Ca 220/2005 mezi týmiž účastníky řízení se k jednání dostavil žalobce a jeho zástupce
a další osoby k němu předvolané, přičemž žalobce vznesl námitku podjatosti všech členů
senátu. Z obsahu protokolu o jednání před Městským soudem v Praze ze dne 27. 4. 2007
ve věci sp. zn. 5 Ca 220/2005 vyplývá, že po zahájení jednání žalobce přednesl,
„…že za zásadní vadu považuje, že žalovaný nezkoumal nabývací titul Českého státu, který
v roce 1948 ukradl celý podnik Becherovka, včetně práv a neměl nikdy právo později tento
podnik privatizovat. Žalovaný ani tento soud se nezabýval základem věci, tedy hmotně
právním titulem, zda ten, kdo je zapsán jako vlastník ochranné známky, je skutečně jejím
vlastníkem. Žalobce vyslovuje podjatost tohoto soudu, ke kterému nemá důvěru a domnívá se,
že vše bylo předem dohodnuto.“ Jednání bylo Městským soudem v Praze odročeno za účelem
předložení věci Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o vznesené námitce podjatosti.
Usnesením ze dne 9. 5. 2007, č. j. 5 Ca 222/2005 - 93 Městský soud v Praze vyzval
žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy odůvodnil svoji námitku podjatosti. Toto
usnesení bylo doručeno žalobci i jeho zástupci dne 16. 5. 2007. Písemností ze dne 28. 5. 2007
žalobce doplnil své důvody v nichž spatřuje podjatost všech členů senátu
takto:
- soudci nejsou nestranní;
- nebyl protokolován přednes žalobce a jeho právního zástupce tak, jak byl přednesen,
a to ani k výslovné žádosti žalobce
- soudkyně konstatovala, že žalovaný porušil zákon, ale toto zjištění nebylo
protokolováno;
- soudkyně zapomněla na důkazy předložené žalobcem, na důkazy žalovaného
nezapomněla;
- soud posuzuje věc jen tak, jak se mu hodí, nevzal v úvahu námitky žalobce, žalobce
tak nabyl dojmu, že celá věc je již předem rozhodnuta a domluvena, soud nechce
uznat právo žalobce, protože si to někdo nepřeje a někdo to nechce;
- soud se nechce zabývat věcí samou, tj. podstatou věci, tj. tím, že žalobce práva
k ochranným známkám zdědil, když jeho předek tato práva získal platně darovací
smlouvou, stát tato práva v roce 1948 ukradl, žalobce tato práva nemůže užívat,
protože je žalovaný nezákonně převedl, soud neposkytuje jeho právům ochranu jak je
podle Ústavy zavázán.
Žalobce se tak domáhal, aby soudci (všichni členové senátu) byli vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí v jeho věcech.
Podle rozvrhu práce Městského soudu v Praze věc projednává senát tohoto soudu
ve složení JUDr. Eva Pechová, Mgr. Alena Krýlová a Mgr. Jaromír Sklenář. Tito soudci
se k námitce žalobce vyjádřili tak, že se necítí podjatí ve vztahu k projednávané věci, nemají
poměr k věci, ani k účastníkům řízení či k jejich zástupcům.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle ustanovení §8 odst. 5 s. ř. s. účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může
namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit
do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání,
musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka
musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.
O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud,…
Námitku podjatosti soudců Městského soudu v Praze rozvrhem práce tohoto soudu
pověřených projednáváním a rozhodnutím právní věci účastníků, neshledal Nejvyšší správní
soud důvodnou. Žalobce zřejmě zjistil důvod podjatosti u jednání dne 27. 4. 2007 ve věci
Městského soudu v Praze sp. zn. 5 Ca 220/2005 a námitku u tohoto jednání také uplatnil.
Podle jejího obsahu lze dovodit, že ji vznesl pro všechny své právní věci Městským soudem
v Praze v té době projednávané. Námitku však konkrétně neodůvodnil, ačkoliv byl Městským
soudem poučen v souladu se zákonem č. 150/2002 Sb., (dále s. ř. s. ) že tak musí učinit.
Jediný konkrétní důvod je v jeho tvrzení, že „nebyl protokolován přednes žalobce a jeho
právního zástupce tak, jak byl přednesen, a to ani k výslovné žádosti žalobce“. Z obsahu
protokolu o jednání před Městským soudem v Praze dne 27. 4. 2007 ve věci sp. zn.
5 Ca 220/2005 však nevyplývá, že by žalobce nebo jeho zástupce vznesli námitky proti
protokolaci. Podle ustanovení §49 odst. 4 s. ř. s. jednání zahajuje a řídí předseda senátu,
o námitkách proti opatření předsedy senátu při řízení jednání rozhoduje usnesením senát.
Navíc žalobce v námitce podjatosti ani neuvádí konkrétní skutečný obsah tvrzeného přednesu.
Ani tato námitka tedy žalobcem nebyla zdůvodněna a nebyly uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována. Nad rámec tohoto závěru Nejvyšší správní soud uvádí, že u jednání
se protokoluje podstata přednesu, návrhu apod., nikoliv doslovný přednes. Ostatní důvody
vyloučení tvrzené žalobcem jsou jen ve zcela obecné poloze, bez konkrétních skutečností
a tedy nedostačující k vyloučení soudců z projednávání a rozhodnutí právní věci účastníků
K vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, je-li
evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové
povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle
a nestranně rozhodovat. Subjektivní hledisko účastníků řízení, v daném případě žalobce,
je podnětem pro rozhodování, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě
hlediska objektivního. Objektivní důvody pro vyloučení soudců Městského soudu v Praze
JUDr. Evy Pechové, Mgr. Aleny Krýlové a Mgr. Jaromíra Sklenáře z projednávání
a rozhodnutí právní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 Ca 222/2005 nebyly
shledány.
Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. června 2007
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu