ECLI:CZ:NSS:2007:NAO.45.2006:153
sp. zn. Nao 45/2006 - 153
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a Mgr. et Ing. et Bc. Radovana Havelce v právní
věci stěžovatele A. O., za účasti Magistrátu města Brna, odboru vnitřních věcí, se sídlem v
Brně, Malinovského náměstí 3, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v
Brně ze dne 17. 1. 2005, č. j. 57 Ca 41/2003 - 115, ve věci vedené u Nejvyššího správního
soudu pod sp. zn. 6 As 31/2005, o námitce podjatosti,
takto:
Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Milada Tomková není vyloučena
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 6 As 31/2005.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 12. 5. 2004, č. j. 57 Ca 41/2003 – 72, zamítl
žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 7. 5. 2002, kterým bylo
zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městské části Brno - střed, komise
k projednání přestupků ze dne 18. 3. 2002, jímž byl stěžovatel uznán vinným přestupkem
proti občanskému soužití podle §49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., ve znění
pozdějších předpisů a uložena mu pokuta ve výši 1000 Kč. Proti tomuto rozsudku podal
stěžovatel kasační stížnost a současně požádal, aby mu byl ustanoven jako zástupce advokát
vzhledem k jeho sociálním poměrům. Stěžovatel poté, co byl vyzván k zaplacení soudního
poplatku za podanou kasační stížnost, požádal i o osvobození od soudního poplatku vzhledem
ke svým majetkovým a sociálním poměrům. Usnesením Krajského soudu v Brně
ze dne 17. 1. 2005, č. j. 57 Ca 41/2003 - 115 byla zamítnuta žádost stěžovatele o osvobození
od soudních poplatků. Proti tomuto usnesení opět podal stěžovatel kasační stížnost.
V řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2005,
č. j. 57 Ca 41/2003 - 115, vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 As 31/2005,
bylo stěžovateli dne 16. 11. 2006 doručeno poučení o složení senátu, který bude tuto
věc rozhodovat. Stěžovatel pak v podání, které bylo doručeno Nejvyššímu správnímu soudu
dne 20. 11. 2006, namítl podjatost soudkyně JUDr. Milady Tomkové.
Věc byla proto postoupena jinému senátu Nejvyššího správního soudu k rozhodnutí
o námitce podjatosti (§8 odst. 3 s. ř. s. in fine), který vyzval stěžovatele dne 2. 2. 2007
ke konkretizaci námitek podjatosti a k uvedení jejich důvodů.
Stěžovatel zaslal Nejvyššímu správnímu soudu dvě podání ze dne 6. 12. 2006 a ze
dne 12. 2. 2007. Ze všech podání lze dovodit, že stěžovatel spatřuje důvod podjatosti
v tom, že JUDr. Milada Tomková rozhodovala již v jiných věcech, v nichž byl neúspěšný a že
by tato soudkyně mohla být v příbuzenském vztahu s I. T. Posledně jmenovanou pak
stěžovatel spojuje s věcmi vedenými u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 13 Nc 51/2006 a
sp. zn. 38 C 281/93, kde se řízení vleče po dobu několika let.
JUDr. Milada Tomková ve svých vyjádřeních ze dne 7. 12. 2006 a 14. 2. 2007 uvedla,
že stěžovatele nezná a k věcem rozhodovaným Nejvyšším správním soudem, které podle
rozvrhu práce projednává, nemá žádný z poměrů definovaných v ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s.
Rovněž nezná I. T. a vylučuje jakýkoliv příbuzenský poměr k této osobě, pokud jde o její
příbuzné v řadě přímé a pobočné.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu
soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména
zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným
způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr
k účastníkům či jejich zástupcům, kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů, mohou
vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak
zjevně nepřátelský.
Stěžovatel uvádí, že JUDr. Milada Tomková by mohla být v příbuzenském vztahu s I.
T., nicméně v žádném ze svých podání nespecifikuje, jakým způsobem takovýto poměr
souvisí s projednávanou věcí, resp. jaká je příčina podjatosti. Dovozuje-li však účastník řízení
podjatost soudce z jeho poměru k blíže určeným fyzickým osobám, aniž by však uvedl, v čem
tento poměr spočívá a jakým způsobem souvisí s projednávanou věcí a soudcem, který se na
projednávání podílí, vznesená námitka podjatosti není důvodná (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 9. 11. 2004, č. j. Nao 43/2004 - 319, www.nssoud.cz). Navíc, jak je
uvedeno výše, JUDr. Milada Tomková ve svém vyjádření ze dne 14. 2. 2007 uvedla, že osobu
jménem I. T. vůbec nezná a jakýkoliv příbuzenský poměr k ní vylučuje.
JUDr. Milada Tomková se rovněž nepodílela na projednávání nebo rozhodování
předmětné věci u příslušného správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení
a stěžovatel toto ani ve svých podáních nenamítá.
Ani rozhodování soudce v jiných, souvisejících či nesouvisejících, věcech nemůže
vést k vyloučení soudce, byť by v těchto věcech byl stěžovatel neúspěšný (§8 odst. 1 s. ř. s.
in fine); právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost a účastníkův
nesouhlas s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti
nevýznamný. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů,
nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí
či neústavnosti postupu soudu, které se projevuje polemikou s názory soudu a jejich
zpochybňováním. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze. K tomu však slouží opravné
prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti.
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení
soudkyně JUDr. Milady Tomkové z projednávání a rozhodování dané věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. března 2007
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu