ECLI:CZ:NSS:2008:1.AFS.8.2007:116
sp. zn. 1 Afs 8/2007 - 116
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudkyň JUDr. Marie Žiškové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce
SIBO, spol. s r. o., se sídlem Lidická 1264, Třinec - Lyžbice, zastoupeného JUDr. Radkem
Hudečkem, advokátem se sídlem Škroupova 1114/4, Ostrava, proti žalovanému Celnímu
ředitelství Ostrava, se sídlem nám. Sv. Čecha 8, Ostrava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 3. 1. 2003, č. j. 5049/2002-1401-21, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 8. 2006, č. j. 22 Ca 57/2003 - 50,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 8. 2006, č. j. 22 Ca 57/2003 - 50,
se ve výrocích č. I. a II. zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce
proti rozhodnutí Celního úřadu Český Těšín ze dne 29. 6. 2002, č. j. 10466012-04613-8,
kterým mu bylo propuštěno do režimu volného oběhu zboží o hmotnosti 22 000 kg zařazené
do podpoložky celního sazebníku 1701 91 00 – „třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza
s přísadou v pevném stavu s přísadou aromatických přípravků nebo barviva“, přestože žalobce v celním
prohlášení žalobce deklaroval dovoz zboží dle podpoložky 1704 90 10 - „výtažky z lékořice
s obsahem více než 10 % hmotnostních sacharózy, bez přídavku jiných látek“, a bylo vyměřeno
clo. Žalovaný potvrdil zařazení zboží do podpoložky 1701 91 00 a konstatoval nesprávný postup
žalobce, který účelově přehlédl prokázaný charakter dovážené směsi dle výsledků analýzy a znění
podpoložky 1701 91 00. S ohledem na zařazení dovezeného zboží do čísla 1701 dále potvrdil
i postup celního úřadu při uplatnění ochranného opatření podle nařízení vlády č. 162/2002 Sb.,
kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz cukru do České republiky.
Krajský soud k žalobcově žalobě rozhodnutí žalovaného zrušil rozsudkem
ze dne 17. 8. 2006. V odůvodnění shledal postup žalovaného, jenž žalobcem dovezené zboží
zařadil do podpoložky 1701 91 00 celního sazebníku, v rozporu se zákonem, protože předmětné
zboží nelze dle Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému popisu
a číselného označování zboží (dále jen „Všeobecná pravidla“) uvedených v příloze č. 1 nařízení
vlády č. 480/2001 Sb. kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního
cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky
pro jejich uplatnění (celní sazebník), pod tuto položku zařadit. Přihlédl rovněž k předcházejícímu
rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 6 Afs 1/2004 - 69
(www.nssoud.cz), který se zabýval celním zařazením typově zcela shodného zboží.
Dále uvedl, že není rozhodné, jak žalobce označil zboží v celním prohlášení; podstatné
je, o jaké zboží se ve skutečnosti jednalo. V daném případě byla předmětem posouzení
směs dvou látek, která obsahovala 99,9 % sacharózy a 0,1 % výtažku z lékořice, a tato zcela
splňovala charakteristiku uvedenou v podpoložce celního sazebníku 1704 90 10 – „výtažky
z lékořice s obsahem více než 10 % hmotnostních sacharózy, bez přísad jiných látek“. Směs neobsahovala
žádnou další látku a obsah sacharózy rovněž odpovídal vymezenému rozpětí, jež je určeno
toliko spodní hranicí 10 %, a proto ji lze prima facie zařadit pod uvedené číslo podpoložky.
Jednotlivé body Všeobecných pravidel pak musí být aplikovány v pořadí od bodu 1. dále,
v následujícím pořadí a bez jakéhokoliv nepřípustného pomíjení úvodního pravidla.
Pokud tedy podle bodu 1 Všeobecných pravidel názvy tříd, kapitol a podkapitol
mají pouze orientační charakter a pro právní posouzení je závazné znění čísel a odpovídající
poznámky ke třídám a kapitolám, pak nelze při existenci znění čísla 1704 - „cukrovinky
(včetně bílé čokolády) neobsahující kakao“, resp. podpoložky 1704 90 10 – „výtažky z lékořice s obsahem
více než 10 % hmotnostních sacharózy bez přísad jiných látek“ a vztahující se poznámky
č. 1 písm. a) kapitoly 13 celního sazebníku provést zařazení předmětného zboží do čísla
podpoložky 1701 91 00 – „třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu, s přísadou
aromatických přípravků nebo barviva“. Poznámka č. 1 písm. a) kapitoly 13 výslovně vylučuje výtažky
lékořicové, obsahující více než 10 % hmotnostních sacharózy nebo upravené jako cukrovinky
z čísla 1302 a výslovně odkazuje na číslo 1704. Tato poznámka má v duchu uvedených zásad
o zařazování zboží přednost před ostatními poznámkami i před dalšími všeobecnými pravidly.
Krajský soud dále shledal důvodnou též námitku žalobce, že celní orgány postupovaly
v rozporu s §6 celního sazebníku, neboť na zboží zařazené do položky 1704 se nevztahuje
nařízení vlády č. 162/2002 Sb. Předmětné zboží, jež má preferenční původ v České republice,
tak mělo být propuštěno do režimu volného oběhu bez cla.
Proti tomuto rozsudku podal žalovaný (dále též „stěžovatel“) včas kasační stížnost.
Namítl nesprávný postup soudu při aplikaci Všeobecných pravidel. V daném případě šlo o směs
dvou látek, a to krystalového cukru a výtažku z lékořice. Nejednalo se o směs s charakterem
výtažku z lékořice; takové zařazení vylučuje všeobecné pravidlo č. 1, podle něhož je třeba
se řídit zněním čísel 1701 – „Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném
stavu“a 1704 - „Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao“, a odpovídajícími poznámkami
ke třídě a kapitole (třída IV, kapitola 17). Dle znění názvu čísla 1701, se toto číslo nevztahuje
pouze na čistý cukr, ale též na směsi cukru, přičemž jíž přidání mizivého množství lékořicového
výtažku nedodá směsi charakter lékořicového výtažku, na nějž by se uplatnila zmiňovaná
poznámka ke kapitole 13. Jako příklad stěžovatel uvedl případ směsi jahod a cukru v celkovém
množství 22 tun, v poměru 21,978 tuny (99,96 %) cukru a 8,8 kg (0,04 %) jahod, kdy přes znění
položky 0811 10 11 jahody obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla: s obsahem cukru převyšujícím 13 %
hmotnostních, je třeba takovou směs rovněž zařadit pod číslo 1701.
Proto nelze souhlasit s názorem krajského soudu, že směs „zcela splňovala charakteristiku
uvedenou v čísle 1704, resp. v podpoložce 1704 90 10“. V této souvislosti žalovaný odkázal
na nyní pro celní řízení závazné celní informace, vydané celními orgány členských států
(BTI reference DEK/48/06-1 a GB113517210), jež však nejsou účinné pro daný případ.
Nicméně s ohledem na totožný stav věci by měla být Všeobecná pravidla vykládána totožně.
V dané věci bylo dokonce vydáno nařízení Komise (ES) č. 227/2006 o zařazení určitého druhu
zboží do kombinované nomenklatury.
Dále žalovaný namítl, že krajský soud vycházel ze zcela odlišného skutkového stavu
než jaký odpovídá důkazům zajištěným a provedeným celními orgány a než které sám krajský
soud prezentoval v napadeném rozsudku. Nelze totiž souhlasit se závěrem soudu, že složení
zboží zjištěné celně technickou laboratoří odpovídalo údajům v žalobcem předložené faktuře,
tedy, že směs obsahovala 21,978 tun cukru krystal a 0,022 tun výtažku z lékořice.
Dle faktury by měla směs obsahovat pouze 99,9 % sacharózy a 0,1 % výtažku z lékořice,
což je odlišné složení směsi, než jaké bylo uvedeno v žalobcem předloženém jakostním certifikátu
- 99,5 % sacharózy a 0,5 % výtažku z lékořice. Z hlediska, zda se jedná o cukrovinku či nikoli,
jde o zásadní rozdíl. Nadto ani jeden z takto předložených údajů neodpovídá výsledkům
laboratorní analýzy, která konstatovala 99.96 % sacharózy s nepatrným přídavkem extraktu
z lékořice (HPLC analýza - méně než 0,1 %). Tím bylo v napadeném rozhodnutí zdůvodněno
vyloučení použití žalobcem předložených dokladů jako důkazů.
Tento nesprávný závěr soudu o skutkovém stavu pak má zásadní význam pro projednání
kasační stížnosti, neboť krajský soud obdobně nepřesným způsobem na danou věc aplikoval
judikaturu Nejvyššího správního soudu, konkrétně rozsudek ze dne 26. 4. 2006,
č. j. 6 Afs 1/2004 - 69. V tomto rozsudku se jednalo o složení směsi cca 1,2 % hmotnostních
výtažku z lékořice a 98,6 % hmotnostních sacharózy a zbytkové vlhkosti; charakterem
se tedy jednalo o odlišné zboží. Navíc žalovaný celní orgán namítal nesprávnou aplikaci
všeobecného pravidla č. 1 namísto všeobecného pravidla č. 3b), zatímco v nyní souzené
věci se žalovaný dovolává přímo aplikace všeobecného pravidla č. 1.
Z uvedených důvodů žalovaný navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek
zrušil.
Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti upozornil na irelevantnost žalovaným
označeného nařízení Komise ES a na skutečnost nedostatečně reprezentativního vzorku,
z něhož vycházela celní laboratoř. Postup žalovaného při zařazování zboží je podle jeho názoru
prezentován nepřesně a neúplně, neboť preferuje pouze čísla bez odpovídajících poznámek
ke třídám nebo kapitolám. Poznámka 1a) ke kapitole 13 jednoznačně rozšiřuje obsah čísla 1704
o žalobcem dovezený výrobek a vylučuje ho z čísla 1302 právě do čísla 1704.
V tom případě již není rozhodné srovnání jednotlivých čísel, nehledě k tomu, že v době dovozu
neexistovala žádná poznámka, která by určovala maximální množství cukru v lékořicovém
extraktu. Navrhl zamítnutí kasační stížnosti.
Kasační stížnost je důvodná.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval námitkou nesprávného hodnocení skutkového
stavu krajským soudem na podkladě správního spisu a s tím spojenou aplikací právního názoru
Nejvyššího správního soudu vyjádřeného v rozsudku ze dne 26. 4. 2006, č. j. 6 Afs 1/2004 - 69,
www.nssoud.cz, který však dle žalovaného pro skutkové odlišnosti na nyní souzenou
věc nedopadá.
K tomu je nutno v prvé řadě uvést, že výsledky laboratorní analýzy provedené celně
technickou laboratoří odpovídají údajům na žalobcem předložené faktuře. Dle laboratorní
analýzy (analýza HPLC a polymerická metoda) obsahovala směs méně než 0,1 % hmotnostních
výtažku z lékořice a 99,96 % hmotnostních sacharózy, přičemž tento výsledek není zásadně
odlišný od procentuálního poměru obou složek uvedeného na faktuře, tedy 99,9 % (21,978 tun
z celkové hmotnosti 22 tun) krystalového cukru a 0,1 % (0,022 tuny z celkové hmotnosti 22 tun)
výtažku z lékořice. Z takto stanoveného poměru (99,9 % sacharózy, 0,1 % výtažku z lékořice)
vycházel i krajský soud, který přitom neuvedl, že by výsledky laboratorní analýzy odpovídaly
žalobcem předloženému jakostnímu certifikátu, jenž (dle rozhodnutí žalovaného i krajského
soudu) uváděl poměr sacharózy a lékořice 99,5 % ku 0,5 %. Nicméně i tento případný rozdíl
by mohl svědčit pouze o mírné variabilitě poměru obou látek v různých vzorcích předmětné
směsi; z hlediska právního posouzení v daném případě (viz níže) se však nejeví jako podstatný.
V tomto ohledu tedy lze dát zapravdu žalobci, že doklady předložené ve správním řízení,
tedy faktura a případně též jakostní certifikát, neodporovaly výsledkům laboratorní analýzy.
Tím však není ani zpochybněn způsob, jakým celní orgány hodnotily důkazy v celním řízení
a výsledek tohoto hodnocení. Přítomnost lékořicového výtažku ve směsi byla zjištěna
i laboratorní analýzou a žalovaný k této skutečnosti rovněž přihlížel, přestože jako důkaz
neosvědčil některé z dokladů předložených žalobcem, tyto by však pouze potvrdily výsledky
analýzy.
Lze tedy uzavřít, že krajský soud se nedopustil pochybení při hodnocení skutkového
stavu věci.
Kasační soud se pak ztotožnil i se závěrem krajského soudu o aplikovatelnosti závěrů
svého rozsudku ze dne 26. 4. 2006, č. j. 6 Afs 1/2004 - 69, na danou věc. Žalovaný shledával
skutkovou odlišnost v jiném hmotnostním poměru složení dovážených směsí (v dříve souzené
věci se jednalo o směs obsahující 1,2 % hmotnostních extraktu z lékořice a 98,6 % hmotnostních
sacharózy). Zdejší soud však, stejně jako soud krajský, nespatřuje ve složení směsí natolik
podstatný rozdíl, aby znemožňoval jejich shodné právní posouzení. Rozdíl mezi poměrem
sacharózy a výtažku z lékořice ve věci sp. zn. 6 Afs 1/2004 a v nyní souzené věci
je (dle laboratorních výsledků) 1,1 % hmotnostních u výtažku z lékořice a 1,3 % hmotnostních
u sacharózy. Podstatnost tohoto rozdílu pak fakticky popřel sám žalovaný, jestliže odkázal
na závazné celní informace a nařízení Komise č. 227/2006. Závazná celní informace
DEK/48/06-1 se týká směsi 99 % sacharózy ku 1 % výtažku z lékořice, v celní informaci GB
113517210 pak jde o směs 97 % sacharózy a 3 % výtažku z lékořice a stejný
poměr vyplývá též z bodu 11 přílohy nařízení Komise č. 227/2006. Není tedy důvodu,
proč by se ve věci sp. zn. 6 Afs 1/2004 jednalo o zcela či zásadně odlišnou směs.
Ani v tomto ohledu tedy krajský soud nepochybil, jestliže dřívější právní názor
Nejvyššího správního soudu v nyní souzené věci aplikoval (srov. §12 odst. 1 s. ř. s.).
Nicméně rozhodující první senát Nejvyššího správního soudu při předběžné poradě
dospěl ohledně sazebního zařazení tohoto typu směsi sacharózy a výtažku z lékořice k závěru
odlišnému od právního názoru vyjádřeného v rozsudku ze dne 26. 4. 2006,
č. j. 6 Afs 1/2004 - 69. Usnesením ze dne 18. 7. 2007 proto věc dle §17 odst. 1 s. ř. s. předložil
rozšířenému senátu.
Rozšířený senát pak v usnesení ze dne 17. 7. 2008 rozhodl o způsobu zařazení
předmětného zboží a věc vrátil k projednání a rozhodnutí prvnímu senátu.
Rozšířený senát dospěl k závěru, že „způsob zařazování směsi výtažku lékořice a sacharózy,
jejichž složení lze shrnout tak, že se v obou hodnocených případech jednalo o směs dvou látek obsahující 98,6
a více hmotnostních procent sacharózy a 1,2 a méně hmotnostních procent výtažku z lékořice, musel v rozhodné
době vycházet ze Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému a vždy muselo být nejprve
určeno rozhodné číslo v rámci kapitol tohoto systému jako základní složka členění zboží.
Vzhledem k tomu, že složení směsí odpovídalo různým číslům, pak ve smyslu pravidla 2b) Všeobecných pravidel,
bylo třeba dále postupovat podle pravidla 3 a určit, zda se jedná o směs, která svým složením odpovídá
specifickému popisu určitého čísla, či zda je třeba provést zařazení podle materiálu nebo komponentu dávajícího
směsi podstatné rysy. Při vyloučení specifičnosti některého z čísel [pravidlo 3a)], bylo třeba vzít v úvahu zejména
podstatné rysy směsi [pravidlo 3b)], a to povahu zboží, přesně zjištěný podíl jednotlivých složek
směsi, případně i její předpokládané či obvyklé užití. Výsledkem tohoto procesu je zařazení do čísla 1701,
podpoložky 1701 91 00 – ‚třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu s přísadou
aromatických přípravků nebo barviva‘, nikoliv do čísla 1704, podpoložky 1704 90 10 – ‚výtažky z lékořice
s obsahem více než 10 % hmotnostních sacharózy, bez přísady jiných látek‘.“
Z uvedeného vyplývá nesprávnost právního názoru o způsobu zařazení předmětné směsi,
z něhož v napadeném rozsudku vycházel krajský soud a na jehož základě zrušil rozhodnutí
žalovaného.
Pokud jde o druhý důvod, o nějž krajský soud opřel své zrušující rozhodnutí,
totiž že dotčené zboží, jež mělo preferenční původ v České republice, mělo být dle §6 celního
sazebníku propuštěno do režimu volného oběhu bez cla, i tento shledal kasační soud chybným.
Dovážené zboží bylo celními orgány správně zařazeno do čísla 1701 celního sazebníku,
na něž se vztahuje nařízení vlády č. 162/2002 Sb. Jeho aplikace (na úkor §6 celního sazebníku)
tak nemohla být důvodem pro zrušení rozhodnutí žalovaného.
Kasační stížnost byla shledána důvodnou, Nejvyšší správní soud proto napadený
rozsudek krajského soudu ve výrocích č. I. a II. dle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil
tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm, vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku
(§110 odst. 3 s. ř. s.), rozhodne též o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§110
odst. 2 s. ř. s.). Výrok III. napadeného rozsudku pak kasační soud ponechal v platnosti,
neboť jím byl pouze žalobci správně vrácen přeplatek na soudním poplatku ve výši 1000 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. srpna 2008
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu